Ukrajina byla doma na českém stadionu. Naštvaní jsou i hráči

© iconsport.photo - Ilya Zabarnyi a Tomáš Souček

11.09. - Je to ostuda, je to selhání pořadatelů, nebo je to prostě ukázka toho, že reprezentace aktuálně nikoho nezajímá? Co se atmosféry týče, včerejší zápas s Ukrajinou byl absolutní výbuch. Nebyli jsme doma. Samozřejmě na to po zápase reagovali i hráči.

Eden vyprodaný, přes 18 tisíc fanoušků, to se jinak na reprezentaci příliš nevidí. Ale Češi to nevyprodali. Myslel jsem si, že půjde o početně vyrovnanou bitvu, ale realita byla taková, že Čechů bylo jednoznačně méně než Ukrajinců, a i přes o to větší snahu namotivovaných českých fanoušků, obří množství Ukrajinců je prostě přehlušilo. Jakýkoliv význam ztratil na Jihu tradičně vymezený pro hosty. Sektor označován jako “vlajkonoši” domácích byl plný Ukrajinců s trubkami, vlajkami a dalšími nástroji, kdy prostě Čechy přejeli.

Pokud někomu přišel dobrý nápad tohle dopustit, kdy si vzhledem k dnešní době dokáži představit tu naivitu, že tu přeci jsme všichni v symbióze, a nic se nemůže stát, když dáme všem prostor koupit si lístek všude, měl by ze své pozice být ihned odejit, protože riskoval zdraví vlastních fanoušků. Na nějakých částech to bylo čistě jen o tom, že tu byla převaha a Ukrajina byla o dost hlasitější, po zápase tu byly vzájemné gratulace a podávání rukou. Jenomže někde uražení hostující fanoušci, kteří si tu doslova přišli jako doma, napadali ty české, protože jim přišlo, že co tu jako mají co fandit jinému týmu než našemu, několikrát zasahovala ochranka, a to dost ostře.

Nebudeme si lhát, vztah české veřejnosti k té ukrajinské není nejlepší a nemusíte být raketový inženýr na to, aby vám došlo, že to nemůže v sektoru za bránou namixováno dělat dobrotu. Jedni si tu přijdou jako doma, druzí tu doma jsou a štve je, že to tak nevypadá. Obě strany nasupěné, a pak to takhle dopadá. Bylo nad slunce jasné, že to nebude komfortní a úplně ani bezpečné, stejně to někdo dopustil. Obrovská chyba organizace, pořadatelů a prostě všech, co se absolutně vykašlali na tohle bezpečí vlastních fanoušků. Tak mi to alespoň ze strany fanouška na stadionu přišlo. Samozřejmě v tom roli hraje i to, že reprezentace nemá takový obraz na to, aby na ní přišlo tolik Čechů. Je to častý argument. Mám ale obavu, že toto by se stalo i kdybychom byli mistry světa. Zatímco na zápas Ukrajiny s Albánií se nejprve lístky prodávali Ukrajincům přednostně, u nás nic takového nebylo. Je asi hodně těžké to zregulovat, ale tohle je hrozný průšvih a není divu, že pozitivně na to nereagují ani hráči.

Reakce hráčů

„Přece nemůžeme dopustit, aby se takhle lístky prodaly? Jak to můžeme dopustit? My jsme tu doma, my jsme v Praze, je to český nároďák. Dívejte se na mě teď jak chcete, ale to radši budu hrát na prázdném stadionu než doma pro Ukrajince,” řekl Václav Černý.

„I ukrajinští hráči se ptali, co to bylo, že vlastně hráli doma. Bylo to hodně smutné, když budu mluvit slušně. Všechny nás to strašně mrzí. Po konci zápasu jsme si říkali, kam půjdeme zatleskat. Původně jsme chtěli udělat takovou vítěznou vlnu, ale pak jsme si řekli že ne, že zatleskáme pár lidem, potom jsme šli do šatny, kde jsme výhru oslavili. Jsme v tom sami a řekli jsme si, že uděláme maximum pro úspěch. Cítím, že teď jsme na to sami,” řekl Tomáš Souček.

Zatímco jeden ale správně poukazuje na fiasko pořadatelů, druhý jako kdyby kritizoval fanoušky, což asi není v tomto případě úplně na místě.

Adam Novotný / fotbalportal.cz