SERIÁL TRENÉŘI: Felix Magath, fotbalový Sadám Hussain

© sportschau.de - Felix Magath

18.03. - Dříve zachránce potápějících se klubů, dnes prvotřídní kouč pro smetánku. Felix Magath si během patnácti let své trenérské kariéry vytvořil kredit jako málokdo. V současnosti vede Schalke za metami nejvyššími, porazí znovu mnichovský Bayern?

Když si fotbalový analfabet nechtíc přepne na fotbalový přenos zápasu Schalke a poštěstí se mu chytit záběr na trenéra Felixe Magatha, musí se mu ten pohled zalíbit. Sympatický chlapík s nejkulatější tváří na světě a švejkovsky dobráckým obličejem nutí člověka k bezděčnému úsměvu.

Zdání však klame, za nenápadnými brýlemi se schovává velice tvrdý muž, který po svém portorikánském otci, vojákovi US army, nezdědil jen snědou tvář. Jeho trenérské metody jsou velmi tvrdé, ne nadarmo dostal od svých svěřenců přezdívky jako Sadám Hussain nebo Quälix (odvozeno od jména Felix a německého slovíčka quälen, tedy mučit).

Záchranář z povolání

Jeho dril však slaví úspěchy, a to po celou dobu, co dělá fotbalového trenéra. Když v listopadu roku 1995 dostal příležitost trénovat Hamburk, byla to velká čest, ale stejně tak obrovská zodpovědnost. Převzal rozpolcené mužstvo, které se bez jediné výhry krčilo na předposledním místě bundesligy. Křest ohněm ale zvládl na výbornou, nejen, že klub zachránil, ale dotáhl jej do Evropy, z pátého místa šel do poháru UEFA.

Přestože následující sezona mu příliš nevyšla (po 32. kole byl v dolní polovině tabulky a vaz mu zlomila domácí porážka 0:4 s Kölnem), stal se pro následující léta jasnou volbou pro týmy, které byly na sestup a potřebovaly vytáhnout do horních pater.

Pří své jediné anabázi ve druhé bundeslize převzal po pěti kolech poslední Norimberk a protlačil jej ze třetího místa do exkluzivní společnosti první ligy, zachránil Brémy, potom také Frankfurt.

Ačkoliv se jako zachránce osvědčil, stále mu chyběly trenérské zkušenosti k tomu, aby v dalších sezonách na svůj první úspěch navázal. Ve Werderu hrál další sezonu znovu jen o udržení, a tak ho vystřídal Thomas Schaaf, jenž je v klubu dodnes, v Eintrachtu byl rok po úspěšných záchranných pracích vyhozen znovu po čtyřgólové porážce od Kölnu.

Ukvapený Bayern

Bez angažmá pak byl jen měsíc, než nastoupil ke stuttgartskému VfB. Tam se definitivně prolomila jeho vždy neúspěšná "pozáchranná" sezona. Po obligátním udržení uhrál kvalitní osmé místo a budoval kádr pro následující úspěšné roky. V ročníku 2002/03 za sebou nechal skoro celou tabulku, nestačil jen na suverénní Bayern. To už se dostal do podvědomí vedení i těch nejlepších německých klubů, kteří potichu sledovali, jak v další úspěšné sezoně končí na čtvrtém místě. Dát Stuttgartu branku byla tehdy nadlidská úloha, s Hildebrandem v bráně dostal VfB jen 24 branek, o patnáct méně než druhý nejlépe bránící celek.

To už Bayern nevydržel a rozhodl se Magatha přivést na svou lavičku. Teď už velmi vážená kapacita trenérského řemesla udělala z mnichovského kolosu nezastavitelnou mašinu, neporazitelný celek, který dvakrát za sebou získal double. Vyhrál jak ligu, tak domácí pohár.

V Lize mistrů ale nedošel dál než do čtvrtfinále a Magath jako hráčský vítěz jejího předchůdce PMEZ (ve finále roku 1983 dal dokonce Juventusu jedinou branku utkání) přirozeně žádal více. Ve třetí sezoně na horké lavičce Bayernu vyhrál základní skupinu nejprestižnější klubové soutěže, jenomže k pokračování načaté cesty nedostal příležitost. V bundeslize okupoval jen čtvrté místo, což netrpělivému vedení nebylo dost a renomovaného kouče vyhodilo. Vzhledem k tomu, že od Magathova odchodu už podobné úspěchy nepřišly, jeví se tento krok jako unáhlený. Inu, na ostrovech jsou přece jenom dál.

Tanec s Vlky

Jeho vyhazov ale přišel vhod ambicióznímu Wolfsburgu, který dokončil sezonu na patnáctém, posledním nesestupovém místě a hledal v létě cestu vzhůru. I ve městě aut si vzpomněli na Magathovy veleúspěšné záchranářské divy a dali mu kromě trenérských pravomocí také úkoly manažerské. První rok Quälix kousek po kousku stavěl silné, ofenzivně laděné mužstvo.

Páté místo bylo velkým úspěchem, ale to hlavní mělo teprve přijít. Osa mužstva Vlků Benaglio, Barzagli, Josué, Misimovič, Džeko a Grafite nebyla favoritem soutěže, ale Magath z ní udělal precizně šlapající stroj, který pravidelně střílel dva a více branek. Po 34 kolech za sebou nechal nejen Bayern, ale celý zbytek pole a Magath se opět mohl polaskat s talířem pro mistra ligy.

Už během mistrovského tažení prohlásil, že po sezoně odejde zvednout jiný pod dekou skrytý klub - FC Schalke 04. O jeho trenérských kvalitách neoddiskutovatelně hovoří dvě fakta. Zaprvé, že znovu bojuje o příčky nejvyšší, pohybuje se jen těsně za vedoucím Bayernem, a zadruhé, že Wolfsburg, jemuž zůstaly opory Magathovy éry a ještě přišel Obafemi Martins, hraje s bídou kdesi ve středu tabulky s dvacetibodovou ztrátou na čelo.

Zapne-li si náš imaginární fotbalový nevědomec svou televizi na programu bundesligy za dva měsíce, možná bude mít radost. Možná tam bude stát ten sympatický chlapík mezi křepčícími svěřenci a s šibalským úsměvem si sedne nenápadně opodál mimo hlavní dění. Velký úspěch bude však zejména jeho zásluha.

Jakub Sitek / FotbalPortal.cz