Oslavovaný i zavrhovaný. Baroš si v reprezentaci prošel vším

© uefa.com - Milan Baroš, Česká republika

23.06. - Milan Baroš se rozhodl ukončit reprezentační kariéru. Jsou fanoušci, které tato zpráva rozesmutnila, ale je i dost takových, kteří po jeho odchodu volali už dlouho. Právě tento fakt svědčí o tom, jak by se dala charakterizovat kariéra rodáka z Vigantic v českém dresu. Každopádně s ním odchází 41 gólů.

Málokterý fotbalista v reprezentačním dresu vyvolal tolik diskuzí jako Milan Baroš. Přitom vzhledem k tomu, že se stal druhým nejlepším střelcem české a československé historie po Janu Kollerovi, by mělo být samozřejmé, že se mu za bohatou kariéru dostane velkého aplausu. Jenže žijeme v Česku.

Vždyť také nejvěší ikona české fotbalové historie Pavel Nedvěd si určitě představovala konec v reprezentačním dresu lépe než rozpačitým loučením v prátelském utkání v Uherském Hradišti, bez výtek se vinou své postavy a neohrabanému pohybu neobešel ani Koller. A ten se přitom dosud může pyšnit titulem nejlepší kanonýr českého týmu. Baroš je však trochu jiný případ, uškodily mu zejména mimofotbalové aféry.

Ze žolíka opora reprezentace

Pokud zapátráme do nedávné historie a budeme hledat, kdo byl naposledy správným žolíkem, dojdeme ke zjištění, že to byl právě Baroš. Ten dostával příležitost už pod trenérem národního týmu Jozefem Chovancem, a přestože nepatřil mezi hráče základní sestavy, pravidelně střílel góly a do střelecké listiny se zapisoval v průměru v každém druhém utkání.

Podobně ho nějakou dobu využíval zkušený stratég Karel Brückner, který sázel na dlouhána Kollera s tím, že se mu vyplácelo, když mu v průběhu zápasu přišel pomoct právě mladý fotbalista anglického Liverpoolu. Právě tak se stalo v jednom z nejdůležitějších utkání v rámci kvalifikace o Euro 2004 na půdě Nizozemska, kde Baroš nastoupil v 67. minutě a po pár vteřinách hry přihrál na vyrovnávající branku Kollerovi. Bylo to už poněkolikáté, kdy se Brücknerovi žolík jménem Baroš vyplatil.

"Ano, ano, Baroš je Baroš," liboval si tehdy spokojený Brückner. "Ale snad to neupevnilo moji pozici žolíka. Každý na světě chce hrát od začátku," prohlásil mladý útočník. Jeho chvíle přišla o pár měsíců později a nezastavila ho ani zlomenina lýtkové kosti. Češi úspěšně zvládli kvalifikaci, Baroš se prodral do základní sestavy a mužstvo okolo kapitána Nedvěda čekalo mistrovství Evropy v Portugalsku.

A právě tam prožil rodák z Vigantic největší slávu v české reprezentaci. Díky jeho brankám vyhráli Češi "skupinu smrti" bez ztráty bodu a ve čtvrtfinále to byl znovu Baroš, kdo dvěma brankami zavelel k destrukci dánského mužstva. Nutno podotknout, že v té době těžil také z pefektní práce Kollera a přihrávek Nedvěda, Poborského nebo Rosického. Až proti výborně bránícím Řekům se jeho gólový příděl zastavil a skončila i cesta českého výběru na šampionátu. I tak se stal Baroš s pěti góly nejlepším střelcem portugalského Eura.

Pozvolný pád a kritika

Právě úspěšný turnaj tehdy dvaadvacetiletého fotbalisty české fanoušky namlsal a věřili, že úplný vrchol má Baroš ještě před sebou. Možná i samotný fotbalista myslel, že dál půjde vše jako po másle a ještě zdaleka neřekl své poslední slovo. Ať tak či tak, slávy z roku 2004, ve kterém mimochodem jeho srdeční klub Baník Ostrava získal po dlouhých letech mistrovský titul, se už nedočkal.

Jeho pravidelný gólový přísun pokračoval ještě dva roky, Češi se navíc premiérově probojovali na mistrovství světa a zdálo se být vše na dobré cestě. Jenže zhruba tři měsíce před začátkem šampionátu v Německu se Baroš zranil a na něm stihl odehrát pouze poslední utkání ve skupině proti Itálii, které poslalo Čechy domů. V tu chvíli začala Barošova hvězda zářit méně a méně. Bylo to zapříčiněno hlavně známými mimofotbalovými aférami a čeští příznivci v hospodách více než jeho výkony řešili jeho osobní život.

Barošovi se přestávalo dařit i na hřišti. Branek dával stále méně, v soubojích s obránci často zbytečně fauloval a ještě k tomu se vztekal a rozhazoval rukama. Kdekdo věřil, že se zpět vrátí na vysluní, určité náznaky se daly vypozorovat, ovšem s přibývajícími reprezentačními starty a zároveň nevýraznými výkony mu docházel elán a fanouškům trpělivost. Vše vyvcholilo v domácím utkání kvalifikace na Euro 2012 proti Španělsku. Když v druhém poločasu odcházel ze hřiště, diváci se radovali a následně ho "odměnili" pískotem. Bylo zřejmé, že se pro část českých fanoušků stal zavrženým.

Milane, díky

Útočník Galatasaraye Istanbul si od českých příznivců pískot vyslechl také v polské Wroclawi v zápase proti Řecku. Ovšem hned při dalším zápase a v situaci, kdy už začaly prosakovat zprávy, že se blíží konec jeho reprezentační éry, mu fanoušci tleskali. A v průběhu čtvrfinálového zápasu s Portugalskem několikrát spustili bouřlivé "Mííílááán Baaaroš".

Jakoby si všichni najednou uvědomili, že se zaslouží říci: "Milane, díky!"

REPREZENTAČNÍ KARIÉRA MILANA BAROŠE

Zápasy: 93

Branky: 41

Debut: 25.4. 2001 (proti Belgii)

Derniéra: 21.6. 2012 (proti Portugalsku)

Osobní úspěchy: Nejlepší střelec Eura 2004 (5 gólů), 2. nejlepší střelec historie českého a československého týmu

Týmové úspěchy: Euro 2004 (3. místo), účast na Euru 2004, 2008 a 2012, účast na mistrovství světa 2006

Nejvíce gólů v jednom zápase: 4 (proti San Marinu)

Kam dál?

• Reprezentační kouč Bílek: Mrzí mě, že Milan Baroš končí
• EURO 2012: Milan Baroš ukončil reprezentační kariéru
• Bílek a Baroš. Dvanáctý hráč si našel viníky neúspěchů

Michal Sitek / FotbalPortal.cz