Vyvraťme mýtus o ukradeném Scudettu

© -

04.03. - NÁZOR: Po velmi diskutovaném článku z minulého týdne vám dnes přinášíme další s podobnou tématikou, který na minulý článek navazuje (článek Inter je velmi silný tým, ale...). Totti se vrátil silnější než dřív. Real Madrid Římu nenahání tolik strachu, „Juve“ se vzdálila. Ale ve městě, v Římě, je stejně cosi zkaženého. Ale co?

Odmítám šířit mýtus o titulu, který římským ukradl Inter. Někdo může oponovat a připomínat co se stalo v zápase na San Siru. A co se tedy stalo? Nic jiného než následující.

Zaprvé: Mexés, jakožto profesionál, si nemůže dovolit přebíhat přes hrací plochu, pokud pro to nemá dovolení od rozhodčího. To, co udělal, nebyla lehkomyslnost, ale chyba. Pokud se ho nyní budeme zastávat, zanedlouho udělá podobnou chybu znovu.

Zadruhé: faul na Crespa možná nebyl na žlutou (a následně na červenou), možná to ani nebyl faul. Pokud by však Mexés neudělal první chybu, nedostal by po tomto faulu druhou žlutou kartu a nebyl by vyloučen.

Zatřetí: Rosetti udělal hrubou chybu. Jeho chyba však byla vidět až v opakovaném záběru, v prvním okamžiku si jí nevšimli ani někteří hráči.

Začtvrté: Větší Rosettiho chybou bylo, že nevyloučil Burdissa.

Zapáté: Není automatické, že tým, jemuž je vyloučen hráč, dostane gól. V tom samém utkání Inter, který zůstal v deseti mužích vinou zranění, druhou branku nedostal.

Zašesté: Rozhodčí nemůže za to, že Julio Cesar chytal dobře, že Vučinič si po dobrém úvodu začal jen pohrávat s míčem, že Aquilani a Taddei nedokázali vstřelit gól, že Řím nedotáhl zápas do konce.

Fakta říkají, že rozhodčí zápas ovlivnil, ale Řím měl vyhrát i přes jeho chyby. A že pokud šlo o ukradený zápas, byl asi tak ukradený, jako peněženka ležící pod lavičkou v parku. Ale fakta nejsou atraktivní a nemají mnoho příznivců. Snazší je hlásat, že titul je ukradený a zbavit se tak námahy.

Tento mýtus pro římské vše vyřešil: Titul byl náš a ti zlí nám ho vzali. Není to pravda. Zkorumpované a nadopované tituly Juventusu, ukradené tituly Interu, bohatstvím dosažené tituly AC. Jako by platil jen titul, který vyhraje AS. Přitom titul býval věcí, které se všichni ostatní museli klanět, ať se jim to líbilo nebo ne. Proto bývalo tak krásné ho vyhrát. Pokud každý popírá legitimitu titulů ostatních týmů, jaký smysl má o ně hrát? Jakou cenu má nakonec Scudetto, pokud si ho váží jen fanoušci vítězného týmu? Čteme o 14 zápasech z 25, které rozhodčí Interu darovali, o ročníku, který byl rozhodnut již na startu. Dobře, ale pokud tomu tak opravdu bylo, proč se o něj vůbec ještě hraje? Proč všichni fanoušci týden po týdnu stále doufají, že nakonec připadne právě jim? Mýtus o uloupeném vítězství - ve fotbale či v životě - je produktem strachu. Je vyprávěn tak, že Oni jsou ti bohatí, zlí a oškliví. A My krásní, i když chudí. I když před týdnem bylo vše jinak - když o týden dříve „Juventini“ křičeli kvůli zápasu, který rozhodčí evidentně zkazil, byli nesnesitelní. A když se nyní opakují ty samé řeči, najednou jsou správné. Nesouhlasím s tím, mýtus o ukradeném Scudettu je lež a já tímto vystupuji z davu věřících.

Vice informací o týmu AS Řím naleznete na www.as-roma.cz

Podrobnější informace o týmu Inter Milan najdete na www.fcintermilano.com

Kam dál?

• Inter je velmi silný tým, ale...

Michal Šušák / MINO FUCILLO - ilromanista.it