Řekl jsem jim ano – Lewandowski odhalil, jak byl krůček od přestupu do Manchesteru United

12.08. - Je to příběh, který málem změnil historii Premier League. Robert Lewandowski byl kdysi jen podpis od toho, aby se stal hráčem Manchesteru United. Sám přiznává, že rozhodnutí padlo - a že chtěl zažít éru s legendárním Sirem Alexem Fergusonem. Nakonec však z transferu sešlo. Proč to nakonec nevyšlo? A čeho dnes v kariéře lituje?

V exkluzivním rozhovoru se polský útočník rozpovídal nejen o zmařeném přestupu, ale i o kariérních vrcholech, vztahu s mladými hráči, boji o Zlatý míč a o jedné životní konverzaci, která mu navždy změnila fotbal.

Když se psal rok 2012 a United volali

„Do Manchesteru United jsem se rozhodl jít a řekl jsem jim ano. Chtěl jsem se setkat s Alexem Fergusonem,“ vzpomíná Lewandowski.

Byl tehdy v životní formě - pálil góly v dresu Borussie Dortmund a dva roky předtím mu nevyšla jiná anglická mise, když islandská sopečná erupce zhatila jeho přestup do Blackburnu. Tentokrát se ale proti postavila Borussia.

„Nemohli mě prodat, protože věděli, že když zůstanu, vydělají víc. A že třeba počkám rok nebo dva,“ dodal. „Ale je pravda, že jsem Manchesteru United řekl ano.“

Žádná Premier League, ale hvězdná kariéra

I bez ostrovní štace se stal jedním z nejlepších útočníků své generace. Vyhrál Ligu mistrů s Bayernem Mnichov, dvakrát La Ligu s Barcelonou a nasázel přes 700 gólů v klubovém i reprezentačním dresu.

V 37 letech se do důchodu nechystá, ale přiznává, že šance zahrát si Premier League už je pryč.

„Možná je to trochu lítost. Ale když se podívám zpět - Bayern, Dortmund, Barcelona - musím říct, že jsem šťastný. Nemám pocit, že by mi něco chybělo. Každé rozhodnutí jsem udělal, protože jsem ho chtěl udělat.“

Mladí mě pořád musí dohánět

Lewandowski zahajuje už svou 22. profesionální sezonu a je jedním z nejzkušenějších hráčů barcelonské kabiny, kde vedle něj vyrůstají klenoty jako Lamine Yamal.

„Když vidím, že ještě nemusím dohánět mladé kluky, ale oni dohánějí mě, znamená to, že další sezona může být skvělá,“ říká s úsměvem.

Ačkoliv je Yamal o 19 let mladší a v době Lewandowského debutu ještě ani nebyl na světě, Polák tvrdí, že se od mladých učí. „Pochopil jsem, že s nimi nemusím bojovat, ale můžu jim pomáhat - a oni pomáhají mně. Učím se od nich hodně, nečekal jsem to.“

O Jamalovi má jasno: „Poprvé v životě jsem viděl po padesáti minutách tréninku, že má něco výjimečného. Nevěřil jsem, protože v patnácti jsem takového hráče nikdy neviděl.“

Zlatý míč, který utekl

Letos se znovu řeší nominace na Ballon d’Or a Lewandowski si nemůže nepřipomenout rok 2020, kdy byl hlavním favoritem. Tehdy však pandemie Covid-19 galavečer zrušila.

O rok později skončil druhý za Messim a byl vyhlášen nejlepším útočníkem světa - po rekordní sezoně s 41 ligovými góly.
„Byl jsem v nejlepším momentu kariéry, vyhrál jsem všechno s klubem. Do teď nevím, proč to tak dopadlo,“ přiznává.

A kdo by mohl Zlatý míč získat letos? „Je tu spousta hráčů. Lamine Yamal měl neuvěřitelnou sezonu, ale má ještě čas - pokud ne letos, tak příští rok. I Raphinha měl skvělý rok. Máme hráče, kteří mohou být mezi favority.“

Rozhovor, který změnil život

Za kariéru pracoval s velkými trenéry - momentálně s Hansim Flickem, předtím s Pepem Guardiolou nebo Carlem Ancelottim. Ale největší vliv na něj měl Jürgen Klopp.

„Když jsem přišel do Dortmundu, byl jsem mladý kluk. Táta mi zemřel, když mi bylo šestnáct, a byl jsem uzavřený, nechtěl jsem mluvit o emocích,“ vzpomíná.

„Po pár letech jsem potkal někoho, kdo sice nebyl jako otec, ale něco podobného. Možná jsem po letech měl s Jürgenem ten druh rozhovoru, který jsem postrádal s tátou.“

Dodává: „Pamatuju si ten rozhovor dodnes - změnil mi život, změnil mi fotbalový život. Vypustil jsem ven emoce, které jsem držel roky. Po tom přišla svoboda a možná proto jsem začal hrát lépe a lépe.“

Kam dál?

Michal Čermák /