Z neoblíbeného srdcem týmu, to je příběh Xaviho

© FotbalPortal.cz -

27.05. - O sobotním večeru bude mít fotbalový divák opět možnost vidět to nejlepší, co vůbec tenhle sport nabízí. Na svatostánku Wembley se totiž odehraje finále Ligy mistrů mezi FC Barcelonou a Manchesterem United. Jedenatřicetiletý Xavi by měl být opět ústřední postavou katalánského týmu. Nikdo jiný není tolik uctíván jako Xavi. Přitom na začátku jeho kariéry to vůbec nevypadalo, že se v Barceloně prosadí.

Xavi Hernandez Creus se fotbalové dovednosti naučil tak jako řada jiných ve slavné La Masii, kam však přišel až ve svých jedenácti letech. Podle mnohých by to mohlo být pozdě, ale jak se ukázalo, v Xaviho případě to neplatilo.

Několik let už hraje po boku mladšího Andrese Iniesty a argentinského kouzelníka Lea Messiho. Při volbě Fotbalisty roku 2010 obsadili právě tito tři fotbalisté pódiová umístění. “Krásně jsme si to rozdělili,“ vtipkoval na předávání Xavi, který je označován za hlavní fotbalový mozek Barcelony, jeho spoluhráč Iniesta má být zase tím doplňujícím menším mozkem. Zatím jim to šlape parádně.

I tak ale zůstává Xavi symbolem Barcelony, stejně jako třeba kapitán Carles Puyol. “Xavi toho pro Barcelonu odvedl neskutečně moc. To se nedá měřit jen výsledky nebo trofejemi. On totiž ztělesňuje všechny důležité hodnoty: Nasazení, loajalitu, tvrdou práci a srdce. Především s loajalitou se v dnešním fotbale už moc nesetkáte,“ prohlásil prezident katalánského klubu Sandro Rosell.

Manchester City a AC Milán dostaly košem

Nejednou se už tohoto středopolaře snažili ulovit jiné kluby. Se svou nabídkou výdělku ve výši devět miliónů euro ročně neuspěl třeba Manchester City. Pro Xaviho totiž existuje jen jeden klub na světě: “Tenhle klub je mým životem. Měl jsem šanci v sedmnácti letech přestoupit do AC Milán. Moje rodina už se strachovala, že odejdu, ale já neměl důvod. Proč bych odcházel do Itálie, musel si tam zvykat na jiný fotbal, který mi ještě nesedí.“

Neustále srovnání s Guardiolou

Přitom v Xaviho kariéře nebylo vždy všechno ideální. Jeho fotbalové umění obdivuje nejeden malý hoch na této planetě, ale když začínal v A-týmu, bylo mu předhazováno, že se jen snaží kopírovat Josepa Guardiolu. “Když jsem se dostal do prvního týmu, byl jsem neustále srovnáván s Pepem. Připadal jsem si jako nějaký vetřelec, který nemá v Barceloně co dělat. Lidé neustále opakovali slova, že nemám vlastní fotbalový styl a jen se snažím někoho napodobit.“

Barca hrála vždy jeden z nejatraktivnějších fotbalů na světě, ale dlouho dobu nevyhrávala žádné tituly, což byl obrovský problém. “To je problém ve sportu. Lidé hledí vždy jen na výsledek. Kdo prohraje, je pak za největšího blbce. Ale lidé by se měli koukat také na jednotlivé hráče podle toho, jaké výkony odvádějí. Hráči jako já byli prakticky ohrožený druh. Díky bohu se celé situace změnila.“

Sám Xavi uznává také jiné systémy a metody, kterými se ve fotbale dá dosáhnout výraznějších úspěchů. Sám však vždy zastával názor, že hlavním faktorem je, aby se hráči fotbalem bavili a předváděli dobrou hru pro diváky. Navíc přiznává, že by nikdy nemohl hrát v mužstvu, kterému trenér ordinuje defenzivní taktiku, chce střílet branky hlavně po standardních situacích. “Co pro mě znamená fotbal? Fotbal je neustálá hra s míčem, kombinování až do samotného zakončení. Jednoduše je to hra a já se jí bavím.“

Vyhrávat není všechno

Španělský reprezentant přiznává, že jsou mužstva, kterým prostě stačí vyhrávat. U Barcelony to ale neplatí. Samozřejmě se počítají tituly, ale hlavním principem tohoto klubu je předvádět fanouškům hru, která je nadchne. “Já jsem hrozně šťastný, že mám v týmu kolem sebe Daniho Alvese, Busquetse, Iniestu, Pedra, Messiho nebo Davida Villu. Mám ve hře tolik možností, s kým můžu hrát. Všichni jsou neustále v pohybu, nabízí se mi, je to radost,“ popisuje Xavi své pocity ze hry a dodává: “Občas si říkám, že jsem třikrát přihrál Danimu a Leo bude teď uražený, tak musím přihrát také jemu.“

Barcelona sice nyní vládne světovému fotbalu, vyhrává tituly, ale i tak hledá Xavi nové způsoby, které by hru katalánského klubu ještě vylepšily: “Sleduju fotbal i dlouho do noci. Nezapomenu zápas Sampdoria-Juventus, to bylo něco opravdu hrozného, ale shlédl jsem ho až do konce. Vždy si vezmu z každého zápasu nějaký detail.“

Mimo hřiště je také pravým lídrem. Podpořil Pepa Guardiolu, když odcházel Ibrahimović, který neprožil v Barceloně špatnou sezónu, ale nezapadl do šatny. A také se ihned postaral o příchod Davida Villy, který mu je dodnes vděčný. “Xavi je jako člověk ještě lepší než fotbalista. Myslím, že k tomu nemusím nic dodávat,“ prohlásil kanonýr po přestupu z Valencie.

Kam dál?

Michael Künzel / FotbalPortal.cz