Poslali žebráka na mizinu?

© -

12.01. - Egyptský záložník Tottenhamu Hossam Ghaly míří na půlroční hostování do Derby County. Za normálních okolností by na tom nebylo nic divného. Pozadí celého transferu je však bizarnější než se může na první pohled zdát.

Ghalyho příběh v lecčem nápadně připomíná Nerudovskou klasiku o Miliónové babě a žebráku Vojtíškovi akorát, že původcem svých problémů je v tomto případě sám hráč. Vojtíšek žil dokud mu ostatní dávali jíst a peníze, pak začaly pomluvy zlé baby a společnost na Malé Straně nad ním ohrnula nos a starý žebrák si sáhl na úplné dno, přestože se na něm už dlouho nacházel. My se přesuňme v čase i prostoru severněji do Londýna a zkusme si říct, proč šestadvacetiletý Egypťan byl ještě rád, když se ozvali poslední Rams s nabídkou šestiměsíčního pobytu na Pride Parku.

„Tak s takovými hrát nebudu. Nesahají mi totiž ani po kotníky,“ něco v tom smyslu utrousil egyptský fotbalista na adresu týmu Blues při rozhovoru se svým agentem. Všichni si jistě ještě pamatujete na arogantní výstup Ghalyho, když mu zatelefonovalo vedení Birminghamu City, jestli by k nim nechtěl před touto sezónou přestoupit. Tímto prohlášením nešokoval pouze tehdejšího trenéra birminghamského celku Stevea Bruce, ale i celý fotbalový svět. „Nemohl jsem uvěřit tomu, co jsem slyšel, když jsem si pustil záznam z mé hlasové schránky. Ano, padla silná slova. Někoho takového ve svém mužstvu nechci,“ svěřil se rozezlený Bruce poté, co si vyslechl důvody odmítnutí bývalého hráče Feyenoordu Rotterdam prostřednictvím jeho agenta.

Ghaly měl nadějně rozjetou kariéru. V roce 2006 přestoupil z Nizozemska coby uznávaný a talentovaný mladík do Tottenhamu. Martin Jol mu sice nedopřál šanci v každém zápase, ale i tak až do května loňského roku nastřádal za Spurs 24 startů a zaznamenal dvě branky. A proč do května? Buďme ještě konkrétnější. Přesně 10. května 2007 totiž sehrál na White Hart Lane Tottenham duel s Blackburnem. Ghaly se v onom zápase dostal na trávník až v druhé půli, když střídal zraněného Malbranquea. Jol však s jeho výkonem spokojen nebyl a v průběhu závěrečného dějství ho stáhl ze hřiště. Tuto skutečnost rozlícený Egypťan neunesl, strhl ze sebe dres a pomuchlanou uniformu s číslem 14 odhodil k postranní čáře. Tento čin si rezervoval nevraživost místních fanoušků. Oči příznivců Tottenhamu se přebarvily načerveno a jednohlasně ukazovali Ghalymu k východu stadionu.

Od té doby začala hráčova cesta k zániku. Paběrkoval jen v rezervě a šance v Birminghamu pro něj mohla být přínosná. Holt kdo chce moc, nemá nic. Ovšem na Ghalyho se nakonec přece jen usmálo štěstí v podobě nabídky nejhoršího týmu Premier League Derby County. Trenér Paul Jewell se musel asi hodně bát, aby jej Ghaly neodbyl jako před půlrokem Bruce. Vždyť Berani jsou na tom ještě hůře než Birmingham. Egyptský záložník však se asi nad sebou trochu zamyslel a na nabídku kývnul. Nejspíš už i jeho nebavilo hrát v severním Londýně druhé housle. Vždyť si v této sezóně na prvoligové úrovni ani nekopl. Jak by také ne. „Yidos“ by ho s největší pravděpodobností pranýřovali. Hanobení dresu Tottenhamu se neodpouští. Ghalymu dokonce vedení Kohoutů dovolilo trénovat s týmem Al Ahly, aby se mohl udržovat v kondici pro nadcházející Africký pohár, na němž bude s Egyptem startovat.

„Je to typ člověka, který své spoluhráče i fanoušky dokáže pozvednout. Od doby, kdy jsem do týmu přišel, neuvěřitelně se změnil. Hodně se liší od originálu. Znamená to, že bychom se mohli zlepšit,“ pochvaloval si čerstvou posilu a novou tvář mužstva kouč Jewell. Derby County celkově před jarem dost posiluje. Ghaly je po Savageovi, Robertovi a Villovi už čtvrtou zimní akvizicí. S osmibodovým mankem na předposlední Fulham je ale možná už pozdě bycha honit a nic na tom nemusí změnit ani Hossam Ghaly.

Kam dál?

Petr Dušek / fotbalportal.cz