Ohlédnutí za uplynulou sezónou Ligue 1 I.

13.06. - Maratón 38 kol zdárně dospěl do svého konce a sezóna 2006/07 již patří minulosti. Francouzská Ligue 1 nabídla určitě zajímavou podívanou, i když šestý primát Olympique Lyon zavání lehkým stereotypem. Zbylá mužstva však svedla dramatické boje o Ligu mistrů, Pohár UEFA i o záchranu. A jak si vedly týmy na 1.-5. pozici?

Ĺ estý titul Lyonu v řadě málokoho překvapil. Během podzimních devatenácti kol nasbíral šestnáct vítězství a tak se není čemu divit, že jaro odehrál prakticky na půl plynu. Obrovský náskok tak umožnil předčasné oslavy – Les Gones se radovali už šest kol před koncem soutěže. Navíc není důvod k tomu, aby dominantní pozici Lyonu v následující sezóně některý z týmů ohrozil. Olympique disponuje kvalitním kádrem, před svými konkurenty má jednoznačně navrch i po ekonomické stránce. Každý rok si může dovolit koupit to nejlepší z Ligue 1, což dokázal třeba nákupy Källströma či mladíka Toulalana. I letos má políčeno na největší hvězdy svých konkurentů – Mathieu Bodmera nebo Kadera Keitu.

Výborný finiš vynesl na druhé místo Olympique Marseille. Tradiční velkoklub se v posledních sezónách trápil, stříbrná pozice je nejlepší za posledních osm let. Zpočátku se sice zdálo, že by Marseille dokonce mohla držet krok s Lyonem, ale přetahovaná o čelo tabulky vydržela necelé dva měsíce. Cíl vedení byl však jasný – hrát v příští sezóně Ligu mistrů a to se podařilo. Marseille se tradičně opírala o výborné publikum, v domácím prostředí na Stade Velodrome nakonec získala nejvíce bodů ze všech týmů. Tým se však bude muset nutně posílit. Přišel totiž o největší hvězdu Francka Ribéryho, jasno není ani o setrvání útočníka Djibrila Cissého. Bez podobných hráčů bude těžké uspět na evropské scéně, problém by mohl nastat i při hájení vydobytých pozic v domácí lize. Výkony týmu padaly a stoupaly s výkonem Ribéryho, jehož myšlenky podporoval góly právě Cissé.

Až díky administrativnímu zásahu se do Ligy mistrů nakonec protlačilo i třetí Toulouse. Rozhodlo se až v posledním týdnu, po kontumaci zápasu s Nantes přehrálo Toulouse v přímém souboji o pohárové příčky Bordeaux, především zásluhou hattricku Johana Elmandera. Ĺ védský útočník letos patřil mezi největší hvězdy Ligue 1 a sviští okolo něj lasa daleko věhlasnějších klubů. Bronzová pozice znamená pro klub nejlepší umístění v historii, ale při současné vyrovnanosti francouzské ligy bude nesmírně složité tuto pozici obhájit.

Pomyslná bramborová medaile zbyla na Stade Rennes. Bývalý klub Petra Čecha závěrečným spurtem dosáhl téměř na Ligu mistrů, neprohrál totiž posledních jedenáct utkání v řadě. Na svěřence Pierra Dréossiho nakonec zůstala vstupenka do Poháru UEFA. Oko fanouška však zápasy Rennes zřejmě příliš nepotěšily, patřily totiž na góly k nejchudším z celé soutěže. Hned v osmi případech Rennes remizovalo se svým soupeřem 0:0. Produktivitou vynikala pouze útočná dvojice John Utaka – Jimmy Briand, která dohromady nastřílela rovnou polovinu branek celého týmu.

Pátý Racing Lens si může za závěr sezóny nafackovat. Poměrně dlouhé období se totiž vyhříval na druhé pozici, ale s blížícím se koncem soutěže přišel výsledkový pokles a porážky s přímými konkurenty Rennes a Bordeaux odsunuly Lens mimo absolutní špičku soutěže. Záchranu v poslední instanci představuje už jen letní Intertoto Cup, kde se Racing utká přímo ve finále s jedním z trojice Černomorec Oděsa (Ukrajina), Ĺ achťor Soligorsk (Bělorusko) a Ararat Jerevan (Arménie). Právě kvůli nepodařenému finiši po sezóně rezignoval trenér Francis Gillot. Nahradí ho legendární Guy Roux, který už si užíval poklidného trenérského důchodu. Možná svoji poslední sezónu na stadionu Felixe Bolaerta odehrál kapitán Seydou Keita, kolem kterého stepují především italské velkokluby. S jedenácti góly se stal nejlepším střelcem klubu i nejproduktivnějším záložníkem celé Ligue 1.

Martin Vymyslický / fotbalportal.cz