Zůstaňte pozitivní, vzkazuje Aidy

25.04. - "Na štěstí nevěřím a věřit nebudu. Vše má svůj důvod," prohlásil manažer již jistého sestupujícího Watfordu Adrian Boothroyd po jednom z osmnácti prohraných duelů v probíhající sezóně. Ĺ těstí jeho družině skutečně příliš nepřálo. "Aidy" však smutnit nemusí – on i jeho tým si i přes jeho nepřízeň zachovali tvář.

Jméno Adriana Boothroyda neznal před začátkem letošní sezóny téměř nikdo. Podobně tomu bylo i v případě většiny hráčů Hornets. Jeden rok strávený v Premier League však mnohé změnil. Watford možná nenadchl po sportovní stránce, ale po stránce lidské si tento tým získal spoustu příznivců. A komu za to vděčí? Jedinému muži - manažerovi Adrianu Boothroydovi.

Adrian "Aidy" Boothroyd převzal po Chrisi Colemanovi z Fulhamu štafetu nejmladšího manažera v Premier League. Věk má přitom na to, aby ještě válel na zeleném pažitu. Co však čert nechtěl, jeho kariéru, podobně jako Colemanovu, zastavilo zranění. A to v pouhých šestadvaceti letech. "Jeden můj kamarád musel skončit už v devatenácti, to byl pro mě šok. Uvědomil jsem si, že se to může stát i mě. Neměl jsem vystudovanou žádnou školu, proto jsem už ve svých dvaadvaceti začal studovat trenéřinu," vysvětluje, jak se vlastně k trénování dostal. Boothroyd po nuceném konci kariéry neváhal a okamžitě začal nabírat trenérskou praxi. Svoji poslední sezónu odehrál v Peterborough United a zde také převzal týmy do 17 a 19 let, pracoval i v rezervě. Zaujal obrovskou pracovitostí, taktickými znalostmi a další postup v trenérské kariéře na sebe nenechal dlouho čekat. Po nástupu do funkce mládežnického kouče v Norwichi nabrala jeho kariéra strmý vzestup. Mládež vedl ještě ve West Bromwichi, v Leedsu už působil jako trenér áčka. Odtud už to byl jen krůček k vysněné pozici manažera. Jeho velká šance přišla – v březnu 2005 mu ji dal Watford.

Jaká dávka nedůvěry provázela jeho příchod, není třeba popisovat. Na prakticky nezkušeného zajíce koukali fanoušci Hornets skrz prsty. Klub byl namočený v boji o záchranu, proto tento krok vedení nebyl zpočátku pochopen. Boothroyd však dovedl tým k záchraně v Championship a nerozpakoval se pro následující sezónu vytyčit cíl naprosto nečekaný – postup do Premier League. A znovu zůstal nepochopen, někteří fanoušci si nechápavě ťukali na čelo. Ale světe div se, ono se mu to podařilo. V play-off vyřadil Watford postupně Crystal Palace a Leeds a Boothroyd byl pro fanoušky rázem bohem.

V Premier League musel mít skromný klub skromné ambice – tedy záchranu. I ta se však při zpětném pohledu zdála být téměř zázrakem. Již od začátku soutěže byl totiž Watford pevně přikován ke dnu tabulky a zvednout se již nedokázal. Sestup se stal logickým vyústěním všech faktorů – hráčského kádru, předváděných výkonů, zkušeností. Co na tom, že Hornets sestoupili. Díky Aidymu Boothroydovi si tento tým jistě získal nemalý počet fanoušků. Benjamínek mezi anglickými manažery totiž působil jako zjevení. V době, kdy je v módě překypovat sebevědomím, on přistupoval ke každému zápasu s obrovskou pokorou. Vždy hleděl pouze na výkon svého týmu, nehledal příčiny špatných výsledků v okolí. Za dobrý výkon hráče pochválil, když bylo třeba, jako na Velikonoce proti Middlesbrough, nebál se výkon označit za trapný a nasazení hráčů za nepřijatelné. V šestatřiceti letech si získal obrovský respekt svých daleko zkušenějších kolegů. Téměř neodmyslitelně k němu patří výrok "zůstáváme pozitivní", který prohlašoval snad po každém prohraném utkání. Aidy prostě ukázal, že fotbal není jenom o výsledcích.

Motivovat psychicky nalomené hráče, kteří jsou prakticky celou sezónu na posledním místě tabulky, dá dozajista těžkou práci. Boothroydovi se to však dařilo vcelku slušně, jeho hráči bojovali až do poslední chvíle. Pro své motivační schopnosti je také často srovnáván s Jose Mourinhem. „Nejsme stejní. On lépe vypadá, je bohatší, trénuje větší klub a je Portugalec… Je to ten typ člověka, kterého vždycky chcete slyšet, protože téměř vždy řekne něco kontroverzního. Nejvíce si na něm cením toho, že se nestará o to, co si myslí ostatní. To je možná tak jediné, co máme společného,“ říká při srovnání s bossem Chelsea.

Před Boothroydem nyní stojí další velká výzva – vrátit Watford do Premier League. Motivace mu nechybí, prostředí stadionu Vicarage Road si zamiloval, stejně jako fanoušci jeho. Otázkou však je, zda u Hornets vydrží. Netají se svými ambicemi. V začátcích své trenérské kariéry si vytvořil plán o sedmi bodech. Prvním bodem je funkce manažera v Premier League, sedmým kouč národního týmu…

Martin Vymyslický / fotbalportal.cz