Komentáře Petra Mikolandy

Před zápasem jsme věděli, že Turci budou těžkým soupeřem, avšak doufali jsme a věřili v úspěch. Tak jako první zápas na šampionátu se i tento zapíše do kroniky dějin našeho fotbalu, jen do odlišné kolonky. Jistě jste viděli nádherný zápas Eura 2004 s Holandskem, kdy jsme otočili nepříznivý výsledek ve druhé půli. Nyní to bylo podobné, jen v náš neprospěch.

Bylo několik minut po zápase a fanoušci ani nevěděli, co si o utkání myslet. Říkali jsme si, jestli se to opravdu stalo, zda-li je to možné... Za posledních třicet minut ztratit zápas!

63 minut byla taktika výborná a klapala. Hra na jednoho vysokého útočníka se ukázala jako dobrá volba. Byli jsme nebezpeční, koncentrovaní, nedělali moc chyb. Tým šlapal jako hodinky, jediné střely, které mířily na naši branku, byly vyslané z velké vzdálenosti. Naopak my jsme hrozili uvnitř vápna, a to hlavně díky centrům. Naše první gólová situace se zrodila po výborném centru a skvěle umístěné hlavičce. První poločas jsme kontrolovali hru.

Do druhého poločasu bylo zřejmé, že Turci budou muset otevřít hru a více útočit - tak se také stalo. V 62. minutě byla škoda, že Honza neproměnil samostatný únik na brankáře, to ho však nemuselo moc mrzet, jelikož jsme dali druhý gól. Plašil byl dost rychlý a na místě, kde se mají krajní záložníci pohybovat při centru z opačné strany. Velice těžký kop a zasloužený druhý gól pro naše barvy.

V tento okamžik nic nenasvědčovalo tomu peklu, které posléze nastalo. Kde nastala chyba? Proč se najednou nic nedařilo?

Můj pohled je následující: 64. minuta - vystřídal bych Honzu na hrotu útoku rychlým a běhavým útočníkem (Barošem, aby se také už trefil, či Svěrkošem, jelikož má nejlepší formu z útočníků). Koller dal 55. gól v reprezentaci, bolelo ho koleno, byl unavený a navíc Turci už nemuseli tolik myslet na obranu a museli jen útočit. To by přesně vyhovovalo nakopávaným balonům za obranu pro rychlého útočníka našich. Tohle byla první chyba v tomto zápase. To, že na Poláka byla penalta, probírat nebudu.

Jenže pak těch chyb ale bylo dost a dost...

Najednou bylo Turků plné hřiště. Ve chvíli, kdy jsme získali balon, jsme ho okamžitě ztratili. Nedokázali jsme podržet míč a rozkouskovat hru. Z levé strany chodil jeden centr za druhým. Bylo otázkou času, kdy dostaneme první branku. Tak pasivně jsme dlouho nehráli.

První inkasovaný gól: Špatné zajištění levé strany - pravý záložník byl dost daleko od svého soupeře.

Druhý gól: Vyztužená levá strana (díky střídání Kadlece), jak řekl pan trenér, nechá bez větší námahy a časového tlaku odcentrovat. Hráč tam byl snad 4 vteřiny sám a nikdo na něj nešel! Obrovská chyba Petra, který už myslel na to, jak míč pošle na druhou stranu hřiště, ale ještě ho neměl v ruce. Podcenil tuto situaci. To, že mu tento balon vypadne přímo na nohu Turkovi, je jen smůla. Když udělá chybu útočník, tak se nic nestane, jsou za ním ještě obránci, kteří to mohou odvrátit, ale když chybu udělá brankář, je to gól. Je to jen člověk a na občasnou chybu má právo, i když nyní to bylo zrovna ve špatný okamžik.

Třetí gól: Ve chvíli, kdy hrajeme už na 3 stopery, tak hráči hrají na postavení mimo hru. Zvedají ruce místo toho, aby se snažili chytit nabíhajícího útočníka. Ten pak vystřelí takovým způsobem, že to snad lépe trefit nešlo.

Byl to velmi krutý konec jedné fotbalové party, která toho tolik dokázala. Kvalifikovala se na všechny šampionáty, na které mohla. Trenér, jenž nastoupí, a hráči, které povolá, se budou muset dost snažit, aby pokračovali v nastoleném trendu. Bude těžké nahradit Honzu a ostatní fotbalisty kteří odejdou, ale myslím, že máme kde brát a kvalitních hráčů máme dostatek. Jen je třeba jim dát šanci a dobře je zapracovat do sestavy.

Nová éra našeho národního týmu začíná, přeji si, aby byla ještě lepší nežli ta právě skončená.