Téma FotbalPortalu: Bonifikace gólu vstřeleného venku - správný postup, nebo krok vedle?

31.03. - HLASUJTE PRO NEJLEPŠÍ NÁZOR Pohárová dvojutkání rozhoduje kontroverzní pravidlo. Gól vstřelený venku se počítá dvakrát, aby motivoval hostující mužstva k ofenzivní aktivitě. Správná metoda, jak rozlousknout postupový oříšek, nebo neosvědčená směrnice, která fotbalu škodí?

Michal Sitek, redaktor

Pravidlo, ve kterém má gól hostů vyšší hodnotu, není příliš spravedlivé. Vědělo se to už v době, kdy se zavádělo.

Jenže tehdy byl záměr jasný. Přimět hostující mužstva, aby na půdě soupeře nebránila přijatelný výsledek a snažila se o útočný fotbal. Důvodem tohoto rozhodnotí bylo, aby padalo více gólů. Jenže po zkušenostech s tímto pravidlem je faktem, že více branek nepadá.

Do určité nevýhody se nyní dostává domácí mužstvo. To totiž pokud inkasuje, může se dostat nepříjemné situace. Často tak z úst trenérů a hráčů slýcháváme, že hlavně "nesmí doma dostat gól". A tak se remíza 0:0 považuje za relativně dobrý výsledek.

Právě proto je mým názorem, že to byl krok vedle. Zavedení tohoto pravidla účel nesplnilo. A proto si myslím, že by mělo být zrušeno. Toho se ale nejspíš v nejbližší době nedočkám.

Jakub Sitek, redaktor

Fotbal se hraje pro diváky a ti chtějí vidět ofenzivnější podívanou. Taková myšlenka stála před prosazením pravidla o bonifikaci gólu vstřeleného venku. Snaha přimět hostující mužstva k útočnější aktivitě byla zřejmá a zaslouženíhodná.

Ne všechno napsané na papíře, ať už je idea sebekrásnější, však v praxi funguje. Toto pravidlo se ukázalo být výhodným nejen pro hostující mužstva hrající útočně, ale také pro bránící celky domácí. Stalo se nehezkým evergreenem, že i evropská fotbalová špička nastupuje do domácích pohárových utkání s jasným cílem neinkasovat.

Pokud by směrnice, jež postrádá smysluplnost, byla z fotbalových pravidel vyňata, pak by kromě zofenzivnění domácích týmů přibyla další divácky zajímavá skutečnost. Nezanedbatelně by se zvýšil počet prodloužení, potažmo pokutových kopů, tudíž nejatraktivnějších rozuzlení, jaká mohou fotbalová střetnutí nabídnout.

Pánové na nejvýznamnějších fotbalových pozicích sahají ke změnám pravidel velice neradi. Myslím však, že bych nebyl jediný, kdo by zrušení kontroverzního pohárového pravidla kvitoval s povděkem.

Daniel Svoboda, čtenář

Střílej doma, střílej venku!

Bonifikace gólu/ů vstřelených venku je dnes již běžnou součástí pohárových utkání, avšak nebylo tomu tak od nepaměti. Toto pravidlo se na scéně objevuje po přeměně PMEZ na LM (sezóna 92/93).

Stručně k tomuto pravidlu: Předem bych chtěl upozornit, že se rozhodně nejedná o pravidlo na jehož základě by se gól vstřelený venku rovnal dvěma (nebo chcete-li měl hodnotu dvou gólů domácích). Jde pouze o to, že v případě rovnosti skóre z obou vzájemných zápasů, postupuje do dalších bojů tým, který vstřelil více gólů na hřišti soupeře, př. Tým A a Tým B - zápasy A3:2B a B2:1A celkově 4:4, postupuje tým B, neboť vstřelil ve venkovním prostředí dva góly.

Proč jsem zastáncem tohoto pravidla? Dle mého názoru toto pravidlo nutí hrát útočně jak hosty, tak také domácí. Pokud by toto pravidlo nebylo zavedeno, hostující týmy by často hrály na remízu 0:0, s tím, že doma snad vyhrát dokážou a při nejhorším si vynutí prodloužení. Domácí by pak mohli mít problémy se prosadit. V současnosti ovšem mají týmy „pojistku“, že pokud budou hrát na soupeřově hřišti útočně a vstřelí větší počet branek, tak byť nevyhrají, mají určitou výhodu. Domácí to zase tlačí dopředu v tom smyslu, že se nemohou spoléhat doma pouze na výhru 1:0, protože do poslední minuty tak riskují, že „jim to tam spadne“ a soupeř si výhodu vstřeleného gólu venku odveze z jejich hřiště.

Na jednu stranu toto pravidlo připravuje diváky (povětšinou) o drama prodloužení, na stranu druhou přináší ofenzivnější pojetí hry (a hráči se bez prodloužení příp. penalt zajisté minou). Ofenzivnější pojetí bych si dovolil obhájit na příkladu MS či ME, kde toto pravidlo uplatněno není (a ani uplatněno být nemůže hraje se pouze jeden zápas a na většinou neutrálním území)a vyřazovací zápasy těchto mistrovství, dopadají často hubenými výsledky (0:0, 1:0, 0:1, 1:1), zatímco v LM, potažmo EL v poslední době mnoho takových výsledků neuvidíte.

Lukáš Říha, čtenář

Řekl bych to tak - není to nejlepší řešení. Jedna věc je, že se pomocí tohoto kroku lépe rozhoduje o postupujícím. Na druhou mají výhodu týmy, co jsou hosty v druhém utkání. Mají na paměti výsledek utkání prvního a stačí jim dát o to méně gólú, neboť se jim každý počítá za dva. Pak jim stačí jen bránit a bránit, no a na takový fotbal, kde se jen brání, se doufám nechci dívat nejen já. V tom vidím jistou nevýhodu pro domácí týmy odvetného utkání.

---

Máš odvahu se taky vyjádřit k současnému dění nebo aktuální fotbalové problematice? Chceš, aby se tvůj názor neztratil v diskuzi? Troufneš si jít s kůží na trh? Pošli své stanovisko na mail [email protected]!

Téma na následující týden: Která liga je nejofenzivnější?

Premier League, Primera Division, Seria A, bundesliga, Ligue 1? Nebo dokonce česká Gambrinus liga? Ve které lize se hraje nejútočněji, kde se nemyslí na obranu, kde i záchranářský souboj končí 4:4? Která fotbalová liga je podle vás nejofenzivnější, na kterou se nejlépe kouká?

Své názory posílejte na mail [email protected]

Jakub Sitek / FotbalPortal.cz