Nejslavnější fotbalové mače: Fantastický obrat krásného utkání, ČR - Holandsko 3:2

© milanbaros.cz - Milan Baroš

25.11. - Brücknerova smetánka byla na vrcholu sil a ve druhém utkání Eura 2004 v slunném Portugalsku narazili ofenzivní Češi na stějně smýšlející Nizozemce. Rychlé dva inkasované góly zchladily nadšení fanoušků, ne však entuziasmus Nedvěda a spol. Nezapomenutelný obrat v nejlepším utkání, jaké jsem kdy viděl.

Statistika skoro čtyřiceti střel na bránu za jediný zápas jasně vypovídá, že zápas červenobílých s oranžovými nabídl jednu z nejlepších podívaných, jakou kdy závěrečný turnaj nejlepších evropských reprezentací viděl.

Češi tehdy spoléhali na skvostnou záložní řadu Poborský - Rosický - Nedvěd, kterou zezadu zajišťoval nenápadný muž Tomáš Galásek. V útoku byl k nepřehlédnutí Jan Koller a vedle něj Milan Baroš v nejlepší formě. To byly časy.

Čeští fanoušci u televizních obrazovek i přímo v Portugalsku po senzačním obratu s outsiderem z Lotyšska potichu doufali ve velký úspěch fotbalistů a hledali paralelu s hokejovým Naganem. Holanďané však byl soupeř první světové kvality a poprvé se o tom dověděla obrana před Petrem Čechem hned ve čtvrté minutě.

To tehdy ještě málo známý křídelník Arjen Robben zakouzlil svou levačkou a přímý volný kop zakroutil na zadní tyč přímo na hlavu nabíhajícího podsaditého chlápka Wilfrieda Boumy. Tohle bylo i s Lotyšskem, neslo se českými hostinci a nadšení nepolevovalo.

Za patnáct minut bylo ještě hůře, pravá strana obrany vskutku hořela, Grygera si nechal upláchnout zlého muže s neodmyslitelnými dredy Edgara Davidse, jehož energické tempo u lajny bralo dech. Ruud van Nistelrooy, hlavní zbraň nizozemské ofenzivy byl na začátku akce asi v pětimetrovém ofsajdu, ale ten se stal po přihrávce na Davidse mrtvým a van Nistelrooy měl nedostižný náskok před našimi beky. Ideální přihrávka, které nemohl Čech zabránit a stav byl 0:2.

Fanoušci si houfně objednávali panáky na žal, to Karel Brückner, nejlepší stratég, který se kdy na lavičce českého národního týmu objevil, neházel flintu do žita. Už v pětadvacáté minutě ještě posílil útočnou vozbu, když bez mrknutí oka stáhl Grygeru a na plac poslal Šmicra. O něm ještě řeč bude.

Ještě než svou výměnu uskutečnil, ovšem Češi srovnali a byl to zásah velmi šťastný. Jindy bezchybný bek Cocu nějak zapomněl, že Baroš není jeho spoluhráč a vyslal jej do super brejku. Baroš se nekoukal nalevo napravo, s míčem přilepeným u nohy doběhl až k bráně a před van der Sarem přihrál Kollerovi. Čahoun neměl zrovna lehkou pozici, ale nějak gólmana prostřelil a bylo zase živo.

Než padla další branka, stalo se ještě mnohé. Davids trefil tyčku, Seedorf z velké dálky taky, ale to byla jen konstrukce za bránou, která drží síť. Dick Advocaat stáhl famózně hrajícího Robbena, za což pak sklidil velkou kritiku a stálo ho to i místo. A pak, to už chybělo do konce jen dvacet minut, nacentroval Nedvěd na Kollera, ten prsama sklepl na volej Barošovi, který nechytatelně napálil míč do šibenice. Karel Brückner na chvíli zapomněl, že se po gólech neusmívá, a krásnou akci odměnil okamžikem radostné grimasy.

Za stavu 2:2 dostal Heitinga druhou žlutou, Pavel Nedvěd zase natáhl z pětatřiceti metrů k superdělovce, kterou zastavilo až břevno. V 88. minutě zatáhl Baroš znovu balón před šestnáctku, nabídl míč Heinzovi, tehdy nejlepšímu střelci Gambrinus ligy, jehož skvělou ránu van der Sar jen vyrazil před sebe, Poborský nezištně předložil před prázdnou bránu Vladimíru Šmicrovi a Štístko dalo vítěznou branku.

Gejzíry české radosti mohl ještě v nastaveném čase utnout Rafael van der Vaart, který si naběhl na dlouhý míč, ale měl jej na dlouhou nohu a ve skluzu nedokázal trefit ideálně. Připomeňte si nejnezapomenutelnější zápas české reprezentace ve videu.

Jakub Sitek / FotbalPortal.cz