Jak jsem debutoval za Liverpool

© sporthirado.hu - Krisztián Németh

04.08. - Mladý liverpoolský útočník Krisztián Németh zažil před pár dny debut, o kterém sní tisíce jeho vrstevníků. Oblékl šedý dres a poprvé vyběhl v zápase na trávník jako člen hlavního týmu Liverpoolu. Jaké to je v 19 letech něco takového zažít?

Mnoho z vás čtenářů FotbalPortalu jistě hraje aktivně fotbal, mnoho z vás je pravděpodobně ve věku, kdy se rozhoduje o vaší budoucnosti. Někteří z vás berou fotbal jen jako možnost k vyplnění volného času, někteří míří vysoko a sní, jak jednou budou hrát ligu za Slavii, za Brno nebo Baník. A někteří míří ještě výše a sní, nebo dokonce věří v to, že díky svým kvalitám si jednou zahrají za nějaký top tým Evropy. Proč by ne. Určitě na českých trávnících běhá nástupce Tomáše Rosického, Pavla Nedvěda a dalších top českých fotbalistů. O něčem podobném také snil maďarský útočník Krisztián Németh, možná největší maďarský talent od dob legendárního Ference Puskáse.

Pro většinu z vás je Krisztián Németh neznámé jméno, pro ty, co svůj život doslova zasvětili klubu jménem FC Liverpoolu, to již tak neznámé jméno rozhodně není. Pokud jste sledovali Mistrovství Evropy hráčů do 19 let a viděli jste i nějaký zápas Maďarska, jistě vám nemohl tento útočník uniknout.

19letý Krisztián Németh přišel do Liverpoolu před rokem z maďarského MTK, úvodní sezónu strávil v týmu do 18 let a také v rezervě, se kterou nakonec vyhrál celou soutěž. 30. 7. si v přípravném zápase proti Villarrealu odbyl debut za hlavní tým Liverpoolu. Splnil si tak svůj sen a vy se zkuste vžít do toho, jak se mladý fotbalista odněkud z východní Evropy cítil. Třeba se to stane brzy i vám.

31. 7. 2008

Mám nyní mnoho neuvěřitelných pocitů, když se s Liverpoolem vracíme zpět ze Španělska. Jsme na cestě na letiště, ale já můžu myslet jen na zápas Villarealem. Jsem neuvěřitelně šťastný, protože jsem na tento moment čekal celý život. Na to, že budu debutovat mezi dospělými v jednom z největších týmů v Evropě.

Teď jsem byl pár dní s velkými hvězdami, ale je to celkem odlišné od toho, jak žiju já svůj život. Kdyby se mě na to někdo zeptal, tak bych mu řekl, že nechci být takovými hvězdami jako Gerrard a Torres. Lidé ve Španělsku jsou vůči fotbalovým hráčům úplní blázni, to není normální, jak se k nim chovají. Vždycky hrozně řvou, chtějí autogramy, chtějí si na ně sáhnout. Je to jak ve filmech. Je to šílené, protože v Anglii Torres a Gerrard například jdou po ulici a nikdo je nevyrušuje. Angličtí lidé od hráčů dodržují odstup.

Ale začněme od začátku. Po čtvrtečním tréninku Rafa Benitez oznámil složení kádru. I když jsem to v srdci trochu očekával, stále jsem byl hrozně šťastný, když jsem se dozvěděl, že dostanu šanci. A pak přišlo první překvapení, když chlapíci v uniformách přišli do šatny, aby prohledali moji tašku. Myslel jsem si, že to je nějaké uvedení mezi dospělé hráče, ale starší mi vysvětlili, že když tým letí mimo ostrovy, tak kontrola zavazadel neprobíhá přímo na letišti, protože veškerá tato činnost probíhá již v Melwoodu(pozn. tréninkové centrum klubu). Vůbec jsem takovému profesionalismu nemohl uvěřit.

Ve Španělsku byl počasí velmi hezké, fanoušci skvělí. Byl jsem na pokoji s Yossi Benayounem, který je jeden z nejlepších chlapíků v týmu. Je to upřímný, fajn člověk, každý ho má rád. Skvěle se mi věnoval, pomáhal mi, povzbuzoval.

Trochu jsem počítal a vyšlo mi, že nás je ve Španělsku 26. Cítil jsem, že nebudu hrát. Že tu jsem jenom kvůli tomu, abych si přivykal na život v prvním týmu. Ale Rafa ke mně přišel a řekl mi, že půjdu na plac o poločase a pak mě později vystřídá Torresem. Řekl mi, že chce nechat zahrát ze Španělska, ale že mohou hrát jen 20 minut, protože trénink na sezónu začali krátce předtím. A mě se to také týkalo, protože jsem v přípravě na sezónu absentoval kvůli hře za národní tým do 19 let.

Snažil jsem se vše dělat tak, jak jsem zvyklý, ale byl jsem trochu nervózní. Ale samozřejmě ten pocit opadl ve chvíli, kdy jsem vstoupil na hřiště. Byly tam momenty, kdy jsem myslím měl být více klidnější. Byly tam 3 situace, které bych nyní řešil absolutně jinak.

Poprvé jsem byl v dobré pozici ke skórování, ale Pacheco nepřihrál pořádně míč. Pak jsem zase udělal chybu já, že jsem mu nepřihrál. A pak tam byla střela, která minula o centimetry. Bylo by to úžasné skórovat při svém debutu.

Samozřejmě jsem opravdu šťastný a motivovaný, protože mi to ukázalo, kam se mohu dostat a dává mi to sílu k tomu pokračovat v mé práci a vím, jak moc tvrdě musím trénovat k tomu, abych se dostal na tuto úroveň.

Tento článek je trochu z jiného soudku než články, které se na FotbalPortalu objevují. Máme léto, což pro fotbalisty znamená asi nejhorší část roku, protože mají za sebou, nebo někteří ještě před sebou, letní přípravu. Tedy něco, co všichni bez výjimky ze srdce nesnášíte. Ale zkuste se nad příběhem Krisztiána Németha zamyslet a třeba pro vás bude motivací k tomu, abyste ještě více zatnuli zuby a makali. Možná se pak dočkáte stejných pocitů jako tento 19letý mladík, který právě zhmotnil v realitu svůj sen, který ale rozhodně ještě nekončí. A my ostatní se pak třeba někdy dočkáme toho, jak nám své pocity sdělíš i ty.

Kam dál?

Ondřej Myška / fotbalportal.cz