Prvně zase zavolám tátovi, líčil po utkání nadšený Zahustel

Říkal jste, že po nominaci jste volal tátovi, teďka gratulace asi budou chodit ze všech stran.

"No teď jsem se podíval na telefon a lítá to, těch gratulací je tam hrozně moc. Nevím, jak dlouho to budu vyřizovat, ale prvně zase zavolám tátovi."

To je neuvěřitelné...

"Je to naprosto neuvěřitelné. Já sem nedoufal, že bych mohl vůbec naskočit do toho zápasu, možná jsem doufal na pár minutek. Nakonec mě trenér poslal na dvacet minut a lépe to dopadnout nemohlo."

Jaké to je, když člověk vidí, že ten míč jde do sítě a že dává gól v reprezentaci?

"Jak jsem se otočil, tak jsem viděl, že to tam asi dojde a prostě jsem to běžel nějak oslavit. Poděkoval jsem Plášovi za asistenci (Jaroslav Plašil si u čtvrté branky připsal asistenci), opravdu to stačilo jen líznout."

Byl jste na začátku nervózní?

"Ano, je to pravda. Hned na začátku jsem měl na středu hřiště přihrávku, kterou jsem jim vlastně dal do brejku. To nebyl úplně dobrý vstup, ale hodil jsem to za hlavu. Pak jsem tam měl pár dobrých míčů a už jsem se do toho pak nějak trochu dostal."

V Boleslavi jste šance trochu zahazoval, v reprezentaci ale jedna šance, jeden gól.

"No přesně tak, tam potřebuju na gól tři, čtyři šance. Jsem hrozně rád, že to tady padlo hned z té první."

Považujete za reálné, že teď opravdu bojujete o nominaci do Francie?

"Tak možná to tam někde v koutku je, ještě když se povede první zápas. Uvidíme, jak to bude třeba v Polsku. Budu tam chtít předvést svůj výkon, svou hru a budu bojovat dál."