Jak Manchester United konečně změnil přestupovou strategii. Konec honby za hvězdami, začátek promyšlené přestavby

© - PA Images / Icon Sport - Fanoušci Manchesteru United mávají vlajkami na tribunách

Dnes 13:26 - Ještě před několika lety patřil Manchester United mezi kluby, které pravidelně lámaly přestupové rekordy. Ángel Di María, Paul Pogba, Romelu Lukaku, Alexis Sánchez nebo návrat Cristiana Ronalda - slavná jména přicházela jedno za druhým, výsledky na hřišti ale jejich zvučnosti neodpovídaly. Dnes je ale situace jiná.

Pod vedením INEOS se Manchester United vydal úplně jinou cestou. Místo honby za největšími jmény začal hledat hráče, kteří dávají smysl sportovně i ekonomicky. Právě letošní přestupové období je podle mnohých nejlepším důkazem, že se klub po více než deseti letech konečně poučil.

Více než miliarda liber, ale minimum úspěchů

Po odchodu Sira Alexe Fergusona utratil Manchester United za nové hráče přibližně 1,5 miliardy liber. Přesto během této doby získal jen několik trofejí, které se zdaleka nemohou rovnat nejúspěšnějším obdobím klubové historie. Velkým problémem nebyla pouze výše investic, ale především způsob, jakým klub hráče vybíral. Manažeři dostávali fotbalisty, kteří často neodpovídali jejich herní představě.

Louis van Gaal chtěl systémové hráče.

José Mourinho požadoval větší fyzickou sílu a zkušenosti.

Ole Gunnar Solskjaer budoval rychlý protiútok, který následně narušil návrat Cristiana Ronalda.

Každý trenér začínal prakticky znovu.

Zrodila se „United tax“

Postupem času si ostatní kluby uvědomily jednu věc. Manchester United potřeboval rychlé úspěchy a měl dostatek peněz. Výsledkem byl fenomén známý jako „United tax“.

Když Ajax požadoval za Antonyho 86 milionů liber, United zaplatili.

Když Leicester odmítal slevit z 80 milionů liber za Harryho Maguirea, United znovu ustoupili.

Klub prakticky ztratil schopnost odejít od jednacího stolu. A právě to se podle mnohých stalo jednou z největších příčin dlouhodobých problémů.

Ještě větší problém než přestupy? Mzdy

Přestupové částky ale nebyly tím největším problémem. Manchester United zároveň vytvořil jednu z nejméně udržitelných platových struktur v evropském fotbale.

Alexis Sánchez vydělával téměř půl milionu liber týdně.

David De Gea se stal nejlépe placeným brankářem světa.

Když se hráč neprosadil, prakticky ho nebylo možné prodat. Jen málokterý klub byl ochoten převzít podobně vysoké smlouvy. Anthony Martial, Donny van de Beek nebo Eric Bailly tak v Manchesteru zůstávali mnohem déle, než si klub přál.

INEOS otočil směr

Po vstupu společnosti INEOS se ale přístup začal výrazně měnit. Manchester United dnes hledá především hráče, kteří jsou prověření Premier League a zapadají do dlouhodobé sportovní strategie.

Příchody Bryana Mbeuma, Matheuse Cunhy nebo Youriho Tielemanse jsou přesným opakem dřívějších rekordních přestupů.

Nejde o hráče, kteří mají prodávat dresy. Jde o fotbalisty, kteří mají zlepšit tým.

Klub se naučil říkat ne

Právě tady podle odborníků nastala největší změna. Manchester United znovu získal schopnost odejít od jednání. Pokud je cena příliš vysoká, klub už automaticky nepřiplácí. Příkladem jsou letošní jednání s West Hamem.

Když londýnský klub nastavil podle vedení United přemrštěné požadavky, Manchester jednoduše změnil cíl a přivedl Youriho Tielemanse za výrazně nižší částku díky výstupní klauzuli.

Ještě před několika lety by podobný scénář působil téměř nepředstavitelně.

Méně hvězd, více týmu

Změnila se také filozofie celé stavby mužstva. V minulosti se zdálo, že Manchester United vždy hledá jednoho hráče, který všechno vyřeší.

Cantona.

Beckham.

Cristiano Ronaldo.

Wayne Rooney.

Po odchodu Fergusona se klub snažil tento model znovu vytvořit. Jenže moderní fotbal funguje jinak. Manchester City, Liverpool nebo Arsenal nestaví úspěch na jedné hvězdě. Staví ho na fungujícím systému. A tímto směrem se nyní vydává také Manchester United.

Přestavba nekončí

Samozřejmě nelze tvrdit, že se Manchester United přes noc proměnil v dokonale fungující klub. První změny ale naznačují, že vedení se poučilo z chyb poslední dekády. Místo honby za největšími jmény se soustředí na správné profily hráčů. Místo astronomických platů vytváří udržitelnější mzdovou strukturu. Místo toho, aby klub přistupoval na každou přestupovou hru se znovu naučilo říkat ne.

Právě tato poslední změna může být tou nejdůležitější. Protože ve chvíli, kdy klub dokáže odejít od špatného obchodu, začíná dělat dobré. A po více než deseti letech se zdá, že Manchester United konečně pochopil, že úspěšné přestupové období není to, o kterém se nejvíc mluví, ale to, které za několik let přinese výsledky na hřišti.

Přečtěte si také: Odejde Lewis-Skelly z Arsenalu do Manchesteru United? Londýnský klub se již rozhodl

Pavel Štěpánek /