Anthony Gordon mluví o respektu, John McDermott o 27 procentech. Proč Angličané odcházejí do ciziny

Harry Kane v Bayernu Mnichov, Jude Bellingham v Realu Madrid, Anthony Gordon v Barceloně. BBC Sport v neděli ráno rozebrala, proč anglické hvězdy stále častěji hrají mimo Premier League, a nabídla dvě odpovědi už v titulku: respekt a zkušenost. Nejvíc pozornosti přitahují Gordonova slova o tom, že v Anglii lidé necenili jeho fotbalovou inteligenci. Nejdůležitější věta textu ale zazněla až v jeho druhé polovině a nepatří hráči, nýbrž technickému řediteli anglické federace John McDermott.

Gordon: V Anglii mě brali jen jako rychlíka

„Vždycky jsem měl pocit, že mě lidi v Anglii respektovali, protože jsem byl rychlý a napadal jsem, ale nikdy doopravdy nerespektovali kvalitu a fotbalové IQ, se kterými hraju,“ řekl Anthony Gordon (25) v rozhovoru pro ITV, který BBC cituje. „Teď, když jsem v Barceloně a hraju jiným stylem, jsou ty vlastnosti mnohem víc vidět a lidi si opravdu začínají všímat, že nejsem jen rychlý.“ Všechny citace v článku uvádíme v překladu FotbalPortal.cz.

Přečtěte si takéDeclan Rice tvrdí, že měl průměrné mistrovství světa. Čísla mu dávají za pravdu, zápas o bronz je jen přikrášlil

Barcelona za něj v květnu podle agentury PA zaplatila Newcastlu přes 80 milionů eur, Newcastle přitom v lednu 2023 dal Evertonu 45 milionů liber. V novém klubu má podle BBC ve 15 zápasech tři góly a pět asistencí. A čísla z mistrovství světa mluví za něj: v šestnáctifinále proti DR Kongo připravil oba Kanovy góly, v osmifinále proti Mexiku vybojoval penaltu a v semifinále s Argentinou poslal Anglii do vedení. Trenér Thomas Tuchel to vidí podobně: „Jude Bellingham a Harry Kane pro nás byli na mistrovství světa rozhodující a nevidím důvod, proč by nebyli i v budoucnu. Je dobře, že se teď přidal Anthony. Je třetí.“ Zároveň ale dodal, že nevidí důvod, proč by rozhodující nemohl být i hráč z Premier League.

Věta, kterou všichni přešli

McDermott v rozhovoru pro BBC Sport nejdřív mluvil o charakteru, jazyce a samostatnosti, tedy o tom, co by řekl každý funkcionář. Pak ale přidal dvě věty, které vysvětlují víc než všechny řeči o respektu. První: „Chtěli bychom mít víc hráčů na cestě nahoru. Myslím, že momentálně jsme na zhruba 26 nebo 27 procentech hráčů s anglickou způsobilostí, kteří hrají Premier League.“ Druhá se týkala zátěže: hráči v cizině podle něj nemusí „odmlátit 55 zápasů“ a mají čas na posilovnu a trénink techniky, zatímco v Championship je to při 46 ligových kolech „zápas, zápas, zápas“.

Podle nás je to skutečné jádro celého tématu. Respekt a prestiž vysvětlují, proč Kane šel do Bayernu a Bellingham do Realu. Číslo 26 až 27 procent vysvětluje, proč se do ciziny vydává i druhý a třetí sled. Když v nejbohatší lize světa dostávají Angličané zhruba čtvrtinu místa, každý reprezentant navíc znamená, že si prostor musí najít jinde. Mimochodem, Tuchelův kádr má v cizině 28 procent hráčů, tedy skoro přesně tolik, kolik je podle McDermotta Angličanů v Premier League.

Z nuly na sedm za osm let

Ze 25 hráčů, které Tuchel původně nominoval na listopadové zápasy s Chorvatskem a Španělskem, jich sedm hraje mimo Anglii: Kane (Bayern), Jude Bellingham a Trent Alexander-Arnold (oba Real Madrid), Gordon (Barcelona), Jarell Quansah (Leverkusen), Jobe Bellingham (Dortmund) a Djed Spence (Inter Milán). Pro srovnání podle soupisek velkých turnajů: na mistrovství světa 2018 měla Anglie mezi 23 hráči nula legionářů, na EURO 2020 tři (Sancho, Jude Bellingham, Trippier), na mistrovství světa 2022 jediného, Bellinghama, na EURO 2024 dva (Kane, Bellingham) a letos v létě na mistrovství světa pět (Kane, Jude Bellingham, Rashford, Toney, Quansah). I v době Davida Beckhama v Realu a Owena Hargreavese v Bayernu to v roce 2006 byli jen dva z 23.

A zájem roste i pod reprezentací: FA podle BBC sleduje 43 anglických hráčů, kteří hrají v evropských klubech. Přitom teprve včera jsme psali o tvrzení Gerryho Cardinaleho, že top hráče si dnes může dovolit jen Premier League. U anglické reprezentace to tak úplně neplatí: její tři největší hvězdy hrají v Mnichově, Madridu a Barceloně.

Zátěž je druhý argument, který stojí za pozornost

McDermottova poznámka o 55 zápasech není jen řečnická figura. Bundesliga má 34 kol a jeden domácí pohár, Premier League 38 kol, FA Cup i Ligový pohár. O tom, kolik zápasů kalendář hráčům nakládá, se vede spor napříč Evropou, jak ukázal i Luigi De Siervo z italské ligy. Technický ředitel FA tu otevřeně říká, že pro rozvoj některých hráčů je menší porce zápasů výhodou. Na Gordonovi to podle něj už vidí: „Vrátí se, čtyři měsíce jste je neviděli, a mají v sobě další rozměr.“ Podobnou změnu si podle svých slov všiml u Kierana Trippiera, když se vrátil z Atlética Madrid technicky vyzrálejší.

McDermott přitom domácí cestu neodepisuje. Připomněl, že Quansah i Jobe Bellingham prošli EFL, a varoval: „Nepodceňujme vlastní produkt.“ Hráčů na úrovni Ligy mistrů má Anglie podle něj 40 až 50.

Co z toho plyne pro Tuchela

Naše čtení: debata o respektu je zajímavá, ale je to příběh jednotlivců. Trend, který z Anglie dělá reprezentaci se sedmi legionáři, pohání hlavně nedostatek místa v Premier League a jiná zátěž v kontinentálních ligách. Pokud se podíl Angličanů v nejvyšší soutěži nezvedne, bude legionářů v kádru přibývat bez ohledu na to, kdo je zrovna trenérem. Úkol, který McDermott zmínil na konci, tak připadne Tuchelovi: najít „jednotný mix“ z hráčů, kteří se vracejí s anglickými, španělskými, německými i italskými návyky. Kane, který před rekordním startem za Anglii řekl, že sní o trofeji s reprezentací, o Gordonovi podle BBC prohlásil, že ukazuje, že „patří na nejvyšší úroveň, za Barcelonu i za Anglii“. Večer v Madridu na Metropolitanu bude další zkouškou, jestli ten mix funguje.