TOP 7 nezapomenutelných momentů Diega Maradony

© ontent.api.news -

26.11. - Diego Maradona. Legenda, kterou zná celý svět, odešla ve středu do fotbalového nebe. Argentina okamžitě vyhlásila třídenní státní smutek, zápasy začínaly minutou ticha a desetitisíce fanoušků po celém světě, od Buenos Aires až po Neapol, vycházely do ulic, setkávaly se u stadionů nebo u maleb Božského Diega, aby se s ním naposledy rozloučily. V kariéře jednoho z nejlepších fotbalistů historie by se dalo najít několik zajímavých momentů, my jsme pro Vás vybrali sedm okamžiků, díky kterým zůstane Diego Armando Maradona nezapomenutelnou fotbalovou legendou.

1) Famózní debut

Deset dnů před dovršením šestnáctých narozenin, 20. října 1976, debutoval za tým Argentinos Juniors v utkání proti Talleres (0:1) jako nejmladší hráč v historii argentinské Primera Division.

Mladíček v dresu s číslem 16 sice neodvrátil prohru, ale upoutal momentem, o kterém se mluví v Argentině dodnes.

Krátce po příchodu na hřiště nasadil obránci Juanu Cabrerovi takové jesličky, že soupeř se pouze překvapivě ohlédl, kdo si to dovolil.

Od té chvíle hráči soupeře věděli, kdo je Maradona. Byl lepší než oni a dělal všechno proto, aby je o tom přesvědčil.

2) Celé San Bernabéu stálo a tleskalo

Maradonovo působení v Barceloně zůstává ve stínu úspěšnějších kapitol jeho kariéry, ale i tak se může pochlubit jedním unikátním momentem.

Byl prvním hráčem Barcelony, který sklidil ovace ve stoje od fanoušků Realu Madrid na San Bernabéu.

Psal se 26. červen 1983, když v prvním utkání finále Ligového poháru vstřelil Argentinec jeden z nejkrásnějších gólů.

Běžel sám na branku, nejdříve obešel brankáře Augustína, ale místo aby vstřelil míč do prázdné branky, počkal si, až doběhne obránce Juan José.

Toho si elegantně posadil na trávník a vzápětí poslal míč do sítě. Fanoušci rivala odměnili tento kousek aplausem. Stejné pocty se o 22 let později dočkal Ronaldinho.

3) Boží ruka a gól století

„Božský Diego" předváděl s míčem neskutečné kousky, vymýšlel báječné přihrávky a střílel krásné góly. Ten ze čtvrtfinále MS 1986 proti Anglii, při kterém šikovný fotbalista malého vzrůstu během svého neuvěřitelného sóla obešel šest protihráčů, si dokonce vysloužil přívlastek gól století.

Ve stejném zápase ukázal Maradona i svou druhou tvář, když první gól dal rukou a dlouho to odmítal přiznat s tím, že to byla ruka boží.

Míč poslal do sítě ve výskoku rafinovaným úderem pravé ruky. Rozhodčí Ali Bennaceur z Tuniska ho po konzultaci s asistentem Bočevem z Bulharska uznal. Když mu později promítli televizní záznam, psychicky se zhroutil.

4) Triumf na MS 1986

Byl to jeho turnaj. Nejenže ukázal, že je nejlepším hráčem světa, ale především dovedl Argentinu k vytoužené trofeji.

Finálový zápas proti západnímu Německu byl dlouho vyrovnaný. Argentina se ve 23. minutě ujala vedení, které v 56. minutě dokázala navýšit. Německo se ovšem nevzdalo a dvěma góly dokázalo zápas vyrovnat.

Pár minut před koncem přišla chvíle největší hvězdy celého mistrovství. Maradona poslal zlatý pas na Burruchagu, který zařídil, že titul putoval do Argentiny.

5) Double s SSC Neapol

V 80. letech minulého století kraloval v italském fotbale zejména Juventus Turín.

Jenže v roce 1984 přestoupil do Neapole z Barcelony Diego Maradona, a to za tehdy rekordní částku 6,9 milionu liber.

V sezoně 1986/87 dovedl klub z chudého města na jihu Itále k zisku double (ligový titul i Italský pohár) i díky úchvatné sérii 15 vítězství.

Maradona se tímto úspěchem stal legendou a jednou z největších postav neapolské historie.

6) Slavná rozcvička

Měla to být úplně obyčejná předzápasová rozcvička. Když však na stadionu začala hrát skladba Live is Life od skupiny Opus, fanoušci nemohli z Maradony spustit oči.

Vše se odehrálo před začátkem zápasu SSC Neapol na půdě Bayernu Mnichov, v němž přispěl Maradona dvěma asistencemi ke konečné remíze 2:2, no a jelikož Neapol předtím doma vyhrála 2:0, postoupili do finále poháru UEFA. V něm Neapol ve finále hraném na dva zápasy uspěla, když po domácí výhře (2:1) remizovala ve Stuttgartu (2:2) a poprvé v historii zvedli hráči Partenopei nad hlavu prestižní evropskou trofej.

7) Druhý titul pro Neapol

Na konci 80. let se na vrchol italské Serie A vyšplhaly milánské týmy Inter a AC a útočili i na titul v sezoně 1989/90, ale Maradona byl proti.

V utkání proti AC Milán 1. října 1989 vyhrála domácí Neapol 3:0. Prvním dvěma gólům předcházely Maradonovy centrované míče a třetí gól byl jeho další lahůdkou.

Brankáře soupeře si nejdříve posadil a pak přeloboval. Ve druhé polovině sezony pečetila Neapol zisk druhého (a dosud posledního) titulu vítězstvím 3:1 nad Juventusem Turín.

Bez Maradony by to Neapol nedokázala.


„Kdo ho viděl hrát, musel ho milovat. Kdo ho viděl žít, musel nad ním plakat," řekl na adresu svého konkurenta v boji o pomyslný titul fotbalového krále Pelé.

V anketě FIFA o nejlepšího hráče století v roce 2000 zvítězil v hlasování fanoušků Argentinec, zatímco odborníci dali přednost Brazilci.

Na fotbalovém hřišti se Diego Maradona proslavil geniálními kousky, mimo něj na sebe strhával pozornost četnými skandály.

Kariéru mistra světa z roku 1986 značně poznamenala závislost na kokainu, kvůli které byl opakovaně potrestán zákazem činnosti.

Po jejím skončení se jeden z nejlepších fotbalistů všech dob vybral na ne příliš úspěšnou trenérskou dráhu.

Necelý měsíc po 60. narozeninách, 25. listopadu 2020, podlehl infarktu.

Gabriela Průšová / 90min.com, fourfourtwo.com