Nepřihlášen

Nepřihlášen

Styly

Moderní Výchozí zelená Zelená Šedá Okrová Oranžová Modrá Červená Gaming Freestyle

Zpět na » Primera Division » Lopetegui se vrací na Camp Nou, kde byl tři roky „ponižován"

Lopetegui se vrací na Camp Nou, kde byl tři roky „ponižován"

Lopetegui se vrací na Camp Nou, kde byl tři roky „ponižován © marca.com - Julen Lopetegui

2

Líbilo se

27.10. - NEPŘEHLÉDNĚTE Poprvé od okamžiku, kdy v roce 1997 v tichosti opustil kabinu barcelonského klubu, se Julen Lopetegui vrací na Camp Nou. Do míst, které byly na tři sezóny jeho domovem. Období kariéry, kdy všechno co mohlo dopadnout špatně, také zle dopadlo. Nebo možná ještě hůř. Slabé výkony, vysedávání na lavičce, výstupy s trenérem Cruyffem...

Zkrátka angažmá v Barceloně rozhodně nemá Julen Lopetegui, aktuální trenér Realu Madrid, zařazeny mezi ty nejpříjemnější. Na Camp Nou přišel v 28 letech po mistrovství světa v roce 1994. V Barceloně tehdy panovala hodně rozbouřená atmosféra. Několik týdnů předtím mužstvo drtivě podlehlo AC Milán ve finále PMEZ 0:4 a Lopetegui byl angažován jako teoretická náhrada prvního gólmana Zubizarrety, jenž se stal obětí kruté porážky, jímž se u trenéra Cruyffa odepsal. Julen v tu dobu zářil v Logroñés a už dříve se zavázal azulgranas, kteří ale mimo jiné naháněli i Santiho Cañizarese.

„Nemám strach z toho, že mám dát zapomenout na Zubizarretu," říkal ještě předtím, než odcestoval se Španěly na šampionát. Jeho premiéra přišla v odvetě španělského Superpoháru. Pro něj to byl ale zápas blbec. Chyba střídala další chybu a navíc viděl červenou kartu. Zápas skončil bláznivým výsledkem 5:4 pro Zaragozu. Trofej tehdy získala Barca, která první duel vyhrála venku 0:2. Jenže mizerný výkon ho poznamenal na celou sezónu. První duel chytal Busquets, který se od té chvíle stal jedničkou. „Víc smůly už určitě mít nemohu," řekl tehdy Lopetegui.

Jenže jeho další zápas přišel až v únoru v poháru proti Atléticu Madrid. Byla to ale další noční můra pro Lopeteguiho. Ve 13. minutě srazil ve vápně Caminera. Penalta a...vyloučení. V ten moment byl stav 1:0. Konečné skóre, 1:4. „Zhroutil se mi svět, když jsem viděl, že mi sudí ukazuje červenou. Dlouho jsem nehrál a hodně jsem se na ten zápas těšil. Bolí mě to, že jsem nechal tým v deseti. Mám opravdu smůlu," tvrdil tehdy Julen.

Do odvety nicméně zas nastoupil Lopetegui. Barca i přes výhru 3:1 vypadla. Inkasovaný gól sice šel na jeho vrub, ale chytil i dvě penalty Atlética a celkově předvedl dobrý výkon. Každopádně po vyřazení přišly další zápasy na lavičce a dokonce i na tribuně. Cruyff tehdy upřednostňoval i svého zetě Angoye. Přišlo i zranění zápěstí. „Byl jsem tři roky podle tisku jeden z nejlepších španělských brankářů. Přišel jsem sem a neodchytal jsem dva zápasy v řadě. Lidé mě neznají a to mě nejvíc štve," řekl ve chvíli, kdy se uzdravil.

Příležitost nakonec zase přišla. Busquets se zranil, Angoy odchytal dva zápasy a pak dostal šanci Lopetegui. Jenže po třech duelech se opět vrátil na lavičku. A ve zbylých duelech už se na trávníku neobjevil.

Sezóna 95-96 začala se stejnými gólmany. A Lopetegui se stejnými problémy. V přípravě v Utrechtu dostal tři góly, Cruyff ho nevzal ani na turnaj do Fiorentiny. „Je to pro mě rána," řekl tehdy a ročník začal jako trojka. Pak došlo na příhodu, kdy Busquets chytil žehličku, která padala na jeho synka Sergia, a musel tak vynechat další utkání v Tenerife. „Jestli nebudu v neděli chytat, bude to pro mě velké zklamání," řekl novinářům. A bylo. Cruyff totiž postavil zetě Angoye. To Lopetegui zuřil. „Jsem hodně rozčílený, nesouhlasím s Cruyffem, všechno jsem mu to na rovinu řekl." Další šanci dostal Julen až při další absenci Busquetse v prosinci, jenže v zápase s Atléticem se zranil. Víc už pod legendárním koučem nenastoupil.

Před třetí Lopeteguiho sezónou v Barceloně došlo ke změně trenéra. Přišel Robson a jeho asistent Mourinho. Pro Julena nová naděje, která ale brzy zhasla, neboť klub koupil Vítora Baíu z Porta. Prezident Núñez ho chtěl prodat. Lopetegui hrál v Superpoháru proti Atléticu, ale to byl Baía se svojí reprezentací. Celou sezónu už šanci nedostal. V březnu, kdy k utkání, které nemělo teoreticky takovou důležitost, v PVP proti AEK Atény, byl zvolen Busquets, už to nevydržel a vybouchnul. „Cítím se po sportovní stránce ponížený. Nechápu to."

Konec trápení přišel v srpnu 1997, když přestoupil do Raya Vallecana. Za tři roky odchytal 10 zápasů. A cítil pořádnou frustraci...

Kam dál?

Jan Preisler / FotbalPortal.cz, marca.com

Související odkazy
Nejnovější články