Proč si José Mourinho nakonec vybral bitvu, kterou nemůže vyhrát

© The Busby Babe - José Mourinho

23.08. - Je bezesporu jedním z největších manažerů celé fotbalové historie. Mluví za něj celá řada úspěchů, které mu už nikdo nikdy neodpáře. Ovšem nyní, v roce 2018, se José Mourinho jeví jako muž mimo současnost a jako člověk v rozporu s aktuálním fotbalovým prostředím. Začíná se v něm ztrácet, což pro něj není dobré znamení. Navíc, když je manažerem jednoho z největších klubů na světě.

Pokud se dá věřit této informaci, tak Mateo Kovačič, záložník Realu Madrid, nedávno odmítl možnost diskutovat o možném přestupu do Manchesteru United. Kovačič už nějakou dobu hledá únikovou cestu z lavičky Bílého baletu. Ale zdá se, že vyhlídka fotbalu pod José Mourinhem pro něj není příliš lákavá.

Pravdivost těchto spekulací je liknavá, ale dá se tomu snadno uvěřit. José Mourinho se stal v mnohých očích nepřítelem fotbalu. Nehraje podle moderních not. Stále si jede svůj styl. Kovačič takový styl nevyznává. Pravděpodobně byl nespokojen s tím, že by se stal součástí nezáživného systému a byl by jen jedním z mnoha.

Rozšiřme fantazii o trochu více. Podívejme se na vztah Josého Mourinha a Eda Woodwarda. Zatímco Ed Woodward je obvykle líčen jako slabý článek v náboru nových hráčů, José Mourinho si během léta několikrát postěžoval na malou aktivitu Manchesteru United na přestupovém trhu. Přitom jakékoliv organizační slabiny, které Red Devils mají, jsou zdůrazňovány reputací jejich hlavního trenéra.

Bohatství úspěchu

Je to opravdu zvláštní. Byly tady časy, kdy téměř každý hráč na světě chtěl uvíznout v pozornosti Josého Mourinha. Portugalcova značka fotbalu nebyla nic jiného než poměrně mechanický styl, ale nebylo to vždy nepříjemné pro všechny okolo. Kombinace Mourinhových úspěchů a bohatství příslušných klubů byla obvykle dostatečná pro to, aby zmírnila jakoukoliv pochybnost o tomto stylu.

Už tomu tak ale není. Moderní odborník si je vědom problémů, s nimiž se setkali a setkávají Kevin De Bruyne, Mohamed Salah, Paul Pogba a Anthony Martial. Zajímají se o to, jestli to opravdu stojí za to. Manchester United zůstává jedním z největších klubů na světě, ale existuje mnoho dalších luxusních fotbalových destinací, kde je život jednodušší a plat stejně velkorysý. Starým vtípkem bylo, že se zahraniční hráči vyhýbají Manchesteru kvůli počasí, ale nyní je „deštěm“ José Mourinho. Hrát pod ním je stejné, jako být vystaven neustálé průtrži mračen.

Je to také téma před blížící se sezónou. Sága okolo Anthonyho Martiala je trochu stranou. Manchester United trávil předsezónní přípravu na západním břehu Spojených států a José Mourinho neustále povídal o nedostatku nových posil, o nedostatku ambicí...ale možná nejvíce odrazující bylo to, že podle něj není jeho mužstvo dostatečně talentované. To muselo být pro příznivce Rudých ďáblů extrémně skličující a deprimující. Pro všechny ostatní, jako vždy, je to nesnesitelně nudné.

A to je důležité. Klamem moderního fotbalu je to, že zůstává čistě výsledkovým byznysem. Ale to je pravda jen napůl. Ano, stále jsou tady žebříčky národnostních koeficientů, ligových koeficientů i klubových, ovšem důležité jsou nyní i způsoby, jakými je těchto výsledků dosaženo.

Fotbalové kluby jsou nyní založeny na tom, aby byly inspirativní. To je univerzální základní stavební kámen každé významné sportovní značky. A United nejsou výjimkou. Nemusíte mít povinnost hrát každý zápas týden co týden s bezohlednými ambicemi. Obchodní modely závisí na trofejích, na slávě, na vzrušení, které čeká za rohem a také na tom, že každá sezóna bude lepší než ta poslední.

Věk nezastavíš

Někteří manažeři jsou v tomto věku naprosto bez problémů. Pep Guardiola zůstává ve stavu neustálého rozvíjení a slouží velmi účinně ideálu lepšího zítřka. Jürgen Klopp je také z různých důvodů považován za dokonalého moderního trenéra. Ano, legrační grimasy německého kouče a jeho vtipné poznámky do médií mohou 8 měsíců z roku někoho dráždit. Jenomže jeho osobnost a atmosféra, kterou pomáhá vytvářet, způsobily na Anfieldu nadšení a probuzení hrdosti. Spolu s jeho zapáleným gegenpresinkem pomohl přetvořit obraz Liverpoolu.

To se může zdát jako protikladný příklad, ale stále je to vhodné. Je těžké si představit, že by Fabinho, Naby Keita či Alisson Becker přišli do Liverpoolu vedeného Brendanem Rodgersem. Ale Jügen Klopp poskytl úplně odlišný „magnetismus“. Je snad nyní v Evropě nějaký mladý hráč, který by, kdyby měl tu příležitost, nechtěl hrát za současný Liverpool?

To Klopp je za to zodpovědný. V Manchesteru United by to mohlo být kvůli Edu Woodwardovi komplikované. Je tam jasná konsolidační struktura, do které vstupují majitelé klubu, ale také José Mourinho.

Od té doby, kdy se Special One stal manažerem Manchesteru United, stal se také fotbalovým Černobylem. Pachuť utrpení se vkrádá do herní atmosféry United. Neexistuje žádný vývoj v jeho koučování. Žádný jasný plán. Nic jiného, než koupit na fotbalovém trhu někoho, kým by překonal konkurenci ve váze čísel. Tím, že se přesně toto stalo Mourinhovou identitou, se to také stalo jeho „zaměstnavatelem“.

To je problém, protože to není spojení, které bude trvat navždy. Podle posledních průzkumů fanoušků se nejvíce očekává, že José Mourinho opustí Old Trafford ještě před koncem sezóny 2018/2019. A pak co? Během uplynulých tří let všichni sportovní ředitelé po celé Evropě zaznamenali výkony United, přičemž si uvědomili jeho známou podrážděnost a také obvyklou touhu a nutkavost ve vyvolání konfliktu. Slavný portugalský kouč by byl zkrátka jedním velkým problémem.

Není to tak nepřiměřené, protože tato kombinace pragmatického fotbalu a častého nepřátelství je mimo kroky, kterým se fotbalové prostředí aktuálně ubírá. Pokud se to ukáže jako správné, je tady také zvrácená taktická averze. Současní elitní hráči pro to nemají pochopení. Chtějí růst, rozvíjet se, přijímat nové a nové výzvy. Jenomže pod Mourinhem mají tendenci mít menší nadšení a zápal do hry. Jejich individualismus je silně potlačen.

V širším smyslu se pod vedením Josého Mourinha klub stává méně příjemným a méně obdivovaným. Stalo se to v Realu Madrid, stalo se to v Chelsea. V současné době se to děje v Manchesteru United. On je jimi a oni jsou jím - jeho neustálé stížnosti, jeho spiklenecké chování a schopnost utlumit některé z nejlepších hráčů na světě.

Současní miliardáři, kteří si kupují fotbalové kluby, hledají prestiž, popularitu a to vše samozřejmě ruku v ruce se zisky.

Byly tady časy, kdy v případě, že by byl José Mourinho vyhozen někdy kolem oběda, ještě před západem slunce by seděl v kanceláři před některým ředitelem významného klubu. Dnes to mu tak není. Dnes to spíše vypadá na jeho konec v oblasti velkoklubů. José Mourinho je mimo současnost, nekráčí s ní bok po boku, je mimo souznění se světem, který jej obklopuje.

Kam dál?

• Do Vánoc bude José Mourinho z Manchesteru United vyhozen, myslí si Lee Sharpe

Michal Čermák / fourfourtwo.com, fotbalportal.cz