Nepřihlášen

Nepřihlášen

Styly

Moderní Výchozí zelená Zelená Šedá Okrová Oranžová Modrá Červená Gaming Freestyle

Zpět na » Ostatní » 1/7 50 nejlepších manažerů současnosti – Do seznamu se dostal i Pavel Vrba

Ostatní - 1/7 50 nejlepších manažerů současnosti – Do seznamu se dostal i Pavel Vrba

1/7 50 nejlepších manažerů současnosti – Do seznamu se dostal i Pavel Vrba © fourfourtwo.com, skysports.com, fotbalportal.cz - 50 nejlepších manažerů – patří sem i Vrba a Bilič

5

Líbilo se

21.07. - NEPŘEHLÉDNĚTE Fotbalový server FourFourTwo sestavil rozsáhlý žebříček nejlepších 50 trenérů současnosti. My Vám v našem sedmidílném seriálu představíme kompletní padesátku jmen. Dnes se podíváme na manažery, kteří se umístili na 41. až 50. místě. České fanoušky může těšit, že nebyl opomenut ani Pavel Vrba. Jaká další jména se objevila?

Redakce FourFourTwo se poměrně často pouští do sestavování nejrůznějších žebříčků. Vždy jsou nesmírně propracované. Tentokrát se zaměřili na současné manažery. Sestavování celého seznamu konzultovali s experty po celém světě. Některá jména pro Vás budou známá, jiná naopak možná uslyšíte prvně. Každý z manažerů však má v seznamu své místo a jejich příběh stojí za to. Doufáme, že Vás bude bavit a třeba se také dovíte nové informace.

Při hodnocení byly samozřejmě důležité nedávné úspěchy. Ale také to, v jakém klubu, případně reprezentaci, manažeři působí a působili. Jaké mají možnosti. Zda za nimi stojí bohatí majitelé, jak dobře jsou na tom se svou taktikou. Co všechno s danými svěřenci dokázali. Všichni však mají jeden rys společný - mají vůdčí schopnosti a vedou svůj tým proklatě dobře.

s(zdroj: fourfourtwo.com)

50. místo - Florent Ibengé (Demokratická republika Kongo)

Afričtí manažeři často naříkají na to, že jsou podceňováni a nejsou bráni stejně jako jejich zahraniční kolegové. Ale mohou se inspirovat právě Florentem Ibengem. Kouč Demokratické republiky Kongo je znám svou bezstarostností. Díky útočnému stylu, který vyznává, dovedl svou zemi na letošním Poháru afrických národů k bronzovým medailím. Jeho tým ukázal velký potenciál i sílu. Mohou přijít další úspěchy.

Ale to je jen polovina Ibengeho úspěchu. Národní tým převzal až v srpnu 2014. Kromě Leopardů, jak se národnímu týmu Demokratické republiky přezdívá, vede v domácí soutěži i Vita Club. V loňském roce jej dovedl až do finále africké Ligy mistrů, kde jen těsně prohrál s alžírským ES Setif (doma hrál Vita Club 2:2, venku 1:1). Ibengé přiznává, že kombinace těchto dvou rolí je „těžká, ale je to také velkolepý zážitek“.

Ibengeho příběh má také neobvyklé pozadí: Je kvalifikovaný ekonom. Několik let pracoval v menších francouzských klubech, v jednu dobu dokonce dělal zároveň i účetního. Velký zlom pro Ibengého přišel v roce 2012, kdy jej jeho přítel Nicolas Anelka požádal o pomoc, když jako hrající trenér vedl krátkou chvíli Šanghaj Šen-chua. Nyní je Ibengemu 52 let a už je možná pozdě na to, aby se stal velkým vývojářem ve světě fotbalu, jeho talent se však každopádně prodral na povrch.

ibengé(zdroj: fourfourtwo.com)

49. místo - Juan Carlos Osorio (São Paulo)

Brazilci neradi předávají vedení nad týmem do rukou cizinců. Pokud už brazilský klub vede zahraniční trenér, tak to musí být bývalý hráč, který v daném klubu strávil nějaký ten rok, což zaručuje určité uznání a trpělivost fanoušků, nebo, jako v Osoriově případu, musí mít působivý „životopis“. São Paulo ukázalo opravdu velkou odvahu, když Osoria jmenovalo hlavním koučem. Čtyřiapadesátiletý Kolumbijec studoval fotbalové znalosti v USA i v Anglii. Po absolvování pak zamířil i do Nizozemska.

Stejně jako Manuel Pellegrini, kouč Manchesteru City, pracoval Osorio pod Kevinem Keeganem. Než mu byla poskytnuta šance vézt klub ve své rodné zemi, byl manažerem New Yorku Red Bulls. Pak však zamířil do Kolumbie a přišel průlom. Jeho pověst se začala rychle šířit. Nejprve převzal Once Caldas a v roce 2010 s ním oslavil domácí titul. Poté přišla krátká epizodka v mexickém Pueblas. Následně byl jmenován trenérem kolumbijského obra Atlética Nacional. Během dvou let s ním Osorio získal pět trofejí. V květnu letošního roku zamířil do São Paula.

Osoriovi se přezdívá „rekreant“. Jeho tréninkový styl je totiž atraktivní a zároveň dokáže udržet plnou pozornost hráčů, aniž by si to uvědomili. Oceňuje přímočarost evropského fotbalu, stále se vzdělává. Dokonce zvládá občas navštěvovat tréninkové jednotky Pepa Guardioly či Louise van Gaala, aby věděl, zda je na správné cestě. „Po celou dobu se stále učím,“ přiznal Osorio.

osorio(zdroj: fourfourtwo.com)

48. místo - Pavel Vrba (Česká republika)

Mimo Českou republiku není jméno Pavla Vrby moc známé. Jenomže jeho úspěchy stojí za to. Pětkrát v řadě se stal u nás trenérem sezóny - a to zcela po právu. Jeho kariéra dosud připomíná slavnou hru Football Manager. Převzal Viktorii Plzeň, což byl v té době provinční klub, který nikdy nic nevyhrál. Vrba přetransformoval Plzeň na tým, který v domácí soutěži nahání hrůzu a je s ním třeba počítat i v Evropě. Po celou dobu navíc vyznával atraktivní útočný fotbal.

S Viktorkou získal 4 trofeje, dvakrát vyhrál ligu. Dvakrát se pod jeho vedením kvalifikovala do základní skupiny Ligy mistrů. Ve třech sezónách v řadě „přežila“ Plzeň v pohárech zimu a zahrála si vyřazovací fázi Evropské ligy. To je pro český klub neslýchaný úspěch.

Poté, na začátku roku 2014, převzal národní tým České republiky a snaží se jej dostat z vlastního stínu. Kvalifikaci na EURO 2016 začal Pavel Vrba famózně - reprezentace pod ním vyhrála 4 úvodní zápasy, když dokázala vyhrát v Turecku a doma porazit Nizozemsko. Letos však přišla 2 zklamání a zádrhely - domácí remíza s Lotyšskem a prohra na Islandu. V opačném případě mohl být Pavel Vrba v tomto žebříčku o nějaký ten stupínek výše. Každopádně je to ambiciózní člověk a kouč.

vrba(zdroj: fourfourtwo.com)

47. místo - Hein Vanhaezebrouck (Gent)

Pro ty, kteří neumí vlámsky, je příjmení tohoto kouče takřka nevyslovitelné. Ale před příští sezónou byste si to měli natrénovat. Po několika letech pozoruhodné práce s omezenými zdroji v jeho „rodném“ klubu - Kortrijku -, se stal v roce 2014 Hein Vanhaezebrouck koučem Gentu a měl za úkol obnovit hrdost klubu. Jeho vliv byl bezprostřední. Hned v první sezóně s ním vyhrál premiérový ligový titul v celé historii (fotbalový klub Gentu byl založen v roce 1900).

Univerzální taktik a skvělý motivátor Hein Vanhaezebrouck má úžasný talent na zvyšování výkonnostní úrovně neznámých hráčů. Také umí objevovat hráče. V lednu přivedl útočníka Mosese Simona ze slovenského AS Trenčín. Dvacetiletý Nigerijec způsobil v Belgii senzaci. V 17 zápasech dokázal nastřílet 7 gólů, připsal i jeden hattrick. Hein Vanhaezebrouck se nebojí použít nekonvenční metody při vyhledávání hráčů. Když ještě působil v Kortrijku, potřeboval levonohého útočníka. Co udělal? Sedl k počítači a použil k tomu internetový vyhledávač. Výsledkem byl Istvan Bakx. Klub jej angažoval a nizozemský útočník v Kortrijku zářil. Mimochodem, připsal si hattrick právě proti Gentu v belgickém poháru.

Teď Vanhaezebrouckův tým otřásá pořadím na těch nejvyšších místech belgické ligy. Jeho „banda“ bezejmenných hráčů se těší na základní skupinu Ligy mistrů.

(zdroj: fourfourtwo.com)

46. místo - Bruce Arena (Los Angeles Galaxy)

Arenovi už je velezkušený kouč, vždyť mu je 63 let. Jaké jsou jeho nejvýznamnější rysy? Vyhrál pětkrát americkou MLS. Dvakrát s D. C. United a třikrát s LA Galaxy, které vede už od roku 2008. Rok co rok se očekává, že současní šampióni nevyrovnají se ztrátou Davida Beckhama a Landona Donovana. Ale Bruce Arena ukazuje, že neumí pracovat jen s hvězdami. On je vytváří. V posledních letech Arena začal rozvíjet mladé talenty, které mají zajistit další „generaci“ klubu a také to, aby byl úspěšný stejně jako doposud.

Zřejmě to není příliš překvapivé, ale Bruce Arena, stejně jako drtivá většina amerických trenérů, sbíral své první zkušenosti u univerzitních týmů. Vedl také americkou reprezentaci do 23 let. Poté v roce 1996 začal působit v nově přetvořené MLS. Po katastrofálním mistrovství světa v roce 1998 byl Arena osloven americkou reprezentací. Tuto nabídku nemohl odmítnout. Následovalo 8 úžasných let, kdy se pod jeho vedením USA dokonce propracovaly na 4. místo v žebříčku FIFA. Pak krátkou dobu vedl New York Red Bulls a v roce 2008 zakotvil v LA Galaxy.

arena(zdroj: fourfourtwo.com)

45. místo - Tony Popovic (Western Sydney Wanderers)

Úspěšná hráčská kariéra nemusí být nutně předpokladem k tomu, že bude člověk úspěšný i jako kouč, ale Tony Popovic je výjimkou potvrzující pravidla. Popovic začínal svou kariéru v Sydney, poté hrál i za japonskou Hirošimu. Pět sezón hájil barvy londýnského Crystal Palace a zahrál si i Premier League. Poté se do Austrálie vrátil. Za reprezentaci Protinožců nesbíral 58 startů. V roce 2008 začal působit jako asistent v FC Sydney. Pomáhal mimo jiné i Vítězslavu Lavičkovi, který byl u jeho trenérských začátků. V sezóně 2011/2012 působil jako asistent v Crystal Palace.

V roce 2012 převzal jako hlavní kouč nově vzniklý klub Western Sydney Wanderers. Ihned v premiérové sezóně jej Popovic dovedl k titulu. Náhoda? Ani omylem. O rok později skončili Wanderers druzí a opět hráli Grand Finále. To však nebyl hlavní úspěch. Wanderers vyhráli v roce 2014 asijskou Ligu mistrů! Popovic se stal nejlepším „asijským“ trenérem roku.

Poslední sezóna však přinesla velké zklamání. Western Sydney Wanderers obsadili v domácí soutěži až předposlední místo. V následujícím ročníku budou mít šanci k návratu na vrchol.

popovic(zdroj: fourfourtwo.com)

44. místo - Gian Piero Gasperini (FC Janov)

„Trenér, který mi dělal největší potíže. Pokaždé, když jsem změnil taktiku, tak on se tomu dokázal přizpůsobit,“ uvedl José Mourinho v roce 2009 po duelu Interu Milán proti Gasperiniho Janovu. Gasperini je znám jako jeden z nejlepších italských taktiků současnosti. Od roku 1994 až do roku 2003 působil u mládeže Juventusu. Poté vedl tři roky Crotone. V roce 2006 přišel do Janova. Hned v první sezóně dovedl tým k návratu do Serie A. O tři roky později vytáhl Janov na páté místo a kvalifikoval jej do Evropské ligy. Do sezóny 2010/2011 však vstoupil Janov bídně a Gasperini byl odvolán. V létě 2011 však po něm sáhl Inter. Jenomže Gasperini se na lavičce slavného klubu ani nestačil ohřát - byl vyhozen po 5 zápasech bez výhry, z toho 4 Inter prohrál. Poté přešel do Palerma, ale pod vlastníkem Zamparinim to bylo hodně divoké a trenéři se střídali jako na běžícím páse. Na počátku sezóny 2013/2014 se Gasperini vrátil do Janova.

Gasperini vyznává styl Marcela Bielsy - tvrdý presink a vysoké tempo. Obvykle praktikuje útočný systém 4 - 3- 3. Janov skončil v uplynulé sezóně šestý - výš než oba milánské celky. Jen těsně mu unikla účast v pohárové Evropě.

gasper(zdroj: fourfourtwo.com)

43. místo - Slaven Bilič (West Ham)

Když Slaven Bilič počátkem června opouštěl Istanbul, davy příznivců Besiktase se s ním přišly rozloučit na letiště. Odnesli ho na svých ramenou a bývalému trenérovi věnovali tričko s nápisem v jeho rodné chorvatštině: „Pozdrav, veliki zapovednik“, což v překladu znamená: „Sbohem, velký veliteli“.

West Ham získal jednoho z nejvíce „cool“ manažerů v Premier League. Bilič má tetování, umí hrát na kytaru, je členem chorvatské rockové skupiny. Hovoří plynule anglicky, německy i italsky. Má diplom ze studia práv. Bilič označuje sám sebe za socialistu. Tyto všechny poznatky slibují, že se máme v nové sezóně Premier League na co těšit.

Bilič ve skutečnosti sice nikdy nic nevyhrál, ale má na svém kontě několik pozoruhodných zápisů. Když vedl chorvatskou reprezentaci v kvalifikaci o MS 2010, dokázal s ní v posvátném Wembley porazit hrdé Angličany 3:2. Chorvaty vedl v letech 2006 až 2012. Poté převzal Lokomotiv Moskva, ale tato epizoda se ukázala jako hodně neúspěšná.

Proto byl rád, když mohl o rok později převzít turecký Besiktas. Dvakrát s ním dobyl třetí příčku. Zejména v poslední sezóně to byl skvělý počin, protože Besiktas stavěl nový stadion a celý ročník odehrál mimo svůj domov. Srdnatě vzodoroval bohatším rivalům - Galatasarayi a Fenerbahce. Rodák ze Splitu se teď vydává na štaci do Anglie, kde působil právě v barvách West Hamu a také Evertonu. Fanoušci jsou na něj hodně natěšení. Uvidíme, jak tomu bude po pár kolech.

bi(zdroj: fourfourtwo.com)

42. místo - Hervé Renard (Lille)

Říkáte si, že jste jméno tohoto trenéra nikdy neslyšeli? Tak vězte, že Renard je jediným člověkem na světě, který jako kouč vyhrál Africký pohár národů se dvěma různými zeměmi. Ovládnout tento turnaj je velmi složité. Renard to dokázal v roce 2012 s podceňovanou Zambií a letos s Pobřežím Slonoviny, jehož „zlatá generace“ čekala na výraznější úspěch až do února 2015.

Renard v roce 2004 působil i v anglickém Cambridge United, poté chvíli koučoval ve Vietnamu. Francouzský kouč je nesmírně inteligentní a chápe fotbal jako šachy. Skvěle to dokázal u reprezentace Pobřeží Slonoviny na letošním Poháru afrických národů při nervydrásajících duelech proti Alžírsku, Demokratické republice Kongo a Rovníkové Guinei. Teď je však jeho úkolem, aby to dokázal předvést týden co týden.

Protože v květnu letošního roku se stal manažerem Lille. Jeho poslední působení ve francouzské Ligue 1 skončilo neslavně - v sezóně 2013/2014 neubránil Sochaux od sestupu. Les Dogues, jak se klubu z Lille přezdívá, by rádo navázalo na úspěchy z nedávných let. Zvládne to s Renardem?

r(zdroj: fourfourtwo.com)

41. místo - Lars Lagerbäck (Island)

Ještě to není stoprocentně jisté, ale islandská reprezentace k tomu má neskutečně blízko. Na EURU 2016 by měl přijít její velký turnajový debut, což by skvěle korunovalo čtyřletou práci Larse Lagerbäcka. Island má jen 329 000 obyvatel, takový rozruch tak fotbal nikdy nezpůsobil, až příchod zkušeného Švéda odstartoval cestu směrem vzhůru. Lars Lagerbäck viděl v mladém týmu plném nadějných talentů velký potenciál. Nechybělo mnoho a Island se mohl objevit už na loňském mistrovství světa. V baráži však bylo nad jeho síly Chorvatsko.

Ano, některé země oslaví krátkodobý úspěch a pak se vrátí do zapomnění. Jenomže to není případ tohoto ostrovního státu. Island hraje famózně i v kvalifikaci o EURO 2016. Vede „českou“ skupinu, když ze šesti zápasů vyhrál pět. Dokázal porazit i Nizozemce. Klopýtl jen v Plzni, kde prohrál s českou reprezentací 2:1. Pokud se jim podaří v září zvítězit v Amsterdamu, bude mise splněná.

Lars Lagerbäck, který nedávno oslavil 67. narozeniny je na mezinárodní úrovni ostříleným válečníkem. Švédsko dovedl na pět velkých turnajů. Nejprve působil u týmu společně s Tommym Söderbergem a poté vedl severskou reprezentaci sám. Na mistrovství světa v roce 2010 byl hlavním koučem Nigérie. Lagerbäck si libuje v nejtitěrnějších detailech a jde vidět, že Islandu to nesmírně prospívá.

lar(zdroj: fourfourtwo.com)


Představili jsme si manažery na 41. až 50. místě. Kdo z nich Vás nejvíce zaujal? O kterém z nich jste ještě vůbec neslyšeli? Myslíte si, že by si někdo z nich zasloužil být ještě výše? Podělte se s námi o Vaše názory v naší diskuzi. Zítra se můžete těšit na další část seriálu. Můžeme prozradit, že už na příčkách mezi 31. až 40. místem Vás čeká několik zajímavých a věhlasných jmen. Tipnete si nějaké?

Kam dál?

Michal Čermák / fourfourtwo.com, fotbalportal.cz

Přidat komentář

Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.

Komentáře

Co je to to QUOTABILITY?

Lukasino

super, teším sa na ďalšiu časť

thornhill

Florent Ibengé.... tak určitě to není z politických důvodů

Bal-lack
Reklama
Reklama
Nejnovější články