Hlasujte: Nejlepší hráč Realu za sezónu 2007/2008

© goal.com - Real Madrid

30.04. - FotbalPortal.cz Vám přináší možnost zvolit nejlepšího hráče sezóny aktuálně prvního celku tabulky Primera División Realu Madrid. Do užšího výběru se dostala pětice fotbalistů brankář Casillas, obránce Ramos, záložník Gago, ofenzivní Robinho a také útočník Raúl.

Není vůbec snadné zvolit jednoho hráče z týmu obhájce titulu, takže je potřeba vše důkladněji rozebrat. Vybral jsem několik fotbalistů a seřadil je podle abecedy. Pak jsem pětičlenný výběr zúžil na tři hráče. Nakonec jsem vybral vítěze.

Iker CASILLAS

„Svatý Iker“. Každý tým má mezi fanoušky svého boha. A právě u Casillase se alespoň z jeho výkonů zdá, že mu právě bohem bylo dáno obrovské množství talentu.

Nikdy se nepochybovalo o jeho schopnostech. Když trenér Realu Bernd Schuster řekl, že jeho tým má nejlepší obranu na světě, lze to spíše ekvivalentně transformovat tak, že má Ikera Casillase.

Ten se každým rokem navíc zlepšuje v taktických aspektech hry, diriguje své spoluhráče, maximálně se snaží vyvarovat chyb a daří se mu to. Chybuje skutečně stále méně a méně.

Klíčem k úspěchům je jeho herní vyrovnanost. Není zápas, kdy by neměl práci, jak je tomu u brankářů jiných velkých klubů. To bylo zvláště patrné po Novém roce. Barceloně se podařilo snížit odstup Realu, ale právě Casillas hlavní měrou přispěl k tomu, že Blaugranas lídra nepřeskočili.

Symbolickým byl v tomto ohledu zejména duel s Realem Zaragoza na Bernabéu. V pětasedmdesáté minutě brankář Realu čaroval při obrovské příležitosti hostí, kdy míč vyrazil jednou rukou a udržel tím svůj tým ve hře. Nakonec se domácí radovali z vítězství.

Právě od tohoto utkání nebylo pochyb, že si Real půjde pro titul, jasné však bylo, že klíčovou roli sehraje právě Iker.

Fernando GAGO

Gago nedostal celou sezónu šanci, aby se mohl ukázat, přesto je pro mě černým koněm, který si zaslouží uznání. Místo hráče sezóny by však měl být mladý Argentinec označován za fotbalistu, který udělal největší pokrok a je jedním z nejuniverzálnějších hráčů Realu. Poradil si se svou rolí na defenzivním štítu, který je ale také schopný založit ofenzivní akci, obrovsky se zlepšil ve vyvážení míče a i tím získal sebejistotu.

Není snadné udržet řád ve vždy se měnící záložní řadě Madridu, o čemž se v poslední době přesvědčil i Mahamadou Diarra, který, i když často nespravedlivě hodnocen špatně, musí zahřívat lavičku. Gago si své povinnosti plní velmi zodpovědně, a proto si místo mezi nejlepšími pěti rozhodně zaslouží.

Sergio RAMOS

Téměř pokaždé se svým výkonem může zařadit mezi hráče týdne. Ramosovi je pouze dvaadvacet, ale brání stylem, jako by to dělal celé roky. Ať už ve středu nebo na pravém obránci, vždy působí v každém smyslu dominantně.

Přestože se může zdát, že s Ikerem Casillasem za zády je snadné být jistý, jen málokdy se stává, že si Ramos nedokáže poradit s tím, kdo na něj hraje. Navíc výtečně útočí. O jeho zařazení do základní jedenáctky Španělska není sporu.

Jediným mínusem je pro něj časté karetní napomínání způsobené kombinací mladické nezkušenosti a horkokrevné povahy. Sem tam od něj lze vidět opravdu tvrdý zákrok za hranicí pravidel, už třikrát byl kvůli tomu po inkasování dvojice žlutých karet vyloučen. Důležité však je, že právě na tomto aspektu může Ramos během let zapracovat. Až se mu to povede, bude skutečně hráčem světové úrovně.

RAÚL

Kapitán nezklamal. Novináři předčasně rekapitulovali jeho kariéru, když procházel před rokem a půl obdobím špatné formy. Letos se prezentoval výtečně, možná se díky tomu vrátí i do reprezentačního mužstva Španělska.

V každém případě během třiatřiceti startů a jednoho zápasu, kdy se do hry dostal z lavičky, se útočník trefil sedmnáctkrát. Nejlepší střelec minulé sezóny Ruud van Nistelrooy se zranil a dal tak Raúlovi obrovskou příležitost překonat ho v gólové bilanci. S nizozemským střelcem vytvořil kapitán Realu velmi obávanou dvojici útočníků.

Otázkou zůstává, jak dlouho Raúlovi forma vydrží. Teď je mu téměř jednatřicet, ale sám jasně ukázal, že dokáže překonat herní obtíže a vrátit se ve velkém stylu. Velkou mírou přispěl k pravděpodobné obhajobě titulu.

ROBINHO

Kdyby se o hráči sezóny rozhodovalo v listopadu, Robinho by se umístil na první příčce v množství anket. Brazilec, který ještě ne zcela naplno prokázal své dovednosti od přestupu v roce 2005, zahájil sezónu ve velkém stylu, řádil na levém křídle po mnoho utkání. Pak se zranil, avšak nejednalo se o nějak zvlášť vážný úraz, a tak se mohl brzy vrátit, Realu v době absence chyběl. Svůj návrat ozdobil dalším velkým představením. V tak dobré formě se však neprezentoval po celou sezónu. Měl velké herní výpadky, střídal, ve španělském tisku se množily spekulace o osobních problémech.

V minulém měsíci byl jeho úpadek formy obzvláště dobře viditelný. Robinho, který se šoural po hřišti při těsném vítězství nad Murcií, nebyl ten samý, kterého si pamatujeme z konce loňského roku. Křídelní záložník však bude mít spoustu času, aby se opět dostal do herní pohody. Potřebuje absolvovat celou předsezónní přípravu, rozhodně však lze čekat, že se o jeho budoucnosti na San Bernabeu bude spekulovat více, než je obvyklé.

To je tedy první pětka. Nutno zmínit hráče, kteří odváděli výborné výkony, ale do výběru se nedostali. Ocenit lze práci Arjena Robbena, Gabriela Heinzeho a Pepeho. Všichni tři překonali obtížné začátky znesnadněné také zraněními a teď jsou pro Real platnými hráči. Kdyby se nezranil Ruud van Nistelrooy, jistě by také velkou mírou bílému baletu přispěl.

Opravdový hráč sezóny však může být jen jeden.

Můj hlas: Rozhodně a jednoznačně Iker Casillas, pro všechny důvody sepsané výše. Někteří, jako třeba Johan Cruyff, si myslí, že Víctor Valdés je stejně dobrý, ale podle mě byl právě brankář bílého baletu rozdíl mezi Madridem a soupeřem.

Své schopnosti naposled jasně demonstroval chycenou penaltou v duelu s Athleticem. Úžasným zákrokem se ukázalo, čeho je Casillas schopný, jak je sebejistý a pro Real klíčový. K dokonalosti nemá daleko a až skončí s fotbalem Gigi Buffon, bude gólman Madridu zcela jasnou brankářskou jedničkou.

Je tak trochu paradoxem, že v sezóně, kdy se Real vrátil k útočnému pojetí hry, se přes hráče jako Robinho, Robben a Guti dostal na první příčku svými výkony muž mezi tyčemi. „Svatý Iker“ je nejlepším brankářem ve Španělsku a hráčem sezóny Realu Madrid.

Ostatní

Teď nás čeká volba druhé a třetí příčky. Stříbrnou medaili bych dal Raúlovi a bronzovou Sergiu Ramosovi. Někteří s tím zcela jistě nebudou souhlasit, ale Raúl prostě a jednoduše ukázal enormní úsilí prokázat, že se pochybovači o jeho dovednostech za poslední rok a půl mýlí, a vrátil se ve skutečně skvělé formě. S Ruudem van Nistelrooyem si v útočné dvojici rozuměl skvěle, jeho zásahy z úvodu sezóny nejednou Real v dramatických utkáních zachránily.

Sergio Ramos měl v mnoha ohledech smůlu. Složení obranné čtveřice se po celou sezónu často měnilo, i on sám musel nastupovat na dvou různých postech. Je třeba zmínit jeho problémy s disciplínou. Spíše jde tedy o to, že Ramose předchází jeho pověst, rozhodčími mu byla dána jistá nálepka a tu není na pozici beka, kde prostě někdy musíte přitvrdit, vůbec snadné setřást. Pokud se jí ale zbaví, téměř jistě bude kandidátem na hráče sezóny v příštím roce. Letos skončil třetí, hlavně díky smůle a vlastní herní nedospělosti.

Názor Pavla Storzera

První místo jednoznačně Casillas. Jediný prezentoval po celou sezónu absolutně vyrovnané výkony, své umění posunul zase o něco blíže dokonalosti. Podle mě je už teď nejlepším brankářem světa. Zajímalo by mě, jak by si za obrannou čtveřicí Realu vedl dle mě druhý nejlepší Buffon. Druhé místo patří u mě Sergiu Ramosovi. Měl totiž méně špatných utkání než Raúl. Pokud zapracuje na čisté hře, bude skutečně jeden z nejlepších obránců světa. Příčku třetí u mě zaujal Raúl. Konečně dostal od trenéra důvěru a hraje na svém postu. Za kouče Capella sice hrál poměrně často, avšak na postech nevyjímaje pravou zálohu a podobně, což mu spíše uškodilo. Teď je na svém místě a jde to zcela jasně vidět. Příčku čtvrtou obsadil Wesley Sneijder. Na Bernabéu se aklimatizoval skvěle, zvlášť podařený byl opravdu fantastický úvod sezóny, pak přišel útlum, jenže v současné době se nizozemský středopolař opět řadí mezi opory bílého baletu. Na příčku pátou bych umístil fotbalistu úžasných a mnoha asistencí Gutiho. Potřeba zmínit je ještě výkony Robinha, Robbena, Gaga a Pepeho. Rovněž Higuaín s Marcelem se jeví nadějně.

Je jasné, že spousta lidí bude mít na věc odlišný názor, k tomu je určena diskuze.

Kam dál?

Pavel Storzer / goal.com/FotbalPortal.cz