Valencie – Real Madrid, nenávist až za hrob trvající téměř třicet let

© elcorreo.com - David Silva

03.01. - Každá rivalita má svůj původ, i vzájemná nenávist mezi Valencií a Realem Madrid se nezrodily jen tak z ničeho nic. Měla a vždy bude mít své vzestupy a klidnější období. V sedmdesátých letech se kluby přely o přestupy Rubéna Valdeze a Claramunta. Hotové peklo a zpřetrhání všech obchodních vztahů ale znamenal rok 1996 a poslední uskutečněný hráčský přestup, který se týkal Predraga Mijatoviče.

Nejlepší hráč předchozí sezóny španělské La ligy, hrotový útočník z Podgorici, Predrag Mijatovič, zazářil během své třetí sezóny ve Valencii, kdy soupeřům nastřílel 28 branek a stal se nejlepším střelcem soutěže. To neušlo vedení Realu Madrid, které si takový klenot chtělo přidat do své sbírky, nicméně Valencie s odchodem svého nejlepšího hráče nesouhlasilo.

Klub z letoviska na pobřeží Costa del Azahar bylo avšak na dlouhé prsty Bílého baletu krátké, jelikož se Mijatovič odkázal na platnost výstupní klauzule ve smlouvě, kterou Real Madrid ochotně zaplatil. Přestup černohorského útočníka k rivalovi byl poslední kapkou v poháru trpělivosti, který dosáhl svého vrcholu a přetekl. Možná by se zdálo, že se takové obchody na přestupovém trhu dějí a vše čas uhladí. Ne však v případě Valencie a Realu Madrid, kteří spolu od památného léta 1996 neobchodují.

Chcete důkaz? Tady je. O pět let později v dresu Valencie zářil skvělý záložník Gaizka Mendieta a toužil po přestupu do Realu Madrid, ale vedení klubu se nevyléčeno z předchozího příkoří obrátilo zády a přestup neumožnilo. Baskický fotbalista posléze za 48 milionů eur odešel do italského Lazia a aby toho nebylo málo, Valencie do smlouvy o přestupu zakomponovala klauzuli, že hráč nesmí přestoupit do Madridu. Paradoxně o dva roky později Mendieta skončil na hostování v Barceloně, to už je ale zcela jiný příběh.

Jiný hráč, jiná sezóna, stejné tření na trhu. V hlavní roli tentokrát stál argentinský záložník Roberto Fabian Ayala, který byl předurčen k tomu, aby v dresu Bílého baletu nahradil Hierra. Valencie se ovšem vzepřela, poprvé v roce 2003 a podruhé o tři roky později. Ani jednou Real Madrid s žádostí o podpis neuspěl a Ayalu Valencie nepustila ani na sklonku jeho smlouvy, z klubu tedy odešel o rok později zadarmo ale do Villarrealu.

Na ose Valencie - Madrid se mohl přesunout také jeden z nejpůsobivějších levých obránců španělské historie, Vicente. Bílý balet za něj údajně nabídl 36 milionů eur, v tomto případě ale přestup nepřipustil samotný hráč a s díky odmítl.

Na lepší časy se začalo blýskat v létě 2010. Na budoucí smlouvě se s Realem Madrid dohodl David Villa, jeden z nejtalentovanějších útočníků své doby. Když už byla dohoda za 40 milionů na spadnutí, přispěchala Valencie s dodatečným požadavkem na navýšení o 2 miliony eur a Real Madrid z obchodu vycouval, čehož využila Barcelona a skvělého španělského útočníka podepsala.

Podobný osud čekal v létě 2010 i na Davida Silvu, který se dohodl na podmínkách přestupu s Realem Madrid, který měl Valencii zaplatit 35 milionů eur, ale v určitou chvíli jednání mezi kluby ochladla a Silva nakonec zamířil do Manchesteru City, kde se stal jednou z legend ostrovní ligy.

Přečtěte si také: Courtois upozorňuje na nabitý kalendář

Andrea Suttnerová / fotbalportal.cz