Rozhovor s Tomášem Frejlachem, Malým Rosickým

© Archiv Tomáše Frejlacha - Tomáš Frejlach

07.11. - Tomáš Rosický se pyšní přezdívkou Malý Mozart, jeho jmenovci Frejlachovi vymysleli během jeho angažmá v Kolíně tamější fanoušci přezdívku Malý Rosický. Nebo, chcete-li, Rosický v malém. Zda je oprávněná nechce Frejlach říct: "Tohle musejí posoudit ostatní," smál se v rozhovoru pro FotbalPortal.cz

Do velkého fotbalu jsi nakoukl ve třetiligovém Kolíně. Jak na toto angažmá vzpomínáš?
Vzpomínám na to rád, hrál jsem tam od sedmnácti let. Dostal jsem se už brzy do dospělého fotbalu a to bylo strašně důležité.

Jak myslíš, že se ti moc dařilo? V poslední sezoně jsi byl u poloviny vstřelených branek Kolína!
Myslím si, že se mi hrálo dobře. Jen právě v tu dobu jsem začal mít velké problémy se zraněníma.

Víš čím to bylo způsobeno?
To je právě to, co nevím, Ty problémy mám i nyní a vypadá to, že se toho jen tak nezbavím.

Takže přezdívka "Rosický v malém" je celkem oprávněná?
Tohle musejí posoudit ostatní (směje se).

Slyšel jsem, že tehdy se o tebe zajímalo několik předních českých klubů. Můžeš našim čtenářům prozradit, které týmy to byly?
Když jsem odcházel z Příbrami do Liberce, tak jsem měl ještě nabídky ze Sparty a z Mladé Boleslavi.

Myslím v době, když jsi byl ještě v Kolíně. Mluvilo se tehdy o tom, že tě chce Sparta...
To je pravda. Tehdy jsem měl jít do béčka Sparty, která hrála druhou ligu. Jenže ještě v Kolíně mi spoluhráč šlápnul v tréninku na nohu a zlomil mi na ní dva prsty.

Tehdy tě to asi muselo mrzet, že se ten přestup nepovedl.
Mrzelo mě to celkem dost, ale na druhou stranu jsem si dodělal v Kolíně střední školu. Kdybych byl v Praze, bylo by to strašně náročné.

Potom ovšem vyšel přestup do Příbrami, kde hráli v té době v záloze Rudolf Otepka a Václav Koloušek. Čekal jsi, že se prosadíš v A týmu?
Když jsem tam odcházel, tak tam byl pouze Rudolf Otepka. Venca Koloušek tam přišel až později. V přípravě jsem odehrál téměř všechny zápasy a vypadalo to, že budu v základní sestavě. jenže pak se i stalo, že jsem nejel ani na zápas. Trenér mi nic neřekl a to bylo vše. V té době jsem už poznal, že to není jen o fotbale...

A o čem to tedy podle tebe i je?
Je spousta věcí, které fotbal teď právě ovlivňují. Říkat konkrétní věci nemá cenu. Jen jsem si v té době prožil těžké chvíle.

Každopádně na jaře si pak hrál celkem pravidelně, dvanáckrát jsi byl v základu a jednou jsi střídal na posledních deset minut. To ti muselo trochu spravit chuť do života, ne?
Jasně. Bylo to hlavně tím, že Rudolf Otepka dostal červenou kartu a nemohl pár zápasů hrát. Dostal jsem konečně šanci a odehrál sezonu až do konce.

Takže na konci zavládla přeci jen spokojenost?
Určitě. Celé se to pak najednou obrátilo. Jakmile se hraje, tak je to super.

Navíc jsi vstřelil za celou sezonu v lize čtyři branky. Vybavíš si z toho některou?
Vybavím si všechny. Dva jsem dal dokonce hlavou.

A ty další byly teda jak? Ze standartek?
Jedna byla z voleje po centru a při té druhé jsem vypíchnul míč brankáři Blažkovi a dal gól do prázdné branky.

V létě, jak jsi už říkal, se ozvala znovu Sparta a tentokrát nově i Sparta s Boleslaví. Co nakonec rozhodlo o přestupu do Slovanu?
Trenér Lavička. Měl jsem s ním schůzku a to jednozačně rozhodlo.

Jakto?
Působil na mě velice upřímně. Věřil jsem tomu, co si o mém působení v Liberci slibuje.

Co si sliboval?
Abych hrál dobře a pomohl tím Liberci (usmívá se).

Takže jsi počítal i víceméně s tím, že budeš v základní sestavě?
S tím se nemůže počítat nikdy, ale byl jsem si jist, že šanci určitě dostanu.

A taky žes ji dostal a hrál, než jsi se zase zranil. Docela smůla, co?
Tak to někdy chodí, bohužel. Teď je ale nejdůležitější, že koleno vypadá v naprostém pořádku. I když už to nebude tak ideální jako předtím.

Jak to vypadá s tím kolenem nyní? Musíš se nějak kvůli němu omezovat? Jdeš naplno třeba do soubojů?
Koleno drží a do soubojů chodím jako před tím. Jen se kolenu musím více věnovat. Hlavně pořád protahovat a posilovat.

Jaké jsou na to třeba cviky?
Mám jich spoustu. Byl jsem na rehabilitaci v Německu a tam mi hodně pomohli. A také musím hodně plavat.

Jak to s ním vypadá do budoucna?
Musím se tomu pořád věnovat, více na to dbát.

Vraťme se k fotbalu jako takovému. Jak vidíš současnou pozici Slovanu? Musíte být asi hodně rádi, že pomalu stoupáte tabulkou vzhůru.
Jsme rádi, že jsme teď ze tí zápasů udělali sedm bodů. Chceme vyhrávat každý zápas, který nás momentálně čeká a věříme, že se budeme posouvat tabulkou nahoru.

Myslíš, že tomu hodně pomohl i příchod trenéra Škorpila?
Myslím si, že ano. Ale také to, že se pomalu vyprazdňuje marodka, která byla na začátku soutěže veliká.

Čí uzdravení a návrat do sestavy podle tebe asi nejvíce týmu prospěl?
Chybělo nám hodně lidí do ofenzivy, měli jsme málo útočníků (povzdechne si). Zdenda Zlámal je výborný brankář a určitě nás poslední zápasy hodně drží. Ve druhém poločase proti Jablonci jsme se zbytečně stáhli a báli se o výsledek.

Jak vidíš příští zápas s Mostem, který má celkem slušnou ofenzivní část hry, ovšem v defenzivě je letos ze všech ligových týmů nejhorší?
Do zápasu s Mostem půjdeme s cílem vyhrát, jako do každého. Most je sice momentálně posledním týmem tabulky, ale tím se řídit nemůžeme. Dávají celkem hodně branek. Dokonce si myslím, že jich dali o šest více než my. Takže to nebude jednoduché utkání.

Myslíš, že bude hrát roli i psychika? Zatímco vy jste v posledním zápase zvítězili, Most prohrál doma se Spartou vysoko 0:5.
Psychika dělá ve fotbale hodně. Tak doufám, že nám to nyní pomůže.

Lukáš Vojtěch / FotbalPortal.cz