Jak probíhá fotbalový přestup – od skautingu až po podpis

05.08. - Letní přestupové okno je plné šílenství, vzrušení a netrpělivosti. Tříměsíční úsek, kde se může o titulu a případně holém přežití v nejvyšší soutěži rozhodnout ještě dříve, než vůbec někdo kopne do míče. Ovšem obchodní zákulisí přestupových jednání bývají často mimo dosah fotbalových fanoušků. Je to hazardní hra, ve které není takřka žádná transparentnost. Tak, jak to vlastně celé funguje?

Skauting

Úspěch manažera může velmi záležet na jeho zvědech (skautech). Tento proces nelze brát na lehkou váhu. Zatímco doba mezi prvním kontaktem s hráčem a jeho podpisem v novém klubu může být v řádech dní, vše okolo trvá měsíce, někdy i roky.

„Skauti pracují za každého počasí, za všech okolností,“ říká Michael Calvin, autor knihy The Nowhere Men - příběhu vyhledavačů fotbalových talentů. Když byl Calvin v roce 2013 pozván do The Footballers´ Football Show, uvedl, že David Moyes při svém působení v Evertonu požadoval 50 zdlouhavých reportů od 10 až 12 skautů.

„Moyes má něco, co nazývá „MOT checklist“. Obsahuje asi 12 kritérií pro každou pozici v optimálním stavu. Má kolem 5 000 reportů o zhruba 1 000 hráčích.“

Toto není hra Football Manager. Fotbalové schopnosti jsou na prvním místě, ale někdy je to jen polovina důvodu, proč je hráč kontaktován. Je známo, že skauti někdy dají na doporučení podle toho, jak se hráč chová při rozcvičce, nebo například při oslavě gólu.

„Není to tak, že se dobrým skautem stanete tak, že zhlédnete 10 zápasů a bude vědět, co dělat. To vám mohu slíbit,“ uvedl šéf MK Dons Karl Robinson.

Karl Robinson (zdroj: skysports.com)

Kluby Premier League mají celkem 10 až 15 skautů, ale v každém celku je „šéf skautů“. Ten má k manažerovi nejblíže a má na přestupy velký vliv. Musí mít s manažerem společnou vizi a také společný cíl. Musí se shodnout na tom, koho potřebují.

Tisíce naježděných kilometrů, tisíce zhlédnutých zápasů, tisíce hráčů nevyhovujících požadavkům. Existuje snadnější cesta?

Většina klubů využívá paralelně k práci skautů také statistické databáze jako: Prozone, WyScout, Scout7, DataScout, dokonce i vylepšenou verzi Football Managera. Ale nahradí jednou počítače pero a papír, které používají „skuteční“ skauti?

Skout West Bromwiche Mel Johnson říká: „Musíte chodit na zápasy, musíte mít dobrý vnitřní instinkt. Nemůžete utkání sledovat na notebooku. To je nemožné.“

Dokonce i pohledy kamer mohou ovlivnit vnímání. Takto to vysvětloval Gary Neville: „Hodně lidí se dívá na hru, ale hru nevidí. V pondělním fotbalovém studiu využíváme pohledy speciální kamery, pohled z ptačí perspektivy. Je to, jako by se na zápas díval manažer.“

Získávání informací

Skauti jsou uplatněni, hráč je zaměřen. Co dál? Ještě hlubší studování a analýza. „Zavoláme manažerovi a zeptáme se jej na hráče, získáme informace o hráčově zázemí, zavoláme agentovi a zjistíme, jakou má hráč osobnost a další vlastnosti.“

Agent a hráč jsou si vědomi zájmem klubu dlouho předtím, než přijde konkrétní nabídka. Zřídkakdy se ve vrcholovém moderním fotbale stává, že je hráč překvapen stejně jako veřejnost.

Agent James Lippett uvádí: „Klub, který nakupuje, chce vždy vědět, zda má šanci uzavřít dohodu, jinak by mohl vypadat hloupě.“

„Rozhovor s agentem vypadá většinou takto: 1.) Kolik bude hráč stát? 2.) Jak dlouho mu ještě běží smlouva? 3.) Jaký hráč požaduje plat? 4.) Kolik v současnosti vydělává? 5.) Jaká je jeho rodina a jaký je v soukromí?“

Staromódní verze o tom, jak sekretářky obdrží faxem dokument s nabídkou a výší sumy, jsou hodně daleko od pravdy.

„Obvykle jsou provedeny tři-čtyři nabídky, velmi jednoduše prostřednictvím emailu. Počáteční nabídka je v 99,9 % případů zamítnuta. Druhá už se přiblíží dohodě a pak následuje ještě jedna až dvě finální nabídky. Je to jako poker.“

Přestup Sterlinga z Liverpoolu do Manchesteru City se táhl poměrně dlouho (zdroj: skysports.com)

Rozhovor s hráčem

Přihodili jste, nabídka byla přijata. Hráč XY se přiblížil klubu XY. Ale ještě zdaleka není hotovo. Osobní podmínky jsou mnohem více než plat, a dokonce sebemenší neshoda může celou dohodu shodit ze stolu.

Zatímco manažeři se starají o „fotbalové řeči“, šéfové, majitelé a ředitelé často hovoří penězi: základy zahrnují mzdy, peníze za podpis smlouvy, bonusy za výhry, bonusy za vstřelené góly, za čistá konta, ale na druhou stranu hráči a agenti mohou požadovat cokoliv.

Každý se může stát agentem. Stačí zaplatit 500 liber, projít bezpečnostní kontrolou na FA a jste registrováni. Ve Velké Británii je více než 1 300 agentů, kteří mají na starosti zhruba 4 000 profesionálních hráčů. Ovšem mnoho nových agentů nemá žádné klienty.

Nově příchozí si dělají naději na finanční růst díky fotbalu, ale když se podíváme na „trh“, tak pouze horních 10 % vydělává velké peníze. Zbytek bojuje o to, co zbude.

Ale pro, kteří jsou úspěšní a uzavírají velké obchody, je otevřena řada možností.

„Jaké auto hráč dostane? Pokud se bude přesouvat ze zámoří, tak zda dostane na tuto cestu příspěvek. Občas hráči žádají o pomoc a rady, co se týče vzdělání a všech dalších služeb,“ vypočítává Lippett.

Kariéra fotbalisty je krátkodobá, takže se hráči i agenti pochopitelně snaží od klubu získat co nejvíce. Barry Fry, fotbalový boss v Peterborough United, má jiný pohled.

„Počáteční požadavky agentů jsou pobuřující. Někteří agenti neviděli svého klienta nikdy ani kopnout do míče, to je ostuda.“

„Nezajímají se o jejich vývoj, zajímá je jen to, co díky nim získají oni (agenti mají tendenci brát si 5% provizi, ačkoliv v tomto roce doporučují nová pravidla FIFA 3% provizi).“

„Říkáme hráčům: Nestane se milionáři, když přijdete do Peterborough, ale až když nás budete opouštět. Domnívám se, že spousta manažerů z Premier League říká hráčům to samé, když se je snaží podepsat.“

Také jsou často kritizovány přestupy velmi mladých hráčů, pro které může mít přesun do velkoklubu až příliš velkým skokem. Ovšem například Arsenal získal v mladém věku Thea Walcotta a Alexe Oxlade-Chamberlaina, a tato investice se Kanonýrům vyplácí.

Walcott a Oxlade-Chamberlain (zdroj: skysports.com)

Realita je často taková, že se takoví hráči nedostanou rychle na vrchol a zůstávají na prvním místě „mladými talenty“.

Podle Lippetta se požadavky a ambice liší v závislosti na jejich úspěchu v současné době, což je pochopitelné.

„Pokud je hráč úspěšný a už je také velmi bohatý, tak pak je rozhodující osobní stránka. V případě, že hráč není finančně zajištěn, nebo nebyl tak úspěšný, pak mohou být finance tím rozhodujícím faktorem a nejdůležitější věcí. Ambice a vše ostatní může být až na druhém místě.“

„Spousta hráčů bydlí v jednom městě a na trénink cestují hodiny do jiného města. Mnoho fotbalistů vede docela osamělý život. Často cestují přes noc. To je typ lidí, které ve skutečnosti nevidíme.“

Doložky a potvrzení

Osobní podmínky jsou vyřešeny, ale stále je tady ještě jeden kámen úrazu. Výstupní klauzule, která je uvedena ve smlouvě, je mnohdy tím nejpropíranějším tématem, když jde o přestupy. Ale jaký je její účel?

Pedro (zdroj: skysports.com)

Podívejme se na Pedra. U něj bylo v minulosti prohlášeno, že jeho výstupní klauzule má výši 135 miliónů liber, nyní to je 22 miliónů liber. Jsou ve smlouvě proto, aby chránily hráče, klub, nebo obojí.

Kromě toho mohou být ve smlouvě další nejzvláštnější doplňky. Například, když v roce 1999 přicházel do Sunderlandu fanoušek Buzze Aldrina švédský záložník Stefan Schwarz, měl z bezpečnostních důvodů zakázáno letět do vesmíru, poté, co jeden z jeho poradců získal místo na komerční let do vesmíru. Harry Redknapp údajně radil v roce 2000 Crystal Palace, aby do smlouvy Neila Ruddocka uvedli doložku „o maximální hmotnosti“.

Není to jednoduché a jednoduchá není ani lékařská prohlídka. Čím více peněz je ve hře, tím důkladnější musí lékařský proces být. Cílem je případně odhalit skryté zranění nebo jinou slabost, což by mohlo proměnit investované milióny do hráče na vyhozené peníze.

Ale hráči mohou podepsat smlouvu, i když neprojdou lékařskou prohlídkou. Dominic Matteo přestoupil v roce 2000 z Liverpoolu do Leedsu za 5 miliónů liber, i když lékařskou prohlídkou neprošel.

Jeden příklad přidává i Stuart Pearce o jednom ze svých bývalých svěřenců.

„Udělali jsme mu lékařskou prohlídku a doktor nám řekl, že jeho kotníky i kolena vypadají podezřele, že jeho třísla nejsou úplně dobrá, krevní testy nejsou dobré a má mírnou srdeční šelest. Zeptal jsem se ho: „A je tady něco dobrého, co byste nám o něm mohl říct?“ Doktor odpověděl: „Má krásné zuby.“ Ale připojil se k nám a slíbil: „Když nebudu k dispozici, nedostanu za týden zaplaceno.“ Sám ustoupil a byl velmi zřídkakdy zraněný. Kdyby to tak udělali všichni hráči, byli by mnohem zdravější.“

Lékařská prohlídka proběhla v pořádku. Jediné, co zbývá, je papírování. Vše musí být zaregistrováno včas. Následuje tisková zpráva, zveřejnění na sociálních sítích, představení příchozího v novém dresu a podpis hráče.

Kluby z Premier League toto léto podepíší v průměru 8 hráčů. Takže tento proces si zopakují minimálně osmkrát. Nastane zdržení, komplikace, případné úplné odmítnutí. A začínáte nanovo s jiným hráčem, s jiným klubem.

Ve fotbale se točí nepřeberné množství peněz, tlaky přicházejí ze všech stran, od majitelů, vedení, manažerů...Hra na přestupovém trhu nikdy nekončí a stále těžší a těžší.

Kam dál?

Více informací o Chelsea FC naleznete zde.

Michal Čermák / skysports.com, fotbalportal.cz, youtube.com