Van Gaal vs Mourinho: Estet vs. Ničitel

© spox.com - Mourinho ještě jako asistent van Gaala v Barceloně.

19.05. - Je to stále omýlané dokola. Souboj finalistů Ligy mistrů Bayernu a Interu bude také velkým soubojem trenérů obou mužstev, kteří se velmi dobře znají. Pojďme se společně podívat na práci obou lodivodů.

Oba trenéři jsou v popředí svých mužstev, oba dokáží své hráče pořádně motivovat nebo zkritizovat a jsou svými hráči vždy respektováni. Mourinho se naučil od van Gaala především to, jak mužstvo vést, ale také našel své vlastní teorie, které praktikuje.

Portugalský trenér si však své jméno po celé fotbalové Evropě udělal sám. Stačí se podívat na tituly s FC Porto, londýnskou Chelsea nebo nyní s Interem Milán. Jeho vystupování a gesta na veřejnosti mluví za vše. Jedni ho mají za sebestředného a arogantního, jiní zase za charismatického trenéra. On sám se při první tiskovce po nástupu v Chelsea označil za někoho mimořádného - The Special One.

Mourinho sice na veřejnosti vystupuje prakticky jako herec, ale moc dobře si uvědomuje, jak tím zachází s novináři a jaké následky to má na jeho mužstvo. I tohle se měl naučit pod van Gaalem v Barceloně. Chcete srovnání? První tisková konference holandského trenéra Bayernu začala takto: "Jsem arogantní, sebevědomý a dominantní, moje rozhodnutí budou muset hráči respektovat."

Pojďme si nyní srovnat jednotlivé body trenérské práce Louise van Gaala a José Mourinha.

Bod č.1: Disciplína

"Fotbal je týmový sport, ve kterém je každý závislý na svých spoluhráčích. Když některý hráč neplní na hřišti své úkoly, trpí z toho celé mužstvo. To znamená, že každý hráč musí své úkoly plnit na hranici svých možností a to jde jen tehdy, pokud na hřišti i mimo něj dodržuje disciplínu," vysvětluje van Gaal.

Toto dokázal na soustředění Bayernu, když doslova vytahal za uši Lucu Toniho, protože neustále vrzal se svou židlí. Arjen Robben byl zase několikrát ke konci zápasu vystřídán, protože přestal plnit své úkoly a narušoval organizaci hry. Když se pak rozčílil v prvním semifinálovém utkání proti Lyonu, hned věděl, že přestřelil a van Gaalovi se okamžitě omluvil.

Hráčům Bayernu trvalo dost dlouho, než si na van Gaalův styl zvykli, což přiznal v jednom podzimním rozhovoru i Phillip Lahm. Je to jednoduché. Kdo van Gaala neposlechne, ten nemá ani tu nejmenší šanci a bude nahrazen někým jiným.

Také Mourinho očekává od svých svěřenců oddanost a disciplínu. V Interu to např. dokázal s Mariem Balotellim, který svými neustálými prohřešky vysedává většinu sezóny mezi náhradníky nebo na tribuně. Italští fanoušci jeho rozhodnutí mnohdy nechápou a kritizují ho, ale Mourinho moc dobře ví, co dělá a ze svých pravidel nehodlá ustoupit ani o centimetr. Proto se nikdo z mužstva neodváží postavit proti němu.

Bod č.2: Komunikace

Stejně jako tomu bývá ve velkých korporacích, také u van Gaala nebo Mourinha musí člověk rozlišovat interní a externí komunikaci. Veřejně jsou oba vnímáni jako dva autoritativní, diktátorští a velice vzdělaní trenéři. "Kdo se mnou přijde denně do styku, ví, že to vůbec není pravda," říká van Gaal a dodává: "Každý den se učím ze svého okolí. Beru na vědomí věci od hráčů, trenérského štábu nebo od svých asistentů."

Další společnou věcí obou koučů je to, že očekávají od svých hráčů opravdové argumenty, pokud chtějí něco probírat. Stejně tak při analýzách odehraných zápasů čekají oba diskusi nad chybami a zamyšlení. Protože chyba jednotlivce je pro ně automaticky chybou celého mužstva. Van Gaal navíc požaduje, aby spolu hráči komunikovali i mimo tréninky nebo zápasy. Na společných sezeních tak třeba změnil zasedací pořádek, nikdo se nesmí zvednout a odejít, dokud nedojedl poslední.

U Mourinha vidíme hodně často diskusi se zkušenými borci Zanettim nebo Cambiassem. I to je důkazem toho, že se svými hráči velice často komunikuje. Některá rozhodnutí dokonce oba trenéři dělají až po diskusích s asistenty nebo některými důležitými hráči. Každý má právo na svůj názor, který je akceptován.

Bod č.3: Teambuilding

Umění obou vybrat si ty správné hráče je až neskutečné. Zároveň je to důkazem obrovských kvalit. "Díky disciplíně a komunikaci dosáhnete už tak skvělé míry teambuildingu," říká Mourinho. Jeho bývalí svěřenci z Porta nebo Chelsea ještě dodnes mluví o tom správném týmovém duchu, který v týmu panoval. Stejně tak van Gaal dokázal tohle v Ajaxu nebo Barceloně. A právě ze skvělé morálky a týmového ducha žije Inter i Bayern v této sezóně.

Ale cílem není, aby na hřišti stálo jedenáct kamarádů. To oba trenéři rázně odmítají. Prioritou je, aby se všichni hráči naučili, že na prvním místě jsou zájmy mužstva. "Tembuilding nemá sloužit k tomu, aby se měli hráči rádi, ale aby se naučili rozlišit kvality každého hráče a tyhle kvality využít pro dobro mužstva," vysvětluje holandský kouč. Obě trenérské kapacity navíc zastávají také názor, že vítězství nebo porážku neuhrají jen ty největší individuality sami, ale zvítězí vždy lépe fungující mužstvo.

Oba dva navíc velice často vystupují před novináři do popředí, aby tak ochránili své svěřence. Jejich hráči se tak mohou v klidu soustředit na svojí práci a odvést tak ty nejlepší výkony. Je však pravda, že v této části je Mourinho schopen zajít mnohem dál než van Gaal a to ho dělá tak vyjímečným.

Bod č.4: Herní filozofie

Mourinho se v tomhle oboru naučil začátku celé herní filozofie právě od svého sobotního soupeře. I přesto se však dnes dá prohlásit, že styly obou trenérů jsou dost odlišné. "Pracoval se mnou a naučil se, jaká je moje filozofie. Z toho si také vytvořil svou vlastní filozofii: Filozofii, která má za úkol zničit soupeře. Naopak ta moje je hrát atraktivní fotbal a vítězit," říká aktuální vítěz Bundesligy a DFB Poháru. To jasně ukazuje, že van Gaal je Estet. Chce, aby jeho mužstvo mělo neustále míč pod kontrolou a díky atraktivní hře také vyhrávalo.

Mourinho je naopak ničitel. Jeho hra není založená na ovládání míče, ale na perfektním a agresivním presingu bez míče a prakticky bezchybné organizaci. Díky tomu donutí soupeře k chybám, které pak jeho mužstva dokáží okamžitě využít, zejména pak díky bezchybnému přechodu do útoku, což ukázal jak proti Chelsea, tak proti Barceloně. Mourinho sice protestuje proti názoru, že jeho Inter předvádí destruktivní fotbal, ale čísla hovoří proti němu. Inter vstřelil ze všech semifinalistů nejméně branek (29), jeho hráči dostali nejvíce žlutých karet (29) a také stáli nejčastěji v ofsajdu (56).

A ještě pár čísel, když už jsme se k nim dostali. Bayern se ve vyřazovací části dostal na průměrně 60% držení míče v každém zápase, kdežto Inter jen na 43%. Fotbalisté mnichovského týmu si průměrně v každém zápase přihrají 552krát a 76% jejich přihrávek je úspěšných, na straně Italů je to 419 přihrávek a 69%.

Srovnání obou trenérů poskytl v krátkosti Arjen Robben, který hraje za Bayern a pod Mourinhem hrál v Chelsea: "Oba bych označil za nejlepší trenéry na světě. Myslím si, že rozdíl je v tom, že Mourinho taktizuje mnohem více v defenzívě. Pod van Gaalem se snažíme za každé situace hrát fotbal."

Kam dál?

/ FotbalPortal.cz