Sloupek: Pane Rado a spol., probuďte se!!!

...a nad tímto vším ční odpověď kouče národního týmu Petra Rady na otázku rádobynovináře Pavla Poulíčka: „Jak byste zhodnotil dnešní utkání?“ „V prvním poločase jsme měli dvakrát štěstí, když nás podržel Daniel Zítka, ve druhém jsme Slovince k ničemu nepustili a naše výhra byla zasloužená,“ řekl reprezentační kormidelník do mikrofonů televize Nova a na pozápasové tiskové konferenci.

Také vám přijde, že pan Rada sledoval jiné utkání? Ano, Slovinci se k vážnější šanci ve druhém poločase nedostali, náznaků, kdy rychlonozí fotbalisté řádně větrali českou obranu, bylo požehnaně. Pořádně za uši by si zasloužil především Plašil, který si dělal na hřišti, co chtěl, a svého parťáka v obraně za sebou Marka Jankulovského nechal několikrát na holičkách.

Takže - suma sumárum - můj subjektivní názor je, že na teplických Stínadlech nevyhrál lepší tým, ale ten šťastnější. Češi byli pomalí, hra postrádala pohyb a díky tomu také myšlenku. Krásně se to například ukazovalo, když naši fotbalisté házeli auty - ROZHRÁVAJÍCÍ HRÁČ NEMĚL KOMU. Jako generál bez svých „pěšáků“ si musel připadat také Jarolím. Komu měl adresovat pasy, centry a rychlé míče, když se hráči povětšinou jen procházeli?

Buďme rádi, že proti nám stál zbrklý a stále ještě relativně nezkušený soupeř ze sedmé desítky světového žebříčku. Postavit se nám některý z té první desítky, ve které se shodou okolností nacházíme také my (včera to ale rozhodně poznat nebylo), dostali by svěřenci pana Rady minimálně „bůra“. Pane Rado, Plašile a další - PROBUĎTE SE, PROSÍM!