Nepřihlášen

Nepřihlášen

Zpět na » Ostatní » Dva defenzivní štíty? Moderní prvek fotbalu - č.2

Dva defenzivní štíty? Moderní prvek fotbalu - č.2

Dva defenzivní štíty? Moderní prvek fotbalu - č.2 © -

6

Líbilo se

22.07. - NEPŘEHLÉDNĚTE Většina klubů se v dnešní době přeorientovává v záložní řadě na moderní a velice účinný prvek - dva defenzivní, nebo chcete-li štítoví záložníky. Jak mají oba hráče rozdělené role? Jak se musí chovat při bránění, a jak při útočení? Pojďte se společně s naší redakcí podívat na tento systém, dnes si ukážeme, jak v praxi vypadá ofenzivní fáze.

Je úplně jedno, jestli mužstvo hraje systémem 4-4-2, 4-2-3-1 nebo 4-3-3. V dnešní době se totiž drtivá většina špičkových klubů snaží sázet na tzv. dva štítové hráče. Obra hrají ve středu hřiště před obranou, jeden více doleva, jeden více doprava.

Útočení

Pokud si myslíte, že tito dva fotbalisté slouží jen k defenzivní práci každého celku, tak se velice mýlíte. I pro útok jsou tito dva hráči totiž nesmírně důležití. Při bránění mají na starost zejména organizaci, bránění prostoru a vytlačení soupeře. Při útoku to jsou především tito dva hráči, kteří se starají o rozehrávku, rytmus hry a jistotu na míči.

Scénář 1: V záloze je vybojován míč nebo zachycen soupeřův útok. Při této variantě se defenzivnější z obou hráčů nabízí především pro krátkou přihrávku a ofenzivnější středopolař se už orientuje směrem dopředu, kdy dodá hře pohyb.

Jeden z hráčů se tedy posune buď ke krajnímu záložníkovi, nebo až úplně do ofenzívy, odkud se snaží najít si prostor pro přihrávku. Jeho kolega naproti tomu zajišťuje střed a podle situace se posouvá buď více do strany, nebo k pokutovému území, kde očekává odražený míč.

Scénář 2: Postupný útok z vlastní poloviny. Pokud mají obránce míč, snaží se oba štítoví hráči roztáhnout více od sebe a nabídnout se tak v záloze jako první možná varianta k příhře. Může také nastat situace, kdy se jeden z hráčů posune na stejnou úroveň s oběma stopery, kde se začne starat o rozehru celé akce. Pokud jsou oba hráči pod tlakem, snaží se jít si pro krátkou přihrávku, kterou většinou posunou k dalšímu obránci nebo jí vrátí původnímu rozehrávači.

Soupeř tak musí neustále reagovat na pohyb a zavírat prostory, které se tímto pohybem otevřou. Nejtěžším úkolem zůstává, aby prostor mezi obranou a zálohou soupeře byl neustále hodně těsný. V případě, že se totiž některý z těchto prostorů otevře, snaží se do něj dostat ofenzivnější z obou hráčů a dochází ke zdvojení soupeřů.

Jeden štítový hráč x dva štítoví hráči - rozdíly

Pokud hraje mužstvo jen na jednoho defenzivního záložníka, musí tento hráč zpravidla držet velice krátký odstup od defenzivní řady, které by měl v mnoha situacích ulehčit. Navíc hraje většinou jen uprostřed, netlačí se moc do situací po stranách hřiště, kde operují většinou klasičtí krajní záložníci.
Také jen velice zřídka se tenhle hráč tlačí do presinku, když soupeř rozjíždí útok přes svého středního hráče. Tuto roli většinou přenechává klasickým záložníkům, které zajišťuje a při zisku míče doplňuje v rozvíjení akce.

V útočné fázi tento hráč také není tak aktivní směrem dopředu, jako tomu bývá ve hře se dvěma štítovými hráči. V zakládání akce je sice využíván jako možnost krátké narážečky nebo přenesení hry, ale s míčem toho moc nepodniká.

Tři štítoví hráči x dva štítoví hráči - rozdíly

I přes větší počet defenzivních hráčů, myslí tato trojice spíše dozadu. Odstupy mezi těmito hráč musí být minimální a samozřejmě všichni tři se musí umět zapojit do kombinace. Pro soupeře je tak ohromně těžké dostat se do ofenzívy přes střed hřiště, který je hodně přehuštěn. Ale také postranní části hřiště dokážou být díky třem hráčům velice dobře pokryté. Funguje to tak, že dva hráči se posunou směrem k lajně a třetí zajišťuje prostředek.

V porovnání se dvěma štítovými hráči se tato varianta používá zejména pro zabrání většího rizika a zajištění obrany. Pro ofenzivní část to znamená, že ofenzivní hráči mají mnohem víc volnosti a nejsou tak svázaní taktikou. Důvod je naprosto jednoduchý. Při ztrátě míče totiž za sebou mají hned trio hráčů, které může kontr soupeře odchytit. Při vlastním útoku se pak všichni tři hráči snaží rozhýbat střed hřišti a postranní prostory nechávají většinou otevřené pro šikovné a ofenzivně laděné beky a křídelní útočníky.

První díl našeho seriálu najdete zde:

Dva defenzivní štíty? Moderní prvek fotbalu - č.1

Kam dál?

Michael Künzel / FotbalPortal.cz

Témata článku
Související odkazy
Nejnovější články