Sloupek: Záblesk pokrokovosti Michala Bílka

Když se Ondrej Chovanec, jakožto hráčský agent opře do výběru reprezentačního kouče, je to kritika nezaznamenáníhodná. Jenom dělá svoji práci a preferuje vlastní ovečky, vypovídající hodnotu však mají jeho slova nulovou.

Je tomu už hezkých pár let, co nominační tiskové konference přinášejí pořád tu samou písničku. Hráče vyzkoušené, ale tak trochu za zenitem, žádný pokrok, žádná myšlenka na budoucnost. Pokud by Karel Brückner před časem nedal šanci tehdejším mladíkům, nemohl by český "nároďák" hrát na Euru v Portugalsku tak krásný a účelný fotbal.

Právě od roku 2004 si už žádný reprezentační kouč nedovolil nominovat nadějné mladíky, ale sázelo se měsíc co měsíc, rok co rok na ten samý mančaft, který měl logicky sestupnou tendenci.

Přitom se stačí podívat do světa, jak se to dělá. Španělé nevzali na Euro 2008 Raúla Gonzalese a celý turnaj vyhráli. Joachim Löw klidně nechal doma Torstena Fringse, aby dal šanci mladým, a jak se Němcům loni vedlo. Jenom u nás ne, budeme sázet na staré pořádky.

Libor Kozák, Václav Kadlec, Jan Morávek, Adam Hloušek, to jsou mladíci narozeni nejdříve na konci roku 1988, všechno mají před sebou, navíc se prosazují v klubech. Nejspíš to budou oni, kdo bude tvořit kostru mužstva v následujících deseti letech. Čím dřív dostanou šanci, tím lépe. Pokud to někomu stoupne do hlavy a přestane makat, pak na reprezentační úroveň nemá. A zase - čím dřív se to zjistí, tím líp.

Rozpaky může vzbudit třeba nominace Tomáše Vaclíka, ale i ona je pečlivě promyšlena. Třetí brankář se stejně nedostane do hry, snad jen v extrémním případě. Lepšího mladého brankáře tady nemáme, proto není od věci, aby si už v mladém věku vyzkoušel, jak vypadá sraz "Áčka".

Škoda jen, že Bílek nepovolal ještě Marka Suchého, který sice proti Chorvatsku nepřesvědčil, ale nepovedený zápas čas od času potká každého. I v obránci Spartaku je totiž budoucnost českého fotbalu.