Hlasujte: Nejlepší hráč Barcelony za sezónu 2007/2008

Blaugrana zažili další sezónu bez trofeje, to čekal jen málokdo, zvláště pak po velkém letním posílení kádru. Na druhou stranu byli diváci na Nou Camp také svědky několika světlých momentů. Nad těmi ční výhra 6:0 nad Valencií nebo objev Bojana Krkiče. Excelentních individuálních výkonů hráčů bylo však letos k vidění opravdu poskrovnu. Vybrat nejlepšího fotbalistu sezóny tak ani zde nebude vůbec jednoduché.

Vybral jsem tedy několik hráčů a seřadil je podle abecedy. Poté následovalo zúžení na nejlepší tři. Jako obvykle, nakonec jsem vyzdvihl jediného vítěze.

Andrés INIESTA

Iniesta, v ofenzivní hře pro Barcelonu „pan Spolehlivý“, hraje v prvním týmu katalánského velkoklubu už čtvrtou sezónu. Těžko Nou Camp v dohledné době opustí, vždyť smlouva mu vyprší až za šest let.

To je určitě dobrá zpráva pro klub, Iniesta se postupně propracovává skrze svůj talent na jednoho z nejdůležitějších středopolařů. Zatímco Barcelona nezažila zrovna nejpovedenější sezónu, v Albacete narozený záložník zářil ve většině utkání, kdy nastoupil. Na ofenzívu celku z Nou Camp měl obrovský vliv zejména v období kolem Nového roku.

Na bedra třiadvacetiletého fotbalisty je kladen velký tlak, avšak Iniesta se s ním dokáže vypořádat bez jakýchkoliv obtíží. Jistě v tom bude pokračovat i nadále.

Lionel MESSI

Mladý Argentinec je jednou čtvrtinou Fantastické Čtyřky co se fyzických schopností týče, méně pak už, zohledňujeme-li výšku. Ale v sezóně, kdy Ronaldinho byl anonymní a Thierry Henry se trápil, byl Messi pro klub nesmírně důležitý.

Přestože zažil už druhou sezónu prošpikovanou množstvím zranění, prakticky vždy, když nastoupil, byl neuvěřitelně platným hráčem. Rangers ne zrovna spravedlivě nařkl z antifotbalu. Proti defenzivně zaměřeným týmům se pak vyloženě trápil, vždy však bylo možno z jeho strany očekávat alespoň záblesk geniality, který bude znamenat klíčový gól nebo asistenci.

Za sebe hovoří fakt, že v letošním nepovedeném působení Barcelony v Lize Mistrů dokázal Messi skórovat šestkrát.

Yaya TOURÉ

Touré byl jednou z nejlepších, ne-li nejlepší letní posilou, která na Pyrenejský poloostrov přišla. V Barceloně zaplnil díru, která před úpadkem v nemilost patřila Edmilsonovi. Nutno dodat, že post defenzivního záložníka byl díky Tourému jedním z mála neproblémových.

Eric Abidal a Gabriel Milito, přestože zářili ve svých předchozích působištích Lyonu, respektive Zaragoze, nedokázali nakročit do Barcy tou správnou nohou, ale Touré, přicházející z Monaca, neměl nejmenší problémy. S obdivuhodnou lehkostí se na svém postu zabydlel a vypracoval na jednu ze stabilních opor.

Carles PUYOL

Obrana Barcelony byla letos kritizována, jak je sezóna dlouhá, ale podíváme-li se na fakta, ty až tak zle nepůsobí. Až doposud inkasovala pouze sedmatřicetkrát a v tomto ohledu jí patří druhá příčka hned za defenzívou šampióna Realu Madrid, která má na svém kontě jen o pět obdržených gólů méně.

Přestože předvedl letos Puyol několik opravdu šokujících chyb, celkově vzato se mu sezóna oproti ostatním povedla. Kapitán Barcelony musel často zažehnávat nebezpečí po zaváháních krajních beků a ve většině případů se mu to dařilo. Když je fit, dokáže obranu dirigovat velmi dobře.

Víctor VALDÉS

Frekventovaně kritizovaný brankář není pro každého ideální jedničkou na Nou Camp, už o tom byla sepsána spousta listů papíru. Ale stejně jako u Puyola, několik chyb nezakryje celkově spolehlivé výkony.

Někteří, jako například Johan Cruyff tvrdí, že Valdés je na stejné úrovni jako Casillas, těžko s tím však lze souhlasit. Tak jako tak, brankáři Barcelony se letos relativně dařilo, několikrát svůj tým vyloženě podržel. Možná se nakonec také podívá z postu reprezentační gólmanské trojky, o který bojuje s Andrésem Palopem ze Sevilly, na evropský šampionát. Valdés se navíc letos hodně zlepšil v organizaci svých spoluhráčů v pokutovém území.

Jeho největší slabinou patrně zůstávají problémy s udržením míče při centrech, někdy jejich podskočení. Otázkou zůstává, zda-li Valdés dosahuje hráčského standardu hráčů Barcelony. Tak jako tak, je to kvalitní brankář v kontextu Primera División.

---

Můj hlas: Andrés Iniesta. Často byl jediným hráčem, který tlačil Barcelonu kupředu. Při zraněních ho jeho spoluhráči viditelně postrádali.

Barca byla mohutně kritizována za pomalý přechod do protiútoku, Iniesta se ale jako téměř jediný snažil hru vždy rozhýbat a pozvednout ji do vyššího tempa, zrychlit ji. I ve španělské reprezentaci preferující plynulý tok hry byl oživujícím článkem, když s míčem u nohy sprintoval ve snaze podpořit útok.

V Albacete narozený záložník na sobě bude s ubíhajícími lety dále pracovat a zlepšovat se, v případě změny rozestavení pro příští sezónu, která je vcelku pravděpodobná, by mohl dostat ještě větší roli. Pro tuto sezónu jsou však jeho výkony hodné obdivu, tak silného, že si vysloužil ocenění hráče roku Barcelony.

Zbytek: Druhý je Yaya Touré. Defenzivní záložník převzal svou roli s velkým přehledem, ani Edmílson, ani Márquez ho z této pozice vytlačit nedokázali. Danému postu bude reprezentant Pobřeží slonoviny v Barceloně patrně dominovat ještě dlouhé roky.

Ze všech letních posil, které přišly na Nou Camp, je tou nejpovedenější. Je sice kritizován za to, že je s míčem u nohy pomalý, ostatní pozivita však tento aspekt s převahou převálcují. Hlavně výtečné schopnosti v defenzivní činnosti.

Na třetím místě je Lionel Messi. Prožil složitou sezónu protnutou zraněními a někdy také slabou formou, přesto se ale prezentoval výkony hodnými respektu. Navíc je mu teprve dvacet let. Jistě, Samuel Eto´o nastřílel více branek, na post Messiho dorážel také objev Bojan, ale i tak je Argentinec nejlepším z útočníků.

Potřeba zmínit také Bojana Krkiče, který odehrál více zápasů z lavičky, než ze základní sestavy. Právě proto se nedostal mezi pět vybraných. Kdyby mu bylo dáno více příležitostí, nechyběl by zde. Samuel Eto´o zase nastřílel nejvíce branek, ale potřeboval na ně obrovské množství šancí, sám jistě ví, že je schopen daleko lepších výkonů. Je skvělý fotbalista, ale tento rok mu nevyšel.

---

Názor Pavla Storzera

Tentokrát začnu od konce. Musím říct, že s autorem nesouhlasím v základním výběru pěti nejlepších. Brankář Valdés v něm podle mě nemá co dělat. Teď však nemluvím pouze a jedině v kontextu této sezóny, kde by se jeho zařazení dalo považovat za vítězství jednookého mezi slepými. Dlouhodobě na klub formátu Barcelony prostě a jednoduše nemá a katalánský celek bude muset posílit i na tomto postu, chce-li mít mezi tyčemi skutečnou oporu. Letošní výkony Valdése tak špatné nebyly, několikrát Barcu podržel, ale to je trochu málo. Tak jako tak, podle mě nesplňuje hráčský standard klubu. Barcelony si ho údajně neustále ponechávala pouze kvůli prestiži, která je vysoce diskutovanou otázkou mezi oběma největšími rivaly Katalánci a Realem. Ten má mezi tyčemi také svého odchovance, Blaugrana na tom tedy nemohou být jinak.
Ve výběru mi naopak chybí namísto Valdése Xavi, který svými zásahy často klub zachraňoval. Potřeba zmínit výkony Sylvinha, který odehrál více kvalitních zápasů, než jeho výrazně dražší kolega Abidal. Nemůžeme zapomenout také na velký objev Bojana Krkiče.
Celkově vzato, první příčku u mě zaujal Yaya Touré. Málokdo totiž čekal, že se vypracuje tak rychle a s takovým přehledem na velkou oporu a pilíř Barcelony. Druhá příčka patří Lionelu Messimu, který mohl zažít podobně báječnou sezónu, jako v Manchesteru prožívá Cristiano Ronaldo nebýt zranění. Třetí místo dávám Xavimu, který potvrdil svou důležitost pro tým, několikrát ho právě on vytáhl z aktuálního špatného výsledkového stavu utkání. Místo čtvrté jsem udělil Andrési Iniestovi, který byl často obrovským oživením pomalé a při absenci Messiho a přítomnosti z formy hrajícího Deca nenápadité hry Barcelony, jediným iniciátorem a tvůrcem nebezpečí. Místo páté s odřenýma ušima před Bojanem Krkičem uhájil Carles Puyol. Ten ochudil svůj každosezónní standard obrovskými hrubkami v defenzívě. Snad mu příští sezóna vyjde lépe.