Hvězdy Bundesligy: Pantelič (Hertha)

© morefoot.com - Marko Pantelič

11.03. - Devětadvactelitý útočník je fotbalovým kočovníkem, za svou kariéru už hrál v osmi různých zemích! Ne všude se mu dařilo zcela podle představ, ale v posledních letech hraje báječně.

Marko Pantelič nevypadá jako tradiční fotbalový kanonýr. Má 183 centimetrů, což není nijak málo, ale v hlavičkových soubojích se s dvoumetrovými stopery nemůže vůbec měřit. Srbský reprezentant navíc téměř nepoužívá levou nohu, nemá v ní dostatečnou jistotu. Ale se svou pravačkou umí divy, je dostatečně rychlý, technicky vybavený a má vytříbené fotbalové myšlení.

Velice nevšední je začátek jeho kariéry. Začínal sice v žáčcích Crvené Zvezdy Belehrad, ale jeho otec dostal velice výhodnou nabídku na práci v Soluňi, a tak se tam s celou rodinou odstěhoval. Malého Marka dali do místního Iraklis FC a ten už ve čtrnácti letech podepsal profesionální smlouvu.

Po osmi zápasech v prvním týmu Iraklisu a čtyřech vstřelených brankách jej do týmu získal slavný francouzský klub Paris St. Germain. Tady se ale vůbec neprosadil, ve Francii se mu nelíbilo, a tak šel po roce zase o kousek dál a zakotvil ve Švýcarsku, konkrétně v FC Lausanne-Sport.

O jeho talentu už se začalo pochybovat, někteří odborníci hovořili o tom, že Pantelič nezvládl přechod z juniorů do velkého fotbalu. Těmto řečím ale Marko učinil přítrž, když v jednadvaceti zápasech za Lausanne nastřílel čtrnáct branek. A opět se o něj začaly zajímat slavné kluby, opět se po roce stěhoval do jiné země.

Španělsko a Celta Vigo bylo další zastávkou srbského cestovatele. Byla to zastávka nejkratší, strávil zde pouhé dva měsíce a šel zkusit chuť rakouské soutěže. Ve Sturmu Graz se ovšem neprosadil, stejně špatně se mu vedlo i ve švýcarském Yvedon Sports.

Zkusil tedy návrat domů do Srbska, ale ani v Obiliči Bělehrad mu pšenka nekvetla. V tuto chvíli se již zdálo, že kariéra kdysi nadějného fotbalisty končí a dlouhovlasý útočník bude hrát jen nižší soutěže. Ale v lednu roku 2003 přišel zlom. Přestupem do klubu Sartid Smederevo našel skoro zapomenutou střeleckou jistotu a začal střílet branky.

V rodném Srbsku byl do té doby téměř neznámým, vždyť celý dosavadní život trávil v zahraničí. Ale v jarní části sezony 2002/03 o sobě dal vědět nepřehlédnutelným způsobem. Jeho střeleckou formu a přínos pro tým si nemohli nevšimnout ani stavitelé národního mužstva Srbska a v září jej povolali do reprezentace. Jaký paradox, ještě v lednu byl na odpis a za půl roku už v národním týmu.

Je pravdou, že v dresu srbské reprezentace se mu nedaří úplně ideálně, v patnácti zápasech dal jen jeden jediný gól, shodou okolností České Republice při rozlučce Pavla Nedvěda s národním mužstvem.

Jenže na klubové úrovni se mu od této doby už dobře vedlo permanentně, jeho výkonost stále stoupala. Po dalším úspešném půlroku v Sartidu přestoupil do Crvené Zvezdy, kde jako malý začínal. A i tady pokračoval ve střílení branek, nezapomenutelnou je jeho střelecká bilance z ročníku 2004/05. Tehdy totiž ve 29 zápasech nasázel soupeřům 21 branek a získal korunu pro krále střelců srbské ligy.

Není divu, že v přestupovém období kolem něj opět kroužili zájemci z velkých klubů. První tři kola ještě odehrál doma, ale pak odešel do svého zatím posledního působiště, do Herthy Berlín. Německo je osmou zemí, kde Marko hrál a uvedl se do ní skvěle. Hned ve svém prvním zápase v Bundeslize slavil gól a vítězství 3:0 nad Wolfsburgem. Do konce ročníku ještě přidal deset branek a pět asistencí, čímž se stal po Marcelinhovi druhým nejlepším střelcem Herthy.

Ještě lépe rozjel sezonu následující, v prvních osmnácti kolech dal jedenáct branek a u tří asistoval. Jenže pak Berlín prohrál v Hannoveru 5:0, v dalším kole neproměnil Pantelič penaltu a bylo zle. Dlouhé týdny se pak nemohl střelecky prosadit a vypadalo to s ním bledě. Ale v posledních čtyřech kolech se zlepšil, dal tři góly a pojistil si první místo mezi střelci Herthy.

V letošním ročníku opět táhne Herthu a jen těžko si dokážeme sestavu BSC bez Panteliče představit. Zažil toho už spoustu, časy, kdy byl dole i kdy se mu dařilo. Projel Evropu křížem krážem a svoje zkušenosti teď zúročuje v Bundeslize. Mladí útočníci jako Solomon Okoronkwo, Patrick Ebert nebo Raffael se od něj mohou mnohé naučit.

Kam dál?

Jakub Sitek / FotbalPortal.cz