6 důvodů, proč může být Norsko na MS 2026 černým koněm

© iconsport.com, fotbalportal.cz - Erling Haaland

17.11. - Norsko po 28 letech míří na mistrovství světa - a po demolici Estonska i Itálie si říká o roli tajného favorita. Erling Haaland ještě v létě tvrdil, že šance jeho země na titul jsou půl procenta. Dnes je všechno jinak. Tahle generace je nejsilnější v norské historii a její sebevědomí raketově stoupá. Existuje hned šest jasných důvodů, proč s Norskem musí na MS 2026 počítat úplně každý.

_{1) Haalandův zabijácký instinkt: firepower, kterou nikdo jiný nemá}

Když někdo vstřelí 16 gólů v kvalifikaci, vyrovná rekord Roberta Lewandowského a zároveň nasází už 55 branek v 48 reprezentačních zápasech, není moc o čem diskutovat. Erling Haaland je největší zbraň, jakou bude mít na turnaji kterýkoli tým.

Norové díky němu vyhráli všech osm zápasů ve skupině I a nasázeli 37 gólů. Haaland má aktuálně 32 zásahů v sezoně za klub i nároďák a devět reprezentačních zápasů v řadě s gólem.

Novinář Lars Sivertsen ho popsal jako „nejlepšího norského hráče všech dob“, před Solskjaerem, Riisem či Floem - a kdo by se hádal?

A co víc: Haaland bude mít kolem sebe parádní oporu. Alexander Sørloth coby vzdušná síla, Jørgen Strand Larsen jako dokonalý žolík... Itálie už poznala, že Norsko umí útočit v několika vrstvách. A když do toho začal Haaland v Miláně řádit, byl to koncert.

2) Návrat kapitána: Ødegaard dodá týmu mozek i klid

Je až neuvěřitelné, že si Norsko pojistilo postup bez svého tvůrce hry. Martin Ødegaard kvůli zranění kolen

Ødegaard je klíčový v zápasech, kde je potřeba trpělivost a kreativita. Sedm asistencí z evropské kvalifikace - nejvíc ze všech hráčů v Evropě - mluví za vše.

Navíc ukázal i charakter: přiletěl za týmem, slavil s hráči, byl s nimi „před, během i po všem“. Trenér Solbakken o něm řekl:

„Vždycky kolem něj cítíte auru.“

Morten Thorsby dodal:

„Martin je náš kapitán. Dodává nám jistotu a sílu.“

S Haalandem tvoří dokonalý tandem. A pokud Norsko chce do bojů o medaile, Ødegaard je jeho klíčem.

3) Nová vlna talentů: Nusa, Bobb a spol. mohou explodovat

Průměrný věk týmu? 25,8 roku. Parametr, který ukazuje na dvě věci: hlad a progres. A v Norsku je víc než jen Haaland a Ødegaard.

Antonio Nusa, hvězda RB Lipsko, má po dvaceti zápasech za reprezentaci 16 gólových účastí. Je rychlý, dravý, nebezpečný na brejky a umí rozhodovat zápasy.

Na opačné straně hřiště působí Oscar Bobb z Manchesteru City - spíš technik než driblér, ale jeho inteligence mezi liniemi je mimořádná.

Dohromady tvoří dynamické křídlení duo, které soupeřům rozhodně nechutná. A nezapomeňme ani na Andrease Schjelderupa, který se po stagnaci v Benfice může znovu zvednout.

Tahle generace má možná vůbec největší hloubku v norské historii.

4) Sander Berge: nejméně viditelný, ale nejdůležitější

Na první pohled možná vypadá nenápadně, ale Sander Berge byl nejkonzistentnějším hráčem kvalifikace. Jeho schopnost rozbíjet soupeřovy útoky, držet střed hřiště a zároveň táhnout míč dopředu po Ødegaardově zranění byla klíčová.

Solbakken o něm řekl:

„Udělali jsme mu v reprezentaci roli na míru. A teď ji hraje dokonale.“

Berge je motor. A když hraje společně s Ødegaardem a Patrickem Bergem, vzniká střed zálohy, který se rovná dokonalé rovnováze mezi silou a kreativitou.

5) Obrana jako beton: Ajer, Heggem a jistota v bráně

Norská defenziva patřila k nejlepším v celé kvalifikaci. Dvojice Kristoffer Ajer - Torbjørn Heggem si rozumí téměř telepaticky: oba vysocí, oba silní, oba s výbornou rozehrávkou. Zkrátka stopeři nové generace.

Na kraji září David Møller Wolfe a Julian Ryerson, kteří nabízejí energii a agresivitu po celé délce lajny. A v brance? Ørjan Nyland, jistota o výšce 193 cm, která pustila v osmi kvalifikačních utkáních jen pět gólů.

Oslabené místo? V norské obraně v podstatě neexistuje.

6) Solbakkenův systém: ze smolařů evropská elita

Norský trenér Ståle Solbakken vzal tým, který býval na velkých akcích pravidelně jen divákem, a změnil ho k nepoznání. Izraelský trenér Ran Ben-Shimon po porážce 0:5 prohlásil:

„Věřím, že Norsko je jedním ze dvou nejlepších týmů v Evropě spolu se Španělskem.“

Solbakken reagoval skromně, ale pravda je taková, že Norové patří ke špičce. Tým drží balon, láká soupeře do presinku, a pak využívá rychlost a sílu vpředu.

Solbakken přepsal norský fotbal: místo chaotického osobního bránění zavedl zónový systém, který perfektně funguje proti silným týmům. Po výhře nad Itálií řekl:

„Jsme kombinací fyzické síly a techniky.“

A to je přesně to, co v moderním fotbale vítězí.

Může to Norsko opravdu dokázat?

Turnaj v USA, Kanadě a Mexiku bude extrémně náročný - teploty, cestování, tlak. Ale pokud Norové projdou skupinou v klidu, žádný gigant je v play off chtít nebude.

Tahle země má superstar, kapitána-kouzelníka, mladé dravce, pevnou obranu i trenéra s jasnou vizí. Haaland už se nemusí držet při zemi. Norsko skutečně může být černým koněm MS 2026.

Kam dál?

Michal Čermák /