Byl lepší než Messi – Zázračné dítě Barcelony, které chtěl i Real, mělo oslnit svět. Teď žije úplně jinak

© thesun.ie, fotbalportal.cz - Talent jako Messi

31.07. - Gabriel Santiago Fernández, přezdívaný Baby, měl být novým fotbalovým králem. V mládežnické akademii Barcelony prý zastínil samotného Lionela Messiho a byl na prahu přestupu do Realu Madrid. Dnes je mu 39 let a místo slávy vzpomíná na nevyužitou šanci, zlomenou nohu, depresi - a nový život daleko od světel ramp.

Příběh talentu, který měl být větší než Messi

Byl hvězdou mládežnických turnajů, střílel jeden gól za druhým a v Barceloně mu věštili zářnou budoucnost. Gabriel Santiago Fernández, známý pod přezdívkou Baby, měl všechno: talent, postavu, techniku i čich na góly. Ale místo slávy přišel pád.

„V Barce viděli, že mám obrovský potenciál,“ vzpomíná dnes devětatřicetiletý bývalý útočník v otevřeném rozhovoru pro tonipadillasport360, který převzal španělský deník MARCA.

Nikdo se mi nemohl rovnat. A pak přišel Messi

V mládežnických kategoriích zářil. Byl to on, kdo dával nejvíc gólů, on, kdo se pokaždé trefil. A pak přišel malý Argentinec jménem Lionel Messi.

„Vždycky jsem byl nejlepší střelec, hrál jsem všechno. A pak přišel Messi na první trénink... Říkal jsem si: Uf,“ přiznal Fernández.

„On hrál desítku, já devítku. Brali jsme si navzájem místo.“

Když se začal do sestavy tlačit další mladík - Oriol Riera -, Baby to těžce nesl. „Nechápal jsem to. Bylo to těžké přijmout.“

Chtěl odejít, ale Real i Atlético mu zatrhli

Barcelona mu nabídla lukrativní osmiletou smlouvu. Ale Fernández měl jasno - chtěl pryč. Měl nabídky z Realu Madrid, Atlética i Villarrealu. Ale nakonec skončil v klubu Damm.

„Real, Atlético, Villarreal... padala velká jména. Ale nakonec z toho nic nebylo.“

Z Dammu odešel do Figueres, kde trénoval slavný TitoVilanova, později se objevil v Gavá, Córdobě, Almeríi a nakonec v Realu Mallorca. A právě tam se jeho sen definitivně zhroutil.

Zlomená noha, zlomená kariéra

V Mallorce si zlomil holenní kost, což odstartovalo nejhorší období jeho života. Byl rok a půl mimo hru. A nejen to - přišla i deprese.

„Nechtěl jsem hrát. Bolí mě noha. Ztratil jsem chuť do všeho,“ přiznal upřímně.

Návrat už nikdy nebyl možný. Kariéra, která mohla být pohádková, skončila dřív, než vůbec pořádně začala.

Nelituj toho. I bez trofejí našel svůj klid

Dnes už se na to všechno dívá s nadhledem. I když z něj nebyla hvězda jako Messi, nelituje.

„Mám skvělou manželku, tři děti a spoustu zážitků. Hrál jsem v jedné z nejlepších akademií na světě. To mi nikdo nevezme.“

Příběh Gabriela Fernándeze je varováním i inspirací zároveň. Můžeš být lepší než Messi - a přesto skončit jinde. Ne vždy totiž rozhoduje jen talent.

Kam dál?

Michal Čermák /