Premier League - De Bruyne, Kane, Lukaku. 10 nejlepších hráčů Premier League za úvodních 10 kol této sezóny

03.11. - Premier League má za sebou 10 kol, tedy zhruba čtvrtinu. Spousta hráčů předvedla vynikající výkony. Ovšem která desítka vynikala nejčastěji? Kdo si udržuje stabilitu a pomáhá svému týmu nejvíce? Je to snad někdo z vedoucího Manchesteru City? Nebo neúnavný střelec Harry Kane? Určitě se v seznamu, který vytvořil server fourfourtwo.com, objeví i méně známá jména. Směle do toho.

10. Sead Kolašinac (Arsenal)

První věc, která vás při pohledu na Seada Kolašinace upoutá, je jeho tělesná konstrukce. Kolašinac je pořádně osvalený. Široká ramena, úzký trup...podobně jako olympijský vzpěrač. Dosti připomíná Kevina Daviese. Nový levý bek Arsenalu je protikladem křehkosti, která ničila Gunners po celá léta.

Přesto se v jeho hře nachází dostatek jemnosti a přesnosti. Sice jeho výzor směřuje k tomu, aby byl tvrdým obráncem, ale opak je pravdou. Kolašinac umí zaútočit. Proti Swansea byl jako utržený ze řetězu. Také zápas rozhodl gólem a asistencí. Byla to jeho premiérová trefa v Premier League. Po celou dobu hraje výborně a drží si kvalitní výkonnost.

(zdroj: fourfourtwo.com)

9. Richarlison (Watford)

Nejzábavnější hráč v celé Premier League? Určitě by na tento titul mohla kandidovat letní brazilská posila Watfordu. Richarlison v této sezóně vstřelil už tři góly. Vždy to byly velmi důležité branky v závěru utkání. Dvacetiletý Richarlison je nepředvídatelný, dovolí si jeden na jednoho. Nebojí se předvést něco navíc.

Dle serveru WhoScored.com se už třikrát stal mužem utkání. Svou drzostí často nutí soupeře k faulu, z čehož Hornets těží díky standartním situacím. Stále je velmi mladým hráčem a může dokázat velké věci.

(zdroj: fourfourtwo.com)

8. Maya Yoshida (Southampton)

Japonský stoper je u Saints už od roku 2012. V první sezóně nastupoval pravidelně. Jenomže Southampton inkasoval 60 gólů a skončil až čtrnáctý. V další sezóně už Yoshida nebyl tolik využíván a defenziva Southamptonu se v následujících čtyřech sezónách výrazně zlepšila.

Jenomže tento příběh není tak jednoduchý. Yoshida se nevzdal a pracoval na sobě dál a dál. Vrátil se zpátky a dostal se do formy. Pomohlo mu i to, že se přes léto řešil možný odchod Virgila van Dijka. Ale i po jeho návratu do sestavy Yoshida zůstal v základní jedenáctce. Svatí udrželi hned pětkrát čisté konto a Yoshida u toho vždy byl.

(zdroj: fourfourtwo.com)

7. Ben Davies (Tottenham)

Nejpozoruhodnějším aspektem Pochettinova projektu u Spurs je mimořádná schopnost týmu absorbovat ztrátu jakéhokoliv hráče. Danny Rose byl v posledních třech sezónách jedním z nejvytěžovanějších a nejlepších hráčů Tottenhamu. Byl neúnavný a pro tým životně důležitý.

Přesto jeho nepřítomnost neoslabila Kohouty ani v tom nejmenším. Na levé straně obrany jej nahradil Ben Davies. Podává vyrovnané výkony. Podporuje útok. Je velmi energický, ale přitom nebývale ostražitý. Na Old Trafford o víkendu naprosto vymazal Marcuse Rashforda. Rose bude mít co dělat, aby se dostal zpět do sestavy.

(zdroj: fourfourtwo.com)

6. Jamaal Lascelles (Newcastle)

Jeden z tichých triumfů této sezóny roste v Newcastlu. Magpies se vrátili do Premier League a ve vší tichosti mnohé překvapují svými výkony, a hlavně povedenými výsledky. Mohou snad dokonce bojovat o evropské poháry? Tým Rafaela Beníteze je velmi disciplinovaný. Spoléhá na svou kolektivní sílu a týmové pojetí hry.

V srdci toho všeho je Jamaal Lascelles, který začal sezónu až jako třetí stoper. Jenomže při krizi se zraněnými hráči dostal ihned příležitost. Nastoupil devětkrát v základní sestavě. Už dvakrát skóroval. Nebyly to ledajaké góly. Rozhodl jimi utkání se Swansea a se Stoke. Zařídil pro Straky důležitých 6 bodů a nejen to. Ve třiadvaceti letech je silnou osobností i mimo hřiště.

(zdroj: fourfourwo.com)

5. James Tarkowski (Burnley)

Když Burnley prodalo Michaela Keana do Evertonu a rozhodlo se, že náhradu za něj nebude hledat na přestupovém trhu, mnozí se obávali nejhoršího. Keane byl nejlepším hráčem Clarets a to s velkým odstupem od ostatních. Jame Tarkowski, který jej měl nahradit, měl za sebou v Premier League jen čtyři starty v základní sestavě.

Ale Sean Dyche ukázal, že velmi dobře věděl, co dělá. Tarkowski ještě nechyběl na hřišti ani minutu. Působí na pozici středního obránce. Není jeho úkolem střílet góly, ale zabraňovat jim. To mu jde skvěle. Velkou měrou se přičinil o bodový zisk proti Tottenhamu, Liverpoolu i Chelsea. Pomohl porazit i Everton, tedy současný klub Michaela Keana. Zejména díky němu Burnley inkasovalo nejméně branek hned po vedoucím triu současné tabulky Premier League.

(zdroj: fourfourtwo.com)

4. Romelu Lukaku (Manchester United)

Romelu Lukaku naposledy skóroval ještě v měsíci září. Ale ani to, že v říjnu gólově mlčel, neznamená, že by snad měl klesnout o úroveň níž. Lukaku je neúnavný. Má velmi chytrý pohyb. Dokáže skvěle předvídat. Je tank, který jde tvrdě za svým. Umí týmu pomoci různými způsoby.

Kritici sice mohou namítnout, že se nedokáže tolik prosazovat proti nejsilnějším soupeřům, což je mimochodem pokračováním jeho neštěstí už z doby, kdy hrál v Evertonu. Ovšem Lukaku je velmi nebezpečným hráčem. I když v zápase neskóruje, je pro soupeře velkou hrozbou. José Mourinho má pravdu - belgický útočník si zaslouží podporu, ne kritiku. Na to je ještě příliš brzy.

(zdroj: fourfourtwo.com)

3. César Azpilicueta (Chelsea)

Ačkoliv úvodní tři měsíce nové sezóny jsou pro Chelsea hodně bizarní a tým je jako na houpačce, když nejprve například šokoval domácí prohrou s Burnley, pak porazil Tottenham ve Wembley a podobně, jeden hráč zůstal celou dobu stabilní a předváděl stálé výkony bez ohledu na situaci.

Azpilicueta je prototypem hráče, kterého by chtěl mít ve svém týmu každý trenér. Nejenže se dokáže přizpůsobit jakémukoliv způsobu a systému hry, ale dokáže také dokonale plnit všechny pokyny, které mu trenér naordinuje. Je naprosto spolehlivý. Má autoritu, je tichým vůdcem, je velmi talentovaný. V Chelsea už působí šestou sezónu. Rodák ze španělské Pampony si připsal v tomto ročníku už 4 gólové asistence a jednou skóroval sám.

(zdroj: fourfourtwo.com)

2. Harry Kane (Tottenham)

Kdo je nejspolehlivějším střelcem posledních tří sezón Premier League? To musí být přeci každému jasné. Harry Kane je mašinou na góly. Prokazuje to dlouhodobě a musel přesvědčit už snad všechny o tom, že patří mezi absolutní špičku. Nesmíme zapomínat ani na to, že stále působí v Tottenhamu.

Během srpna se řešilo, zda náhodou nezamíří jinam. Na jeho výkonech to mohlo být znát. Vše vykompenzoval během září. Ve 13 zápasech za Tottenham a Anglii nastřílel celkem 17 gólů. Byl nezastavitelný a stále je. Může mu nějaký střelec v Anglii vůbec konkurovat? Jeho konzistentnost je úžasná. Navíc se stále zlepšuje. Je mu 24 let, ještě bude růst. Nemá tempo Henryho, sílu Shearera, charisma Cantony nebo drzost Fowlera. Místo toho se stává celistvým hráčem, který může být jednou lepší než všichni tito jmenovaní.

(zdroj: fourfourtwo.com)

1. Kevin De Bruyne (Manchester City)

Dobří hráči dokáží svou vůlí rozhodnout zápas. Skvělí hráči to dokáží po celou sezónu. V sezóně 1995/1996 to dokazoval Eric Cantona. V sezóně 2012/2013 to byl Robin van Persie. V ročníku 2013/2014 exceloval Luis Suárez. Jsou to vzácné příklady hráčů, kteří toto zvládali po 38 ligových utkání.

Pokud budou věci pokračovat tak, jak nyní probíhají, mohl by se na tento seznam připojit další hráč. Jeho jméno je Kevin De Bruyne. Jedinou „překážkou“ by mohla být kvalita jeho spoluhráčů. Není totiž pravděpodobné, že by musel Citizens zachraňovat tak často. Kolem něj jsou další superhvězdy. Šestadvacetiletý Belgičan ale vyniká. Jeho hra je navíc velmi rozmanitá. Umí vystřelit, nacentrovat, narýsovat přesnou kolmici a přelstít celou defenzivu soupeře, diktuje hru, určuje tempo, hraje v hloubi pole, na stranách i těsně pod útočníky. Je těžké jmenovat v současné době komplexnějšího hráče než právě zrzka s číslem 17 v barvách Manchesteru City.

(zdroj: fourfourtwo.com)

Kam dál?

Více informací o Tottenham Hotspur naleznete zde.

Více informací o Chelsea FC naleznete zde.

Více informací o Manchester United naleznete zde.

Michal Čermák / fourfourtwo.com, fotbalportal.cz