Sloupek: Jak my Češi fandíme bratrům
Pomozte nám, bratři, svorně volali jako jeden muž čeští fanoušci před sobotními zápasy kvalifikace. Poté, co Slováci podlehli Slovincům a i jejich šance na postup se snížili, "našinci" obrátili. "Nepostoupí a já jim to přeju," zní všech stran.
Za největší kamarády jsme považovali naše slovenské bratry, když jsme potřebovali jejich pomoc. Výhrou nad Slovinskem si mohli zajistit přímý postup na mistrovství světa a nám výrazně přiblížit baráž. Ale jak je u nich zvykem, veledůležitý mač nezvládli a prakticky defintivně nám uzavřeli cestu na šampionát.
Roztrpčení fandové české reprezentace houfně obviňují Slováky z nepříznivého osudu, neuvědomujíci si fakt, že jsme to byli my, kdo se na mistrovství nedokázal probojovat. Byli to naši fotbalisté, kteří pod průměrným trenérem ztráceli jeden bod za druhým a v jedné z nejlehčích skupin nejenže nedokázali uzmout první místo, ale nevybojovali pro sebe ani to druhé.
Je to, žel Bohu, naše česká povaha. Po úspěších se bijeme do prsou, v nehezkých časech hledáme viníka jinde. Přej a bude ti přáno. Přejme Slovákům výhru v Polsku a tím přímý postup a možná se stane zázrak. No nebylo by to krásné, kdyby se v Africe přiští rok představily obě reprezentace. A když ne, tak aspoň ta jedna.
Diskuze
Zatím bez komentářů