United chyběl ve finále Evropské ligy „faktor Mourinho“, Emery dal Solskjaerovi lekci z taktiky

© irishmirror.ie - Ole Gunnar Solskjaer

27.05. - Penaltový rozstřel ve finále Evropské ligy se může zdát jako ruleta, která na závěr nepřála Manchesteru United. Ten však k něčemu takovému vůbec neměl dojít, pokud na druhé straně stál Villarreal. Favorit poháru by měl být schopen zápas rozhodnout v 90 minutách, avšak to bylo pro Solskjaera příliš. Norský manažer dostal opět lekci z fotbalové taktiky.

Před časem jsme psali, že neúspěch ve finále Evropské ligy přinese United absence Harryho Maguirea. Ten sice byl připraven na lavičce náhradníků, ale ne proto, aby zasáhl do zápasu, jelikož v daný den ani netrénoval. Pouze měl být připraven převzít medaili pro vítěze v dresu Red Devils.

Absence kapitána měla na favorita finále negativní dopad, ale nebyl tím zásadním. Větším problémem se stala slabší manažerská příprava na straně Oleho Gunnara Solskjaera. Pojďme to však vzít postupně.

Po značném zklamání fanoušků United se snesla největší kritika na hlavu Davida de Gey, který byl tím smolařem, co nedal téměř nekonečnou sérii do té doby proměněných penalt. Druhý na ráně byl Marcus Rashford, jež si vybral další slabší zápas, tentokrát však ten nejdůležitější za celou sezonu. Oba nesou svoji část viny, ale to vše se dalo řešit, kdyby do toho promluvil zkušený taktik. Na lavičce Manchesteru United však ve středu večer žádný neseděl.

Chybějící „faktor Mourinho“

Za časů Josého Mourinha sice United nehráli ten nejlíbivější fotbal, ale v klíčových zápasech působili jistě a dokázali je dotáhnout k vítězství. Perfektním příkladem a ideálním srovnáním je finále Evropské ligy z roku 2017, kdy portugalský manažer svou taktikou natolik otrávil hru Ajaxu Amsterdam, že se k ničemu nedostal a i fanoušci Red Devils se museli při sledování zápasu nudit. Manchester měl totiž vše pevně v rukách a žádné drama si nepřipustil.

Za zmínku stojí i porovnání sestav, kdy v Mourinhově finále v obraně stáli Smalling s Blindem, na krajích to nebyl žádný Shaw či Wan-Bissaka a hlavně na postu Bruna Fednandese běhal Marouane Fellaini. I s tímto kádrem dokázali United doslova s přehledem eliminovat veškeré zbraně soupeře a udeřit tam, kde měl slabiny.

Potvrdil se neexistující plán B

Když se nedaří Bruno Fernandesovi a zodpovědnost na sebe nevezme Pogba, nemá Solskjaer jiné řešení, jak otočit průběh utkání. Ve finálovém utkání se mohlo projevit, že zejména kreativní Portugalec měl za sebou dlouhou sezonu, v níž si příliš neodpočinul. Hlavně však narazil na kvalitní přípravu na straně soupeře, který dobře věděl, že ho musí eliminovat. To se mu povedlo dokonale.

Kromě toho Villarreal doslova zavřel obě dvě křídla a Manchester rázem neměl řešení, jak častěji obtěžovat gólmana Žluté ponorky. Solskjaer to mohl tušit, protože díky tomu opustil Evropskou ligu Arsenal.

Oprávněná kritika De Gey a Rashforda

Španělský gólman sice nedal rozhodující penaltu a bylo by snadné říct, že za vše nese vinu on. Nicméně jeho úkolem není penalty dávat, ale chytat. Ať jde o jakkoliv velké štěstí, De Gea drží negativní rekord 36 inkasovaných gólů z penalt a nedá se tak o něm tvrdit, že by byl expertem na jejich řešení. Na druhé straně Dean Henderson je mnohem větším specialistou a mnoho expertů si pokládalo otázku, proč nešel na penaltový rozstřel do brány. Opět se spíše potvrdil příliš slušný přístup Solskjaera, který pravděpodobně neměl to srdce ho ve finále vystřídat.

U Rashforda pak střídání mělo přijít ještě dříve, než se zranil a zbytek zápasu neodehrál na 100%. Žádný z hráčů Red Devils neztrácí míč tak často jako anglický reprezentant. Ten během druhé poloviny sezony marně hledá ztracenou formu a finále pro něj bylo pouze stručným shrnutím toho, jak se mu letos „dařilo“.

Solskjaer neumí reagovat na střídání soupeře

Nestalo se poprvé, že norský manažer nezachytil taktické kroky soupeře, které vedly k otočení průběhu hry. Unai Emery chytře oživil hru v jejím závěru, kdy se zdálo, že gól Red Devils visí ve vzduchu. Hra se poté uklidnila a naopak to byl Villarreal, kdo byl nebezpečnější a mohl rozhodnout.

Solskjaer na jeho kroky téměř nereagoval a když už, poslal do hry hráče, kteří měli naopak negativní vliv na hru. Jasným příkladem je Fred, jehož nezařazení do hry asi potěšilo nejednoho fanouška, ale následně přišel šok, když do zápasu naskočil. Brazilský záložník mohl svůj tým odepsat mnohem dříve, neboť po jeho zákroku rukou ve vápně se měl pískat pokutový kop. Rozhodčí zde byli velmi shovívaví, ale Villarreal tím poškodili.

Sečteno a podtrženo

Posílit kádr o tři hráče, jak Solskjaer po utkání na tiskové konferenci prohlásil, není řešením současné krize. Fersugon i Mourinho uměli vyhrávat důležitá utkání s méně kvalitním kádrem, kdy na druhé straně stáli silnější soupeři než Villarreal. Španělský klub pouze poukázal na jasné nedostatky na lavičce Unied, které neříkají, že by norský manažer měl odejít, ale že by měl řešit hru svého týmu z pohledu taktiky a přípravy na konkrétní soupeře.

Kam dál?

• Ole Gunnar Solskjaer po prohraném finále: Nebyla to úspěšná sezóna. Potřebujeme 2 až 3 hráče

Redakce / fotbalportal.cz