Sloupek: Smutné loučení fotbalové legendy

Bohužel, opětovný pokus o comeback a následnou rozlučku s fanfárami, nejlépe po vítězném finále světového šampionátu (ano, jsem snílek), se opět nesetkal s pochopením. Nejen u stoperů Slovenska Ďuricy a Škrtela, ale také samotného Kollera. Když byl v 55. minutě obr ze Smetanovy Lhoty vystřídán, rozhodně nepřipomínal toho starého dobráckého „českého Honzu".

Rozkopanou láhev s vodou vem čert. Nad následným „Sbohem" z jeho úst už se jen mávnout rukou nedá. Možná již nyní sám Koller svých slov, které pronesl v sobotní bratislavské noci, lituje. Nevím, do hlavy mu nikdo nevidí. Každopádně je jich škoda. Ano, utkání mu nevyšlo, už to nebyl ten Koller z předešlých let. Ale ne vše byla jeho chyba. Zvolená taktika prostě na soupeře neplatila. Obrovití stopeři měli v poslední půlhodině více problémů chytat rychlíky Baroše a Svěrkoše, než společnými silami uskákat „Dina". Což ostatně po utkání uznali jak čeští, tak i slovenští hráči.

Na Kollerovi je nutné ocenit chlapský postoj, ovšem jeho slova měla přijít s chladnou hlavou. Neznělo by třeba lépe následující prohlášení? „Už na to nemám, vím to. Mezinárodní fotbal už není pro mne. Domácí zápas se San Marinem pro mne bude poslední v národním týmu, chci se rozloučit s fanoušky, pokud mne samozřejmě alespoň na chvíli pošle kouč na hřiště," oznánil by slavný útočník do světa. I poté by mu všichni zatleskali a ocenili jeho chlapské gesto. A ti šťastnější by mu svou náklonnost mohli dokázat ve středu na stadionu v Uherské Hradišti v zápase proti San Marinu. Nestalo se a už ani nestane.

Škoda. Opět zde tak zůstává určitá pachuť. Hořká pachuť smutného a unáhleného konce jedné české fotbalové legendy, nehodného jak samotného hráče, tak fanoušků...