Přejít na obsah

Jan Koller lituje českých útočníků. Víc než věta o Schickovi vysvětluje tři góly v Lize národů

Z rozhovoru Jana Kollera (53) pro iSport.cz se cituje hlavně věta „Schickovi se nedivím“. Důležitější je ale jeho postřeh o útočnících, kteří se podle něj zatím nedostali do situací, ve kterých by se mohli ukázat. Data z Ligy národů mu dávají za pravdu: Česko dalo za šest zápasů tři góly a vytvořilo si nejméně šancí ze všech šestnácti týmů divize A.

Imrich Bubernik · 5 min čtení
Diskuze
Jan Koller, nejlepší střelec v historii české reprezentace, na snímku z roku 2017 v Bruselu
Foto: Belga / Icon Sport

Rozhovor Jana Kollera (53) pro iSport.cz, zveřejněný v úterý v 11.15, se rychle zúžil na jednu větu. „Schickovi se nedivím,“ stojí na začátku titulku a právě s touhle větou se rozhovor čte: nejlepší střelec v historii reprezentace chápe, že se Patrik Schick (30) podzimním zápasům s Anglií, Španělskem a Chorvatskem vyhnul. Jenže titulek má i druhou polovinu a podle nás řekl Koller právě v ní to nejpodstatnější o šesti porážkách pod Santim Deniou (52).

Věta, která zapadla

Přišla na otázku po Ryanu Naderim, drážďanském rodákovi a prvním „importu“ v reprezentačním áčku. Koller neodpověděl hodnocením jednoho hráče, ale celé ofenzivy: „Útočníků je mi líto. Zatím se nedostali do situací, ve kterých by se mohli ukázat. Soupeři nám to nedovolili. Dosud jsme si jen otestovali defenzivu. Na ofenzivu pořád čekám.“ A dodal: „Kvalitu určitě má, což prokazuje v Rangers. S Adamem Hložkem by jim to mohlo fungovat. Musí se však víc dostávat do hry, což se ani jednomu z nich zatím nepodařilo.“

Jak funguje nadstavba Chance Ligy: body se přenášejí celé, přímo sestupuje jen poslední týmPřečtěte si takéJak funguje nadstavba Chance Ligy: body se přenášejí celé, přímo sestupuje jen poslední tým

Je to věta bývalého hrotového útočníka, který ví, jak vypadá zápas, kdy na vás míč nedoletí. Koller ji navíc sám propojil s Milanem Barošem: „Milan ke konci v nároďáku neměl podobný servis, jaký jsme mívali my dva spolu v dobách naší společné éry.“ Totéž podle něj platí pro dnešní útočníky, „kteří to mají na hřišti nesmírně těžké“.

Co říkají čísla z Ligy národů

Kollerovo „Dosud jsme si jen otestovali defenzivu“ zní jako omluva, data ho ale podporují. Česko skončilo ve skupině s Anglií, Španělskem a Chorvatskem bez bodu se skóre 3:14. Ze všech šestnácti týmů divize A nedal nikdo méně gólů. Podle přehledu iSport.cz s daty společnosti Wyscout si Lvi za šest zápasů vytvořili šance za 3,69 očekávaného gólu, nejméně ze všech, a na branku vyslali jen osm střel. Ještě výmluvnější jsou čísla o přípravě akcí: devět klíčových přihrávek a šest průnikových za celou soutěž, držení míče 35,2 % a 66 doteků ve vápně soupeře.

Podle nás je to přesně to, co Koller popisuje. Útočník, který za šest zápasů dostane od spoluhráčů devět přihrávek do šance, se hodnotit nedá. Naderi ani Hložek (24) tak zatím nedostali skutečnou zkoušku, jen absolvovali obranné cvičení s míčem na kopačkách soupeře. Hložek přitom jediný gól v Osijeku dal podle zápasové reportáže iSport.cz „prakticky z ničeho“.

Proč míče k útočníkům nedoletí

Z rozhovoru a z dostupných dat se dají vyčíst tři důvody a všechny souvisejí s tím, co se děje za útočníky. Prvním je deset hráčů na hřišti. „Když jsme se nadechovali, tak jsme šli do deseti,“ řekl. Česko posbíralo nejvíc červených karet ze všech týmů divize A (tři), dvě z nich viděl kapitán Ladislav Krejčí (27) v obou zápasech se Španělskem. Podle iSport.cz naskočil do tří utkání soutěže a dohrál jediné. Koller ho přitom hájí: „Vychází to z toho, že jste v defenzivě pořád pod tlakem, což k podobným zákrokům a vyloučení vybízí.“ Tým, který hraje v oslabení, posílá útočníky bránit, ne napadat stopery.

Druhým je nestálost. „Ještě si nevytvořil kostru týmu, pokaždé nastupuje v sedmdesáti procentech jiná sestava,“ řekl Koller o Deniovi. Jakub Prebsl v glose pro Sport.cz připomíná, že kouč za šest zápasů protočil téměř 40 hráčů a jisté místo v základu podle něj mají jen Vladimír Coufal, Krejčí, Michal Sadílek a Hložek. Útočná souhra stojí na automatismech: kam naběhne křídlo, kdy hrot nabídne zpětnou přihrávku. Ty se při takové obměně nevytvoří.

Třetím je výstavba. Tady se ale s Kollerem v jedné věci rozcházíme. Jeho „soupeři nám to nedovolili“ sedí na Anglii (19 vstřelených gólů ve skupině) a Španělsko (16). Chorvatsko ale skupinu uzavřelo se skóre 7:17, tedy jako tým, proti kterému se góly dávat dají. V Osijeku přesto podle reportáže iSport.cz „zádrhel nastal většinou už při výstavbě hry“: chyběla trpělivost, přicházely zbytečné ztráty a Denia poskládal ofenzivu z křídelníků Idrise Hopiho a Christopha Kabonga se Sadílkem na pozici desítky. Na kvalitu soupeře se tedy svést dá většina podzimu, ale ne celý.

Schick, Naderi a otázka dvojice

Tím se vracíme k titulkové větě. Prebsl ve stejné glose píše, že reprezentační kariéra Schicka skončila: „Skončila řada dlouholetých opor v čele s hvězdným Patrikem Schickem.“ Koller s jeho návratem naopak pořád počítá: „Očekávám, že pokud se vrátí, bude tomu až třeba v kvalifikaci, kdy bude vědět, že by hrál proti trochu jednodušším soupeřům, což by bylo snazší i pro útočníky.“ Ať platí kterákoli verze, závěr je podle nás stejný. Ani Schick by v systému, který za šest zápasů vyprodukoval osm střel na branku, neměl z čeho góly dávat. Útok nejdřív potřebuje servis, teprve potom jméno.

Kollerova poznámka o dvojici Naderi a Hložek je přitom víc než zdvořilost. Sám zažil nejlepší reprezentační léta ve dvojici s Barošem a ví, kolik útočníkovi dá parťák vedle něj. O Naderim jsme psali, že je to typ útočníka, který reprezentaci chybí. V Lize národů ho ale tým do vápna skoro nedostal.

Co z toho plyne pro kvalifikaci o EURO

Koller to formuloval jasně: „Teď přijdou rozhodující momenty proti rovnocenným a papírově horším soupeřům v kvalifikaci o mistrovství Evropy.“ Česko půjde do losu z druhého koše a Naše čtení: v řadě zápasů bude mít míč víc než letos na podzim, a to je pro Deniu větší riziko, než se zdá. Kvalifikace prověří přesně to, co Liga národů nechala netknuté, tedy hru s míčem proti nízkému bloku. Devět klíčových přihrávek za šest zápasů o ní nevypovídá nic dobrého, ale ani nic definitivního.

O Deniově stylu a o tom, zda je správný, se už vede širší spor. Nedvěd věří cestě, Poborský stylu ne, a Souček mluvil o upřímnosti v kabině. Kollerův příspěvek je užší a podle nás užitečnější. Neříká, zda Denia patří na lavičku, ale kde začít: postavit kostru, ve které má útočná dvojice stálé spoluhráče za sebou. Dokud se to nestane, Naderi s Hložkem budou dál hodnoceni podle zápasů, ve kterých se k míči skoro nedostali.

Sledujte nás ve Vyhledávání GooglePřidejte FotbalPortal mezi preferované zdroje a uvidíte nás častěji.Preferovat na Googlu

Diskuze

Zatím bez komentářů

Sázkové kanceláře a bonusy

Všechny články

Další zprávy

Všechny zprávy

Související články