Dva odlišné fotbalové příběhy, to je Arsenal a Chelsea za posledních pět let

© dailymail.co.uk - Arsenal a Chelsea - dva nesmiřitelní rivalové

26.11. - Jedno město, ale dva zcela odlišné fotbalové světy. Tak by se dal stručně charakterizovat rozdíl mezi londýnskými giganty Arsenalem a Chelsea. Pojďme se podívat, jak se za posledních pět let oba celky proměnily, jak byly úspěšné a další věci v souvislosti s nedělním derby na Emirates Stadium.

Král je mrtev, ať žije král...

Sezóna 2004/2005 byla přelomová pro anglický fotbal. Po příchodu Romana Abramoviče do Chelsea v létě 2003 přišla v Premier League pořádná revoluce. Ruský boháč se nebál rozhazování peněz a za ty si chtěl koupit okamžitý úspěch svého celku. Mnohdy až neuvážené částky za ne vždy pravé hráče ale jeho první sezonu u týmu k úspěchu nestačily. Tento rok byl Arsenal nad síly Blues, kteří skončili druzí.

Asrene Wenger měl tehdy dobře poskládaný výběr okolo střelce Thierry Henryho a Patricka Vieiry. A právě tohoto roku se naposledy radoval z mistrovského titulu, když prošel sezonou bez jediné porážky a pochopitelně byl pasován na favorita soutěže i pro příští rok. Jenže jeden ze základních „problémů" Arsenalu se objevil již v této sezoně, tedy 2004 - výstavba Emirates Stadium. Vysoká suma za nový fotbalový chrám výrazně ovlivnila přestupovou politiku dalších let.

Arsenal se sice zpočátku sezony držel na prvním místě, jenže po úspěchu hladová Chelsea jej ještě na podzim přeskočila a první titul po půl století čekání si vzít nenechala. Veliký úspěch pro celek, který vedl kontroverzní portugalský kouč José Mourinho. Všude se samozřejmě začaly objevovat řeči, že Chelsea je celkem bez historie a úspěch jí zaručuje jen velké množství peněz, které obětoval ambiciózní ruský majitel.

Pochopitelně to byla částečně pravda, bez potřebných financí by se do Chelsea těžko dostala řada kvalitních hráčů v čele s Didierem Drogbou, Petrem Čechem, Joe Colem či Arjenem Robbenem. Ale jen skupina výborných hráčů úspěch nezaručí a zde se právě projevila dobrá práce José Mourinha. Jeho svěřenci se tak po vítězství 2:0 nad Boltonem mohli radovat z teprve druhého anglického ligového titulu. Arsenal tento rok získal svou doposavad poslední trofej a tou byl FA Cup po vítězství nad Manchesterem. Král byl mrtev, Anglie získala nového vládce...

Nákupy vs. odchody...

V následujících letech si Chelsea své dobyté pozice dokázala udržet. Obhájila titul a o rok později sice přenechala vedoucí místo Machesteru United, ale zato získala oba v Anglii ceněné domácí poháry. Arsenal byl nadále neúspěšný a již dříve zmíněná stavba stadionu ovlivnila chod klubu možná více než si původně všichni uvědomovali a přáli. Celek ze Stamford Bridge naopak na posilách nešetřil a marnotratně vyhazoval vysoké částky - do klubu přišel Essien (což se na rozdíl od jiných přestupů ukázalo jako výborný tah), Del Horno, Crespo, Ballack, Ševčenko (ten by se naopak dal popsat jako největší propadák)a další. Řada z nich zanedlouho klub opustila bez většího úspěchu.

To "kanonýři" několikrát obrátili každou libru než se ji rozhodli investovat do vyhlédnutého hráče. Osa týmu kolem zkušených hráčů se začala rozpadat a Arsene Wenger dával více příležitostí mladíkům. Například mladičký teenager Cesc Fabregas se začal tlačit na místo do té doby nedotknutelného Vieiry, který v roce 2005 klub opustil a přestoupil do Juventusu. Ještě o rok dříve odešla další významná postava klubu Parlour a konečně po neúspěšném finále Ligy mistrů s Barcelonou v roce 2006 neodolala vábení Barcelony ikona klubu - Thierry Henry. Do celku Gunners přišel alespoň český záložník Tomáš Rosický, který patří nyní v devětadvaceti letech mezi nejstarší hráče klubu. Více snad není třeba dodávat.

V zajímavém létě roku 2006 se k sobě oba nesmiřitelní rivalové přiblížili více než sami chtěli. V Chelsea nepochopitelně nespokojený William Gallas si vyprosil přestup do Arsenalu a na druhé straně se nechal Abramovičovými penězi zlákat Ashley Cole. Tomu většina anglického publika přestup neodpustila a vysloužil si přezdívku Cashley (cash = peníze). Ovšem je nutno podotknout, že na tomto přestupu výrazně těžila právě Chelsea, protože se v jejím týmu vypracoval v jednoho z nejlepších krajních obránců na světě.

Neuvážené nákupy se však Chelsea staly osudnými, poněvadž přemlouváním talentovaného Gaela Kakuty, stály klub letos na podzim tvrdý trest od FIFA - Mezinárodní fotbalová federace Chelsea na rok zmrazila přestupy. Trest nabude platnosti od příštího letního přestupního termínu. Blues tak mají podzimní okno k tomu, aby tým stabilizovali na další rok.

Wenger, Mourinho a ti další...

Jeden velký trumf ale přece jen v posledních letech třímal v rukou také Arsenal - stabilního kouče. Zatímco u Arsenalu se v této době nic nemění (Wenger poslušně slouží londýnskému celku již od roku 1996, letos se stal nejdéle sloužícím manažerem v historii klubu), v Chelsea se během stejného období prostřídalo již pět lodivodů.

Zdálo se, že nedotknutelný José Mourinho by mohl být na Stamford Bridge podobnou postavou jako právě jeho kolega v Arsenalu. Ale stačila jedna sezóna bez mistrovského titulu, nepovedený začátek té následující , mírné neshody s vedením a Special One, jak se Mourinho sám s oblibou nazývá, byl v historii Chelsea již jen další stránkou v kronice.

Od té doby vládne na trenérském křesle Blues chaos. Ročník 2007/2008 dohrál překvapivý náhradník Portugalce Avram Grant, a to překvapivě velice úspěšně. Zbídačenou Chelsea dokázal posadit na vítěznou vlnu a klub atakoval vedoucí United až do posledního kola. V Lize mistrů jako první kouč v historii klubu dotáhl svůj celek do finále, kde o neúspěchu rozhodlo podklouznutí Johna Terryho při penaltě v páté sérii. Přesto všechno byl Grant po sezoně odvolán (přece jen Chelsea si podle majitele zaslouží věhlasnějšího manažera) a na jeho místo byl dosazen nový Abramovičův kůň - úspěšný reprezentační trenér, Brazilec Luiz Felipe Scolari.

Svérázný Scolari, který sice na reprezentační úrovni sbíral úspěchy za úspěchem, ale na té klubové velké zkušenosti neměl, vydržel u kormidla jen necelý půlrok a vzhledem k tomu, co s týmem „dokázal" se to jeví jako zázrak. Hráči byli bez fyzičky, plnili podivné rozkazy vrtošivého staříka a titul tak Chelsea zase projednou utekl. Sezonu dokončil všemi oblíbený Guus Hiddink, se kterým tým prohrál jen jednou. Od léta působí jako manažer italský stratég Carlo Ancelotti a zatím se zdá, že úspěšně.

Arsene Wenger během divokých rošád o "pár čtvrtí dále" sledoval na lavičce Arsenalu otevření nového stadionu Emirates Stadium a také další neúspěchy. I na tohoto manažera však začíná být vytvářen mírný tlak, poněvadž let bez úspěchu je čím dál tím víc a strategie se nemění - stále noví mladí hráči, ale málo zkušeností.

O víkendu se tyto dva rozdílné světy střetnou v další bitvě o sever Londýna. Kdo uspěje tentokrát? Bohatá Chelsea nebo "juniorský", přesto velmi kvalitní celek Arsenalu?

Úspěchy:

2003/2004: Arsenal - Premier League
2004/2005: Arsenal - Community Shield, FA Cup | Chelsea - Premier League, Carling Cup
2005/2006: Chelsea - Premier League
2006/2007: Chelsea - FA Cup, Carling Cup
2007/2008: oba celky bez trofeje
2008/2009: Chelsea - FA Cup
2009/2010: Chelsea - Community Shield...

Kam dál?

Více informací o Chelsea FC naleznete zde.

/ FotbalPortal.cz