Nejlepší brankáři poslední dekády: Gigi Buffon, věrný klubista se vztahem k Česku

© theoffside.com - Buffon

16.12. - Jestli jsme si vytyčili v redakci za cíl přiblížit čtenářům nejlepší brankáře nového milénia, pak jsme nemohli opomenout Gianluigiho Buffona, možná nejlepšího z nich, srdcaře, který se raduje i z toho, nad čím by jiný ohrnul nos.

Představte si, jak si vyhlášený gurmán, zvyklý na pětichodová menu, sedne do hospody čtvrté cenové skupiny, a když mu vousatý číšník přinese guláš, spokojeně prohlásí: "Tak ze špinavého talíře jsem ještě nejedl," načež spořádá všech šest knedlí.

Tahle story připomíná okolnosti kolem nuceného sestupu Juventusu do druhé ligy, kam ho v roce 2006 doprovodil i Gigi Buffon, tenkrát nejlepší brankář světa, minimálně podle ankety IFFHS. Vyhlášený gólman navyklý na lesk Champions League a velkých reprezentačních akcí nechal tehdy vzkázat po svém agentovi, že Serie B je soutěž, kterou ještě nikdy nevyhrál, a má velkou motivaci to dokázat. Řekl bych, že přísloví "všechno zlé je pro něco dobré, dovedl Buffon k dokonalosti.

Famózním počinkem pak nebylo to, že skutečně druhou italskou ligu vyhrál, s tím počítal kdekdo, ale fakt, že obhájil své vítězství ve volbě nejlepšího brankáře roku. Vysloužit si takové ocenění za výkony v Serii B, to je skutečný majstrštyk.

Ale nebylo by na místě chválit Buffona jenom za jeho věrnost klubu, nejvíc proslul jako geniální brankář. Skvělý na čáře, s výbornými reflexy, tahoun mužstva. Anketu IFFHS, o které už byla řeč, vyhrál čtyřikrát. To se nikomu jinému nepovedlo. V období 2003 až 2007 jej z piedestalu shodil jen jednou Petr Čech.

Parmský objev

Ti nejlepší se většinou prosazují už ve skutečně mladém věku, Buffon debutoval v Serii A v dresu Parmy ve svých sedmnácti letech. Začínal v těžkém utkání s AC Milán a hned udržel čisté konto. Další sezonu už byl jedničkou a od té doby nikdy nepoznal, co to znamená čekat na šanci na lavičce.

V roce 1999 vyhrál s Parmou národní pohár, triumfoval v poháru UEFA a stal se brankářkou osobností, o které věděl každý. Našel-li se tehdy někdo, kdo pochyboval o jeho talentu, musel za dva roky uznat, jak se spletl. Buffona si do brány přivedla slovutná "Stará Dáma" a dala za něj neskutečnou částku, přes 50 milionů eur! Nikdo předtím, ani potom tolik peněz za brankáře nedal, jen za šest fotbalistů se platilo víc a to šlo výhradně o ofenzivní hvězdy.

V Juve si Gigi navykl na výhry. Hned v první sezoně, kdy odchytal 45 oficiálních utkání, vyhrál Serii A, další sezonu to zopakoval a dostal dokonce svůj klub do finále Ligy mistrů. Ve slavném finále s AC Milán chyběl vykartovaný Pavel Nedvěd a Juventus prohrál na penalty, Buffon však byl i přes porážku největší osobností Champions League a dostal také cenu pro nejužitečnějšího hráče.

Dobývání světa

Než byl Juventus nuceně poslán do druhé ligy, vyhrál s Buffonem coby jistotou v bráně z pěti pokusů čtyřikrát Serii A, ačkoliv dva poslední triumfy mu byly později odejmuty. Po návratu po korupčním skandálu už Juventus neměl mužstvo, které by se mohlo s nejlepšími rovnat, a proto i Gianluigi nebyl na klubové scéně tolik na očích.

O to větší chuť a motivaci měl prosadit se na poli reprezentačním, kde zazářil hlavně v roce 2006. Itálie prošla do finále zejména díky Buffonovým kvalitám, vždyť ten si v šesti zápasech připsal pět čistých kont, inkasoval pouze jednou v základní skupině. I ve finále pokračoval ve skvělých výkonech, ve slavném utkání kapituloval v sedmé minutě, kdy jej překonal z penalty Zidane, který později poslal slavnou hlavičkou k zemi Materazziho. V penaltovém rozstřelu sice nekryl Gigi žádný pokus, ale spoluhráč z Juventusu Trezeguet napálil svou střelu do břevna a spustil italské oslavy.

Rok 2006 byl Buffonův. Vyhrál Yashinovu cenu pro nejlepšího brankáře šampionátu, dostal se do ideální sestavy turnaje, několika na sobě nezávislými organizacemi byl jmenován do ideálního mužstva roku, vyhrál cenu pro nejlepšího brankáře roku, ve Zlatém míči se umístil na druhém místě hned za Fabiem Cannavarem.

Také o dva roky později na Euru byl nominován do nejlepšího týmu turnaje, přestože Itálie skončila už ve čtvrtfinále. Buffon prostě byl a je velikým i v případě, že se jeho spoluhráčům nedaří. Důkazem tohoto tvrzení budiž fakt, že od roku 1999 do 2008 jen dvakrát nebyl vyhlášen nejlepším brankářem Serie A. V roce 2000, kdy ještě chytal v Parmě, a 2007, kdy chytal Serii B a anketu tak vyhrát ani nemohl.

Vzezřením typický Ital byl právě v poslední dekádě v nejlepší formě a pro mě je, společně s Casillasem, nejlepším brankářem po roce 2000. V Česku je víc na očích hlavně bulvárních médií kvůli tomu, že jeho partnerkou je česká modelka Alena Šeredová. Mají spolu dva syny, z nichž ten první, Louis Thomas, dostal jméno po Thomasi N´Konovi, nejoblíbenějším brankáři Buffonova dětství.

Týmové ceny:

Vítěz mistrovství světa: 2006
Vítěz ME U-21: 1996
Vítěz poháru UEFA: 1999
Vítěz Serie A: 2002, 2003, 2005, 2006 (poslední dva byly odejmuty)
Vítěz Serie B: 2007
Coppa Italia: 1999
Supercoppa Italiana: 1999, 2002, 2003

Individuální ceny:

Stříbrný míč: 2006
Yashinova cena: 2006
Nejlepší brankář IFFHS: 2003, 2004, 2006, 2007
Nejlepší brankář Serie A: 1999, 2001, 2002, 2003, 2004, 2005, 2006, 2008
Nejužitečnější hráč Ligy mistrů: 2003
Nejlepší brankář evropských pohárů: 2003
UEFA tým roku: 2003, 2004, 2006
Bravo Award: 1999
All-Start Team MS: 2006
Team of Tournament ME: 2008

Jakub Sitek / FotbalPortal.cz