Výhra Slavie nad Servette z Tribuny Sever. Jak se pracovalo s velice náročným choreem?

© @X Tribuna sever - Choreo Slavia . Servette

16.12. - Slavii hnali za vítězstvím v posledním zápasu Evropské ligy i tisíce fanoušků Tribuny sever. Z velké části díky nim vzniká v Edenu natolik euforická atmosféra, která hráčům dodává potřebné síly a touhu jít si za výhrou.

Nejinak tomu bylo i v klání s ženevským týmem. Už v prvním poločasu kotelník dokázal rozezpívat ony davy slávistů, jejichž známé chorály se šířily napříč stadionem. Velký úspěch měl například popěvek založený na jedné známé písni od skupiny Scooter. Souhra a snaha povzbudit svůj klub celým srdcem byla znát u každého jednotlivce, kteří dohromady tvoří Tribunu sever.

Zároveň byli všichni už během prvního dějství upozorněni, aby ihned na počátku toho druhého stáli připraveni na svých místech. Měla se totiž odehrát prezentace jedné z nejsložitějších choreografií v dějinách Tribuny sever. A že se nejedná jen o planá slova se přesvědčili všichni přítomní, ale i diváci u televizních obrazovek o pár desítek minut později. I když televizní přenos samozřejmě nedokázal ono dílo nabídnout v celé jeho šíři.

Slavia: Tribuna Sever

Nejdříve se přes značnou část této tribuny přetáhne plachta s nápisem Next choreography - loading...Přímo pod ní dostanou přítomní slávisti pokyn k tomu, aby se převlékli do pláštěnek, které jsou připevněné na všech sedačkách. Jsou precizně rozmístěné podle barev černá, červená a bílá tak, aby z nich posléze vznikl požadovaný obrazec. Plachta jde dolů a celý Eden se dívá na obrovské logo Tribuny sever.

Aby se takto promyšlené choreo vytvořené z těl slávistů oblečených v pláštěnkách povedlo, musí spolupracovat minimálně drtivá většina. Několik jedinců po tomto odhalení stále nemá pršiplášť k dispozici, dochází proto k rychlé distribuci dalších a pokynům k jejich oblečení. Požadavky na jednotlivé účastníky jsou poměrně striktní. Panuje tu sice skvělá nálada (i díky vedení 4:0), ale hlavní v tu chvíli je, aby se prezentace povedla.

V oněch pláštěnkách jsou potom přítomní ze severu až do konce zápasu. Zpívají v nich chorály, objímají se kolem ramen a poskakují. Výsledek je maximálně efektivní a může na někoho působit až mrazivým dojmem. Po určité době jsou slávisti vyzvání, aby si pláštěnky sundali, ale nikam je neodkládali. Probíhají další zajímavé kousky, například házení s nimi do vzduchu nebo točení místo šály.

Těsně před koncem utkání přichází další pokyn. Všechny pláštěnky naházet na hřiště nebo alespoň jeho směrem. Roje pláštěnek tak po odpískání míří směrem k trávníku. Posléze už následuje klasická děkovačka, při níž už musí stál chloupky na těle snad všem přítomným. Přestože trvá několik dalších minut, i na ostatních tribunách čekají tisíce fanoušků na její vrchol.

V prostředí fanouškovských kotlů samozřejmě nenajdeme jen samá pozitiva. Jsou tu opilí jedinci ničící vybavení stadionů (na výjezdech). Určitý fanatismus je tu prostě cítit. Přesto jsou právě zejména oni tím dvanáctým hráčem, který žene fotbalisty klubu za vítězstvím. Příprava nádherných prezentací je nesmírně složitá, vše musí být precizní. Stačí malá chyba a nemusí se to povést. Zejména pro členy užšího jádra je to vlastně styl života, stejně jako je to u jiných třeba hudba. Značná část ostatních fanoušků vidí jen ona negativa s každým kotlem spojená. Ale dokážete si představit fotbal bez oné úžasné atmosféry, kterou tito lidé jednoznačně vytvářejí?

Lukáš Loužecký / fotbalportal.cz, Tribuna sever