Situace Cristiana Ronalda ukazuje, že fotbal musí změnit svůj přístup k roli náhradníků

03.11. - Cristiano Ronaldo ukázal a ukazuje, že být na lavičce náhradníků je stále stigma, ale v éře, kdy trenéři mohou vyměnit až pět hráčů se musí nahlížení na náhradníky změnit. Sammy Lander, první speciální trenér náhradníků, vysvětluje, proč a jak lze získat výhody - pokud se k této roli přistupuje správně. Komu to v budoucna pomůže a začnou se tím týmy více zaobírat?

Reakce Cristiana Ronalda na život mezi náhradníky vrátila tuto roli do centra pozornosti. Stalo se tak ale v době, kdy dopad a význam náhradníka v Premier League nebyl nikdy tak zřejmý.

Ronaldo byl v říjnu vyřazen z kádru Manchesteru United na utkání s Chelsea jako trest za to, že odmítl nastoupit jako náhradník na konci utkání a předčasně odešel do kabin při výhře nad Tottenhamem.

A přesto se Heung-Min Son před měsícem stal prvním náhradníkem, který v Premier League vstřelil hattrick po sedmi letech. Když minulý měsíc Ronaldo sám nastoupil z lavičky a skóroval proti Evertonu, počet gólů v Premier League vstřelených náhradníky za zápas se vyšplhal na nejvyšší úroveň za posledních téměř deset let.

To je logickým důsledkem pravidla, které nyní umožňuje týmu provést pět střídání, a podporuje tak jejich dřívější zavedení. Každý trenér - a vlastně i hráč -, který se rozhodne bagatelizovat nebo ignorovat příležitosti, které to přináší, se vystavuje nebezpečí.

Jak vysvětluje Sean Dyche, ve fotbale to vždycky nebylo přijímano pozitivně. „Mám tendenci si myslet, že pokud jste na správné cestě, držte se jí. Vzpomínám si, že před několika lety se hodně řešilo, že jsem nedělal střídání.“

„Brian Clough nestřídal. Vzpomínám si, jak jednou řekl, že když vyberete správný tým, na co ho musíte měnit, protože ten správný tým může fungovat až do poslední minuty zápasu. Pokud věřím v to, co dělám, pak tomu dám šanci, aby to fungovalo.“

„To se samozřejmě může lišit. Pokud byste si nebyli jisti, že do toho jdete, mohli byste tomu rozhodnutí dát jen 60 minut, aby fungovalo. Ale pokud jste si jistí svým týmem a daří se vám a tým podává dobré výkony, tak proč to nenechat až do konce zápasu, abyste zjistili, jestli to bude fungovat?“

Clough sice při druhém ze svých dvou finálových triumfů v Evropském poháru udělal dvě střídání, ale tehdy to bylo jiné. Dokonce i v jeho poslední manažerské sezoně, první v éře Premier League, mohli být na lavičce tři muži, ale využiti mohli být pouze dva.

Pep Guardiola občas naznačoval podobný instinkt jako Clough, a to navzdory síle svého týmu v Manchesteru City. V srpnu při napínavé remíze 3:3 v Newcastlu neudělal ve druhém poločase žádnou změnu. Nedávno v Liverpoolu čekal až do 89. minuty.

Guardiola však ví, jak důležitá mohou být střídání - pokud k této roli přistoupí se správným přístupem. „Teď, když je pět střídání, mají vliv kluci se správnou mentalitou,“ vysvětlil, když na začátku sezony mluvil na tiskové konferenci.

„Normálně, když někdo přijde z lavičky a hraje špatně, je to proto, že tady není v pohodě (ukazuje na hlavu). Stěžují si, protože nehrají. Potom už nehrají a z lavičky nechodí. Když tam jsou, mohou pomoci.“

Všechny tyto komentáře odrážejí zvláštní vztah, který má fotbal stále k náhradníkům. Pro trenéra je lavička stále někdy vnímána jako přiznání porážky. Pro hráče, který se na ní ocitne, přetrvává pocit, že už prohrál.

Sammy Lander se snaží toto myšlení změnit. V sezoně 2019/2020 se v AFC Wimbledon stal údajně prvním fotbalovým trenérem specialistou na náhradníky. Tuto roli si sám určil poté, co seděl na lavičce Weymouthu.

Z psychologického hlediska si rychle uvědomil, že není připraven nastoupit na hřiště, pokud bude povolán. „Je velmi těžké to posoudit, pokud jste v takové situaci nebyli. Teprve když jsem to zažil, pochopil jsem, že na trhu je mezera.“ A co se týče jeho zkušeností?

Teprve pětadvacetiletý Lander nyní pracuje jako konzultant a prezentuje své nápady ohledně náhradníků klubům Premier League, které jsou k jejich potenciálu vstřícné. „Specializovaných trenérů přibývá, protože ve fotbale jde o malé marže, které znamenají velký finanční rozdíl.“

Pochopitelně se zdráhá rozebrat všechny detaily toho, jak může týmům pomoci odhalit potenciál náhradníků, ale uznává, že mentální stránka hry je obrovská. „Ty Pepovy citáty se dostanou do mé prezentace,“ říká se smíchem.

„Je to hřebík do rakve. Můžete mít hráče připravené po všech stránkách, ale pokud mají to negativní stigma, které je spojeno s tím, že jsou náhradníci, pak pro vás neprorazí zeď. Tato role opravdu pomáhá vytvořit mentalitu: my, ne já.“

„Myslím si, že hráči mají největší prospěch z psychologického hlediska. Když jsem s tím začínal a mluvil s hráči, zdálo se mi, že si myslí, že v zápase hráli roli jen tehdy, když dali gól nebo asistovali. To je jejich pohled na hru.“

„Důvodem, proč existuje toto stigma, je to, že náhradníci nejsou zapojeni do dění. Všichni v pátek mluví o hráčích základní sestavy, nikdo jim nevěnuje velkou pozornost. Tým se jde rozcvičit a náhradníci zůstávají vzadu. Jsou z procesu téměř vyloučeni.“

„Náhradníci ale mohou hrát určitou roli, i když to není ta tradiční. Už jen tím, že jim projevíte trochu lásky a náklonnosti, v nich můžete odemknout mnohem větší potenciál. Trenér brankářů ve Wimbledonu říkával, že je to tým, který začíná, ale mužstvo, které končí.“

Ve Wimbledonu dokonce používali termín „finišující“ - na rozdíl od startujících - ve snaze přejmenovat roli náhradníků. „Ve skutečnosti pro ni teď máme 11 názvů,“ říká Lander. „Dává to náhradníkům lepší představu o tom, co po nich chceme.“

Existuje energiser (ten, který dodá týmu energii), či impactor (ten, který bude mít vliv na hru).

„Tato jména jsou sice skvělá pro posílení pozice hráče, ale zároveň dávají trochu taktického know-how o tom, co od nich chceme vidět, když jdou na hřiště. Pokud jste energiser, pak víte, že vaším úkolem je vnést do hry větší intenzitu.“

Lander jako první uznává, že takové fráze nejsou pro každého, zejména v odvětví, které se může bránit změnám. „Kdybych Ronalda nazval „finisher“, asi by to nevzal moc dobře. Tato terminologie lépe funguje u mladších hráčů“ říká.

„Měli jsme devětadvacetiletého středního obránce, který měl za sebou 300 zápasů v kariéře. Nikdy jsem ho nemusel nazývat „finisher“. Prostě jsem mu do očí řekl, že je náhradník, protože on už se s tím přechodem vypořádal. Nepotřeboval tu lásku, vypořádal se s tím po svém.“

„Jiní hráči, často mladší, by tu lásku ocenili. Pokud je dokážete udělat produktivnějšími, povede to k tomu, že se dostanou do základní sestavy. Když to takhle nadhodíte, hráči tu pro to budou, protože se snažíte vyřešit jejich problém.“

V praxi to znamená mluvit s hráči v průběhu celého zápasu. „Hráči nastupovali s tím, že s nimi nikdo hodinu nemluvil. Dělal jsem tu analýzu soupeře, takže jsem jim to mohl z lavičky předat, aktualizoval jsem jim taktické změny, abych jim usnadnil přechod.“

Jiné problémy se řeší hůře. Jde o technickou výzvu, kdy je třeba nastoupit na rozhodujících závěrečných pět minut velkého zápasu, aniž by se hráči alespoň 45 minut dotkli míče. Lander našel způsob, jak to obejít. „Nemohu toho prozradit příliš mnoho,“ říká.

„Ale existují způsoby řešení problémů, jak tyto návyky získat, prostě aby jejich první dotek po dobu 60 minut, jejich první přihrávka po dobu 60 minut neměla změnit hru, prostě aby se mohli usadit ve hře s takovou intenzitou. Díky tomu je to jednodušší.“

Celkem se Lander v té sezoně podílel na 23 inovacích ve Wimbledonu. A i když 19. místo v League One nemusí naznačovat začátek fotbalové revoluce, vzhledem k jejich zdrojům to byl úspěch.

A vliv náhradníků byl zřejmý.

„Měli jsme spoustu údajů. Měli jsme jeden z nejproduktivnějších rekordů v počtu získaných bodů po střídání. Měli jsme druhý nejvyšší gólový příspěvek náhradníků. Nezapomeňte, že jde o tým, který byl na 19. místě, celkově jeden z nejméně skórujících.“

Možná se skutečný dopad projeví, až se ostatní, kteří mají větší rozpočty než Wimbledon, rozhodnou tyto myšlenky přijmout a využít těchto výhod. Plymouth je nyní na čele League One s 10 góly vstřelenými náhradníky.

Možná jde o vzor, který už ocenil Pep Guardiola.

A lekce, kterou se Cristiano Ronaldo ještě musí naučit.

Kam dál?

Více informací o Chelsea FC naleznete zde.

Michal Čermák / skysports.com, fotbalportal.cz