Nedocenění trenéři Primera División

Bernd Schuster. Frank Rijkaard. A nebo lze zmínit ještě také Ronalda Koemana. Co mají, či v posledním případě měli společného? Ne, nejsou nedocenění trenéři španělské ligy, o kterých článek pojednává. Právě naopak. Mají dobrou pověst, jsou proslulí svou předchozí fotbalovou kariérou a neustále o nich nalézáme nové a nové zprávy v tisku. Někdy však z ne zrovna správných důvodů. Jeden z nich byl dokonce vyhozen!

Ale co ostatní técnicos, jak se trenérům ve Španělsku říká? Co neznámí koučové, kteří si zaslouží být zviditelnění pro své dovednosti, které prezentují každý den při trénincích, na stadiónech při utkáních, v kabině a o poločase zápasu?

5. místo: Ernesto Valverde(Espanyol Barcelona)

Zdá se, že trenér Espanyolu působí ve Španělsku už celá léta, avšak seniorský tým vede teprve pátým rokem. Před barcelonským angažmá strávil šest let u juniorského týmu Athleticu Bilbao, v roce 2003 mu byla dána možnost vést A-mužstvo. Hned v první sezóně u týmu skončil s Athleticem na páté příčce ligy, což bylo nejlepší umístění Basků za poslední dekádu.

V sezóně 2006/2007 klub opustil a podepsal smlouvu u Perequitos. Okamžitě klub dovedl do finále Poháru UEFA, které bylo až v penaltovém rozstřelu rozhodnuto ve prospěch Sevilly.

Na rozdíl od některých méně známých koučů v menších klubech se Valverde nebojí investovat do posil a hrát ofenzivní fotbal. Čtyřiačtyřicetiletý trenér by byl také blázen, kdyby nechtěl využít útočný potenciál uložený v hráčích jako Iván de la Peña, Luis García, Albert Riera nebo Raúl Tamudo.

Díky ofenzivnímu pojetí hry je Valverde ve Španělsku populární a vysoce oceňovaný, jeho filosofie ho pravděpodobně dovede do ještě většího klubu.

Už v úvodu sezóny se množily spekulace o možném odchodu do Barcelony, aktuální výpadek formy Espanyolu však posun v záležitosti neznamenal. Tak jako tak je jasné, že to nebude trvat dlouho a Valverde bude opět triumfovat.

4. místo: Manuel Pellegrini (Villarreal)

Čtyřiapadesátiletý Chilan je už velmi dobře známý, jméno si udělal v Jižní Americe, kde s různými kluby včetně argentinských San Lorenzo a River Plate vyhrál šest trofejí.

Netrvalo dlouho a svou pověst Pellegrini potvrdil i v Evropě. Během druhé sezóny u Villarrealu klub v čele s Juanem Románem Riquelmem dovedl do semifinále Champions League. Přesto není ve Španělsku stále doceněn, a to ani za aktuální druhé příčky žlutých ponorek v tabulce, která bude znamenat podle všeho ukončení dvouleté absence bez účasti v Lize mistrů.

Pellegrini je trenér, který se zaměřuje na týmovou práci a kolektivní úsilí spíše než na soustředění hry kolem nějaké fotbalové superhvězdy. To se projevilo i poté, co klub na začátku sezóny přišel o dva nejlepší hráče, i když o každého z naprosto rozdílných důvodů. Jen málokdo čekal, že mladý nadějný tým bez Diega Forlána a Riquelmeho bude bojovat tak vysoko a navíc takovým stylem.

Přes tyto pozoruhodné výsledky se ve Španělsku jen málokdy dočtete o tom, že by Pellegrini mohl odejít do jednoho z velkoklubů. Čestně řečeno, nedočtete se o něm prakticky vůbec. Nebýt aféry s odchodem Riquelmeho, většina lidí by ani nevěděla, že je trenérem Villarrealu. Tichý, uvolněný. Tak jako jeho tým. Skutečný, avšak neopěvovaný hrdina.

3. místo: Paco Chaparro (Real Betis)

Pětašedesátiletý trenér Realu Betis je možná nejstarším mezi svými kolegy v La Lize, avšak stejně tak jedním z nejméně známých, svými fanoušky označovaným za spasitele. Příznivci sevillského celku pro to samozřejmě mají pádný důvod.

Chaparro přišel v minulosti zachránit Betis po temperamentním Luisi Fernándezovi na poslední zápas sezóny, Verdiblancos zachránil díky vítězství 0:2 s Racingem Santander od sestupu.

V aktuální sezóně ho čekala podobná výzva znovu. Z B-týmu přišel k svěřencům Héctora Cúpera a netrvalo dlouho, než byl Betis opět zachráněn.

Zatímco obrovsky zkušený a úspěšný trenér Cúper během čtrnácti utkání jen dvakrát vyhrál, mnohem méně zkušenému Pacovi to trvalo sedm dní. Od té doby pomalu, ale jistě vytáhl klub ze spodních pater tabulky a Betis mu může být opět vděčný.

Při Chaparrově stáří nelze předpokládat, že bude stejně perspektivním kandidátem jako jeho kolegové. To však nevadí ani jemu samotnému, ani fanouškům Betisu, jejichž jediným přáním po sezóně bude, aby v klubu trenér zůstal. Zvláště pak po senzačních vítězstvích nad Realem Madrid, Barcelonou a Atléticem Madrid během posledních dvou měsíců.

2. místo: Unai Emery (Almería)

Jestliže je Paco nejstarším trenérem La Ligy, pak Unai Emery z UD Almería je tím nejmladším. Je mu teprve šestatřicet let, koučuje teprve čtyři roky a zkušenosti má pouze s dvěmi velmi malými kluby. Přesto je znám jako tvůrce zázraků.

Jeho první štací bylo Deportivo Lorca, klub starý pouze šest let. Zde před dvěmi roky téměř neznámému mužstvu málem zajistil účast v Primera División, když skončil na páté příčce Segundy A, jen pět bodů od prvních tří postupujících.

Po odchodu z Lorcy klub spadl do Segunda B, Emery však uspěl v Almeríi. Během prvního roku u týmu dovedl andaluský celek ke druhé příčce a neočekávanému postupu do La Ligy.

Během první sezóny v Primera División překonala Almería všechna optimistická očekávání. Ligový nováček dovedl úspěch do neuvěřitelných až absurdních rozměrů, nejenže se dokázal zachránit, ale dokonce bojuje ze sedmé příčky o pohárovou Evropu. Od slavnějšího městského souseda Sevilly ho dělí pouhé tři body.

V loňském roce byl Emery zvolen nejlepším koučem Segunda División, letos se mu to může povést znovu i v lize první. Lze očekávat, že si ho už vyhlédl nějaký ze známých a bohatých celků.

1. místo: Marcelo García Toral(Racing Santander)

Marcelino byl v loňském roce díky povedenému angažmá v Recreativu Huelva zvolen spolu s Juande Ramosem nejlepším koučem Primera División. Dvaačtyřicetiletý trenér Racingu Santander dovedl před dvěmi lety Recre k postupu do nejvyšší soutěže, následovalo překvapivé desáté místo v La Lize - a to během Marcelinova prvního roku v nejvyšší ligové soutěži.

Letos ukazuje, že se rozhodně nejednalo o štěstí. Racing je konstantně umístěn mezi šesti nejlepšími a bojuje o finiš v top čtyřech. Pokud se mu povede dovést Santander do Ligy mistrů, jeho reputace se ještě znásobí. Horký kandidát na posezónní odchod do jednoho z velkoklubů. V současné době to vypadá na Valencii, která s Marcelinem jedná a už prý učinila konkrétní nabídku, zájem má však také Newcastle United.

Bez pochyb je právě Marcelino nejoceňovanějším a nejslibnějším mladým španělským trenérem dneška a nelze se proto divit, pokud bude ve velmi blízké budoucnosti srovnáván s Rafou Benítezem nebo Juande Ramosem.

Sezóna se chýlí ke svému konci a s ním lze očekávat také množství trenérských změn. Až všechny přestupové kolotoče začnou, přichystejte se, že o těchto pěti koučích uslyšíte mnohem častěji. Snad pro správné důvody.