Costovo turnajové soužení

22.06. - Diego Costa prožil nejhorší mistrovství světa jaké si mohl vůbec představit. Naturalizovaný Brazilec měl nálepku hvězdné posily španělské reprezentace a byl speciálně natěšený díky tomu, že se závěrečný turnaj odehrával v jeho rodné zemi. Nicméně Murphyho zákon v jeho případě skvěle zafungoval. Nevycházelo mu absolutně nic. Stačilo se na něj podívat, když po vystřídání v zápase proti Chile schoval na střídačce svoji tvář do přichystaného ručníku. Očividný důkaz toho, jak trpěl.

Po dlouhém a mediálně propíraném procesu ohledně jeho rozhodnutí reprezentovat Španělsko, během nějž se ho kouč Brazílie Felipe Scolari snažil očernit v očích brazilských fans, mohl rodák z Lagarta počítat s plnou důvěrou trenéra Vicente del Bosqueho. Vůdce mistrovského mužstva na něj čekal po opakovaných zraněních stehenního svalu pravé nohy, které ho donutily odstoupit v prvních minutách rozhodujících duelů o ligový titul a trofej z Ligy mistrů, až jeho přítomnost v přípravném zápase proti Salvadoru ve Washingtonu definitivně potvrdila jeho účast v „selección“.

Do obou zápasů sice nastoupil v základní sestavě, nedohrál však ani jeden. V prvním zápase s Nizozemskem si vymodlil penaltu z níž nakonec vyústil doposud jediný gól Španělů na brazilských trávnících. V tom druhém proti Chile efektními nůžkami nabídl luxusní příležitost ke skórování Busquetsovi, který ale v malém vápně trestuhodně selhal. Ale nezávisle na těchto konkrétních akcích Diego Costa rozhodně nepůsobil nějakým pohodovým dojmem. Sice se neustále snažil pohybem uvolnit od svých strážců, nicméně jeho spoluhráči ho nedokázali svými pasy pořádně nalézt.

Fotbalově to možná skřípalo, ale co se týče kabiny, byla jeho integrace zcela bez potíží. Mnozí se obávali, že by po třenicích z některých zápasů Primera División (zejména s Realem) mohla vládnout v kabině dusná atmosféra, ovšem nakonec byla tato bázeň zcela lichá. Diego ale musel kromě toho skousnout i projevy nevole hodně zaujatého domácího publika. Zřejmě očekával, že jeho přijetí nebude přívětivé, ale že bude až takto nepřátelské...Jak v Salvadoru, tak i v Riu byl neustále inzultován. Z kabiny se ozývalo, že tyto projevy neměly žádný vliv, ale Costova přítomnost přispěla k vytvoření nepřátelského ovzduší vůči Španělsku.

Diego Costa v úvodním zápase turnaje proti Nizozemsku (zdroj: independent.co.uk)

Právě z toho důvodu zřejmě Costa zůstane v pondělí proti Austrálii na lavičce náhradníků, ačkoliv by strašně rád nastoupil. O čem se ale v souvislosti s útočníkem Atlética nedá pochybovat, je jeho oddanost, zanícení, snaha udělat maximum. Někdy je zmíněná snaha možná až příliš velká. Diego Costa by rád přežil výměnu hráčů, která španělskou reprezentaci zcela jistě čeká a udržel se v jejím kádru, přestože příští rok lehce sejde z očí, neboť jeho přestup z Atlética Madrid do Chelsea je prakticky hotov. Je mu pětadvacet a pokud reprezentační kouč bude mít nadále zájem, Costa může být na dlouhé roky platným útočníkem La Rojy.

Kam dál?

• Xabi Alonso končí ve španělské reprezentaci, tvrdí deník Marca
• Torres: S Costou nemám problém
• Costa: Scolari mi ani jednou nezavolal, Španělé mě berou jako bráchu
• Diego Costa se má do úterý stát novou posilou Chelsea

Jan Preisler / fotbalportal.cz, marca.com