Turecko, Bosna, Černá Hora, nebo Estonsko. Soupeře budeme znát ve čtvrtek

Na úvod jedno kdyby: Kdyby rozhodčí zápasu Francie - Bosna a Hercegovina neodpískal patnáct minut před koncem penaltu, nebo kdyby ji Samir Nasri neproměnil, měla by Česká republika v baráži co dočinění s těžkými kalibry Francií, Chorvatskem, Portugalskem nebo Irskem. Hodně těžká práce.

Jenže Francie utkání s Bosnou vyrovnala, postoupila na šampionát z prvního místa a Češi se rázem ocitli mezi nasazenou čtyřkou. Složitý koeficient nezahrnuje jen výhry nebo prohry, ale i vstřelené a obdržené branky, a tak dlouho nebylo jasné, jestli se Bílkova družina do horní poloviny týmů druhých míst vejde.

Vešla, což znamená papírově slabší soupeře, kterého se definitivně dozvíme po losu. Ten proběhne ve čtvrtek ve 13 hodin, ale ne v Nyonu, jak je u UEFA zvykem, nýbrž v polském Krakowě.

Ačkoliv nemají soupeři takové jméno jako ti, kteří jsou společně s Českou republikou nasazení, kvalita je vysoká i u nich. Turecko nás vyřadilo v základní skupině mistrovství Evropy 2008 a došlo až do semifinále turnaje, Bosna zase pořádně proháněla Francouze a s Edinem Džekem na hrotu jsou útočně zřejmě nejnebezpečnější ze všech čtyř našich potenciálních soupeřů. A co hůře, v ofenzivě jsou pravděpodobně na vyšší úrovni než my.

Černá Hora a Estonsko, to už jsou mužstva přijatelnější. Černohorci jsou poskládání ze spíše neznámých jmen, která táhne útočné duo hrající v Itálii - Stevan Jovetič z Fiorentiny a kapitán Mirko Vučinič, v současné době oblékající dres Juventusu. Nebezpečí skýtají také krajánci hrající v kolébce fotbalu, Simon Vukčevič kope za Blackburn, mladý obránce Stefan Savič se zase pokouší prosadit do základní sestavy Manchesteru City.

Estonci sice nemají ve svém středu žádnou světoznámou hvězdu, ale do karet jim nahrává fakt, že je nikdo moc nezná, navíc jsou pohromadě už spoustu let. Pět hráčů současné sestavy odehrálo přinejmenším 70 oficiálních utkání!