EURO 2021: Koho favorizují sázkové kanceláře a kdo bude černým koněm šampionátu?

© Eurosport - Mezi ústřední adepty na zlaté medaile bezpochyby patří Francie

10.02. - Před letošním evropským šampionátem musíme čelit množství proměnných. Zatím není jasné, kde přesně se bude turnaj hrát, jaká hygienická opatření nařídí organizátoři týmům, a už vůbec nevíme, zda se na tribuny podívají alespoň nějací fanoušci, jinak nedílná součást podobných akcí. Věštit možné výsledky po náročné klubové sezóně lze považovat za neméně obtížné předpoklady, přesto jsme to zkusili.

Francie

Na evropské mapě byste těžko hledali kvalitnější národní výběr. Didier Deschamps dal dohromady nadupaný tým, jehož hvězdy jako Griezmann či Pogba možná ne vždy září na klubové scéně, ale ve francouzském dresu jim to dohromady takřka vždy funguje. Důkazem budiž stříbro z posledního - domácího - EURA a triumf na mistrovství světa v Rusku.

Ani tyto úspěchy nevzaly partě, jež vyrostla společně s vycházející hvězdou Kylianem Mbappém, páru. Reprezentanti galského kohouta občas čelí drobným excesům a nečekaným porážkám, ve výsledku však ovládli svou kvalifikační skupinu i tu v Lize národů UEFA, kde měli kousavé Portugalce.

Anglie

Za kanálem La Manche se nám skrývá další velký hráč. Albion před třemi lety na světovém šampionátu prolomil turnajové prokletí a postoupil mezi čtyři nejlepší. Ačkoliv výběr Garetha Southgata skončil až na bramborové pozici, výkony týmu si v domovině vysloužily jen slova chvály a naděje do budoucna.

Během uplynulých sezón dorostly neokoukané talenty jako Jadon Sancho, Dominic Calvert-Lewin, Phil Foden či Bukayo Saka, což ostrovní mančaft jedině povzbudí. Kvalifikačním procesem prošla Anglie pohodlně i navzdory nečekané porážce v Praze.

Portugalsko

Nečekaní mistři Evropy z roku 2016, kdy dokázali ve finálovém prodloužení i přes zranění kapitána Cristiana Ronalda přetlačit pořádající Francii, si budou také letos jistě brousit zuby na cenný kov. Na posledním světovém mistrovství se sice zásluhou Uruguaye poroučeli už po prvním vyřazovacím kole, v zásobě ale mají nové trumfy.

Vítězové premiérového ročníku Ligy národů UEFA postupně vychovali Bruna Fernandese či Joãaa Félixe, v Liverpoolu zase nesmírně vyrostl Diogo Jota. Tradiční velitel s iniciály CR7 tedy rozhodně má s kým hrát. Skrz kvalifikaci se sice fotbalisté z Pyrenejského poloostrova prodrali až z druhého místa, za první Ukrajinou, dlouholetý trenér Fernando Santos však na velkých turnajích uhrát výsledky umí.

Belgie

I přes nevelké rozměry patří tato země dlouhodobě k velmi výkonným továrnám na fotbalový talent. Během posledních let se jí navíc podařilo opustit kolonku černích koní a získat renomé plnohodnotného favorita. Podobně jako v případě Anglie se stalo velkým hnacím motorem povzbudivé třetí místo z MS 2018.

Tým pod taktovkou Roberta Martíneze od té doby zůstal vesměs identický, hráči ovšem z posledního šampionátu značně zbohatli na zkušenostech. Otazník ale visí nad formou Edena Hazarda, obyčejně jednoho z tahounů Rudých ďáblů. V reprezentačním trikotu nenastoupil vinou zranění od loňského září a v Realu Madrid se stále neumí chytit.

Španělsko

La Roja ovládla mezi lety 2008 a 2012 všechny hlavní akce, tedy jedno mistrovství světa a dva šampionáty starého kontinentu, následně však její sláva upadla. S generační obměnou ovšem přichází nová víra v to, že brzká vypadnutí z posledních turnajů jsou už jen chmurnou vzpomínkou.

Postarat se o to má trenérský tým Luise Enriqueho, jenž postupně omlazuje kádr. I přesto musí doufat v co možná nejrychlejší rekonvalescenci Sergia Ramose, kapitána a vůdčí osobnosti, která řeší problémy s kolenem. Reprezentační podzim uzavřeli Španělé drtivým vítězstvím 6:0 nad Němci a jasně tak poukázali na herní zlepšení.

Možná překvapení

Černých koňů by se před nevšedním ME našlo hned několik, zajímavé ale je, že na tento post nám sedí hned několik velmocí. Výběry Nizozemska a Itálie musely oželet kvůli kvalifikačním zkratům ruský sportovní svátek, Oranjes se dokonce po blamáži mimo jiné s Českem nedostali ani na EURO 2016. Obě mužstva jsou ale znovu v ráži. Italských 30 bodů z kvalifikační skupiny dorovnala pouze stejně dominantní Belgie.

Ve specifické situaci se nachází německý národní tým. V roce 2014 si přivlastnil titul mistrů světa, poté však začal kolísat. Jeho pouť ruským šampionátem se uzavřela již ve skupinové fázi, tehdy ale Die Mannschaft značně poškodila kauza kolem návštěv Mesut Özila a Ilkaye Gündagona u tureckého prezidenta Erdoğana. Ačkoliv kouč Joachim Löw přežil výše zmiňovaný debakl se Španělskem, v kalendářním roce 2021 jej nečeká vůbec snadná práce. Zaskočit ale Němci mohou, o motivaci by neměli mít nouzi.

Z méně renomovaných celků se nám jednoznačně nabízí dvojice Polsko, Ukrajina. Obě země se kvalifikovaly z prvních míst, Ukrajinci, které trénuje někdejší skvělý forvard Andrij Ševčenko, přeskočili krom jiných na hráčský materiál bohatší Portugalsko.

Úspěch bychom pochopitelně ze všeho nejvíce přáli českým a slovenským reprezentantům. Zejména Česká republika završila poslední sraz v uspokojivém stylu, výhrami nad Izraelem (1:0) a právě také Slováky (2:0). Faktem však zůstává, že už postup do vyřazovacího pavouka by oba národy považovaly za více než příjemný, cokoliv dalšího by bylo navíc.

Vojtech Olšr / fotbalportal.cz