Mourinho mohl převzít Manchester United po Fergusonovi. Řekl ano, pak ale na poslední chvíli couvl

© SPI / Icon Sport - Alex Ferguson a José Mourinho

Dnes 15:28 - Příběh, který mohl změnit dějiny Manchesteru United, dostává po letech konkrétnější obrysy. José Mourinho byl v roce 2013 velmi blízko tomu, aby se stal nástupcem legendárního Sira Alexe Fergusona. Jednání probíhala několik týdnů a podle tehdejších představitelů klubu byla dohoda hotová. Pak ale portugalský kouč změnil názor. United místo něj sáhli po Davidu Moyesovi - a začala jedna z nejhorších etap v novodobé historii klubu.

Mourinho měl být Fergusonovým nástupcem

„Sliding doors.“ Právě tak popisuje více lidí spojených s Manchesterem United situaci, která se odehrála v roce 2013 a mohla zásadně změnit budoucnost slavného anglického klubu. Po letech se nyní potvrzení dlouho spekulovaného příběhu objevuje v novém dokumentárním seriálu o José Mourinhovi, který od 11. srpna nabídne Netflix.

Ferguson tehdy hledal svého nástupce a Mourinho byl podle všeho velmi vážným kandidátem. Jednání probíhala několik týdnů a uskutečnily se schůzky v Madridu i Londýně. Ferguson portugalského trenéra, kterého měl rád a kterého si velmi vážil, informoval o svém rozhodnutí skončit po sezoně 2012/13. Mourinho se tak dozvěděl, že na Old Trafford se uvolní nejprestižnější trenérské křeslo v Anglii.

Velmi rychle se začalo jednat o podmínkách. A dohoda byla podle všeho uzavřena. Jenže potom už neplatila.

„Alexi, nemůžu to udělat“

Samotný obrat byl podle jednoho ze zdrojů velmi rychlý. „Několik dní,“ popsal. Ferguson později vzpomínal, že mu Mourinho jednoho večera zavolal. „Jednou v noci mi zavolal, plakal a říká: ‚Alexi, já to nezvládnu. Dal jsem slovo Chelsea a své slovo neporuším.‘“

Mourinho jako důvod svého rozhodnutí uváděl rodinné okolnosti. Někteří lidé spojení s Manchesterem United však dodnes pochybují, zda šlo skutečně o hlavní důvod.

Portugalec měl v Londýně rodinný dům a už v době svého prvního odchodu z Chelsea v roce 2007 sliboval, že se do anglické metropole vrátí. Zároveň měl velmi dobrý vztah s tehdejším majitelem Chelsea Romanem Abramovičem, což mohlo jeho rozhodování rovněž ovlivnit.

United však byli v určitou chvíli přesvědčeni, že svého muže našli. A právě to je dodnes považováno za jeden z významných momentů v historii klubu.

United potřebovali někoho s velkými rameny

Ferguson neodcházel sám. Ve stejném létě končil také dlouholetý a vysoce respektovaný výkonný ředitel David Gill. Manchester United proto nestál před obyčejnou změnou trenéra. Klub měl během jediného období přijít o dva klíčové muže, kteří zásadním způsobem určovali jeho fungování.

Vedení United tehdy věřilo, že Mourinho má dostatečně široká ramena, aby zvládl obrovskou transformaci. Ferguson byl totiž naprostý unikát. Z pohledu sportovního fungování měl v klubu pod kontrolou prakticky všechno. Manchester United proto nepotřeboval pouze nového trenéra, ale také jinou organizační strukturu.

A to vše bylo potřeba zvládnout bez toho, aby klub přestal být konkurenceschopný na hřišti. Jenže Mourinho z plánů vypadl. A další velký kandidát už nebyl k dispozici. Pep Guardiola se mezitím zavázal Bayernu Mnichov. United tak změnili směr a sáhli po Davidu Moyesovi.

„Vyvolený“, který jím nebyl

Trenér Evertonu měl s Fergusonem některé společné vlastnosti. Na Merseyside si vybudoval pověst pracovitého a respektovaného kouče a jeho výsledky nebyly špatné.

Zásadní problém však spočíval v tom, že nikdy nepůsobil na tak vysoké úrovni jako Ferguson. A nyní měl okamžitě převzít klub, který právě ukončil jednu z nejdominantnějších éry v historii anglického fotbalu.

Manchester United ho při oznámení příchodu označil za „The Chosen One“ - Vyvoleného. Jenže se ukázalo, že vyvoleným nebyl.

Rozhodnutí z roku 2013 se tak zpětně jeví jako jedno z nejdůležitějších „co kdyby“ v moderních dějinách Manchesteru United. Kdyby Mourinho své ano tehdy nezměnil v ne, mohl příběh klubu po Fergusonovi vypadat úplně jinak.

Mourinho nakonec na Old Trafford dorazil. O tři roky později

V roce 2016 se José Mourinho přece jen stal trenérem Manchesteru United. Nahradil Louise van Gaala, který byl propuštěn pouhých 48 hodin poté, co jeho tým porazil Crystal Palace a získal FA Cup.

Jenže Mourinho už byl jiným trenérem než o tři roky dříve. A také kabina na Old Trafford vypadala úplně jinak.

Z 18 hráčů, kteří v mistrovské sezoně 2012/13 nastoupili alespoň desetkrát v Premier League, se stejnou bilancí dostalo v Mourinhově první sezoně pouze šest: David de Gea, Phil Jones, Wayne Rooney, Chris Smalling, Michael Carrick a Antonio Valencia.

Změnil se i samotný Mourinho. Ve svém druhém působení v Chelsea sice získal mistrovský titul, ale v prosinci 2015 z klubu odešel za velmi nepříjemných okolností. Chelsea tehdy byla šestnáctá v tabulce, jediný bod nad sestupovým pásmem.

Úspěch, nebo promarněná příležitost?

Na Mourinhovo působení v Manchesteru United se lze dívat dvěma způsoby. Buď jako na výrazný úspěch, nebo jako na období, v němž nenaplnil očekávání a po jeho odchodu zanechal klub v chaosu.

Ve své první sezoně vyhrál Evropskou ligu a Ligový pohár a dvakrát se s United kvalifikoval do Ligy mistrů. Druhé místo v Premier League, byť se ztrátou 19 bodů na mistrovský Manchester City, dokonce označil za jeden z „nejlepších úspěchů“ své trenérské kariéry.

Manchester United tehdy získal 81 bodů, což je suverénně nejvyšší bodový zisk klubu v jediné sezoně Premier League po Fergusonově éře.

Současně se však Mourinho dostával do konfliktů s hráči, včetně tehdy nejdražší posily v historii klubu Paula Pogby. Vedení United také vyčítal, že ho nepodpořilo v otázce Anthonyho Martiala, kterého chtěl prodat.

Dnes se obecně soudí, že Mourinho mohl mít na Manchester United mnohem větší dopad, kdyby Fergusona přímo nahradil už v roce 2013.

Thiago by dorazil. Fellaini nejspíš ne

Už samotná Mourinhova osobnost naznačovala, že by do role Fergusonova nástupce vstoupil s přesvědčením, že dokáže pokračovat v úspěších svého předchůdce a ještě je posunout. Zatímco Moyes pod tlakem situace na přestupovém trhu váhal, u Mourinha si něco podobného lze jen těžko představit.

Například příchod Thiaga Alcântary z Barcelony, na němž už byla podle zdrojů dohoda, by byl dokončen.

Manchester United by se rovněž vyhnul přestupovému chaosu kolem Marouaneho Fellainiho. Belgický záložník nakonec dorazil z Evertonu za 27,5 milionu liber až v poslední den přestupového období. United přitom předtím propásli možnost získat ho za nižší výkupní klauzuli.

Podle zdrojů by Mourinho Fellainiho jednoduše nepodepsal. Portugalský trenér navíc United už tehdy poskytl svůj názor na několik hráčů, mezi nimiž byl například italský záložník Daniele De Rossi. Nešlo přitom jen o to, že by Mourinho pravděpodobně přivedl více posil. Očekává se také, že by dokázal vytěžit více z hráčů, které by po Fergusonovi zdědil.

Fergusonův poslední tým mohl pokračovat

Dnes se všeobecně uznává, že z Fergusonova posledního mistrovského mužstva už nikdo nemohl dostat víc než samotný Skot. Jeho tým v sezoně 2012/13 výrazně překonal očekávání. O to překvapivější byl následný propad na sedmé místo.

Dokonce ani samotní hráči později nedokázali přesně pojmenovat důvody tak dramatického poklesu. Přetrvává však přesvědčení, že Mourinhova přítomnost by tým dokázala vybičovat. A právě proto je jeho tehdejší odmítnutí dodnes považováno za tak zásadní moment. Ferguson v dokumentu s mimořádnou otevřeností popisuje, jak mu Mourinho telefonoval a v slzách vysvětloval, proč nemůže do Manchesteru United přijít.

Pro United to byla obrovská rána. A podle všeho klub z jejích následků úplně nevzpamatoval dodnes.

Kam dál?

Michal Čermák /