Od Neuera ke Gündoganovi aneb nejlepší a nejhorší přestupy Bundesligy

© kicker.de - "Žádný Neuer!" a "Hostem jsi a zůstaneš". Transparenty fandů Bayernu proti Manuelu Neuerovi

17.11. - Jako každé léto se na přestupových trzích čile obchodovalo a po třech měsících je ten pravý čas zhodnotit, které transfery se povedly a které ne. Manuel Neuer jako jednička prvního seznamu, to je asi jasné, ale kdo se ještě blýskl a kdo zapadl?

Čas po reprezentační přestávce, to je ideální čas na průběžné hodnocení, zvlášť když už letošní Bundesliga odkroutila svou první třetinu. Zhodnotit nákupy není úloha jednoduchá, těžko na ni uplatnit objektivní kritéria. Jinak se bude hodnotit přínos hráče, který stál 20 milionů eur a jinak ten, kdo přišel za dvě stě tisíc. FotbalPortal se pokusil do hodnocení zařadit i toto kritérium a vyšel tento seznam.

TOP 5 nejlepších letních nákupů:

1) Manuel Neuer (Bayern Mnichov)

Jo, Many Neuer sice stál 22 milionů a hned v prvním kole prohrál Bayern gólem po jeho chybě, ale taky je to muž, který v nejkratším možném čase překonal rekord legendárního Kahna v počtu minut odchytaných najednou bez obdržené branky a který má největší zásluhu na tom, že se z loni děravé obrany proměnila defenziva Bayernu v neprostupnou zeď.

Neuer měl úlohu znesnadněnou faktem, že část fanoušků ho nesnášela a zanevřela na něj i spousta v těch v domovském Schalke. Jenže vysoký gólman, který v pokutovém území působí sebevědomým dojmem, potvrdil svou velikost a psychickou sílu, když se těmito tlaky nenechal odradit a lehounce zapadl do bavorského soukolí. To šlape líp než proslulé švýcarské hodinky a dosáhnout může čehokoliv. Doslova.

2) William Kvist (VfB Stuttgart)

Kdo ho tři měsíce zpátky znal? Když Stuttgart koupil šestadvacetiletého záložníka a dal za něj 3,5 milionů eur, což je na VfB poměrně dost, kdekdo kroutil hlavou. V pohárovém zápase s Wiesbadenem byl jeho výkon hodně nejistý a nejeden ukvapený fanda klubu nad ním lámal hůl. Jenže muž, který od sedmi let hrál v Kodani a Stuttgart je jeho prvním angažmá jinde, se neobyčejně zvedl a ve středu zálohy podává fantastické výkony. Je jedním z nejlépe hodnocených záložníků, nesmírně platný defenzivě, bezchybný při rozehrávce. Der Superkauf.

3) Bernd Leno (Bayer Leverkusen)

Devatenáctiletý objev letošní sezony vůbec neměl chytat. Ve Stuttgartu spolehlivě stráží svatyni Ulreich a nebyl žádný důvod místo prvního brankáře měnit. Jenže v Leverkusenu se zranil reprezentační gólman Adler a Bayer sáhl po Lenovi. Ten je v klubu zatím jen na hostování do ledna, ale chytil se tak neskutečně, že zůstává rozum stát, a trochu připomíná nástup Manuela Neuera do Bundesligy. O jeho dalším osudu ještě není rozhodnuto, ale bez nejmenší pochyby o něj stojí jak v domovském Stuttgartu, tak v dočasném Leverkusenu.

4) Christian Pander (Hannover 96)

Moc hráčů s lepší levačkou po bundesligových trávnících neběhá, toho si byli dobře vědomi i v Schalke. Jenže Christian Pander je podobně jako další výtečný levák Robben vyroben snad ze skla a zranění se kupila jedno po druhém. Místo reprezentačních srazů tak výtečný bek objížděl nemocnice i soukromé doktory a nad celou kariérou vysel hrozivý otazník. V Schalke už nechtěli riskovat, a tak ho s klidným srdcem nechali zadarmo odejít do Hannoveru, kde o něj hodně stál jeho někdejší kouč v Gelsenkirchenu Slomka. A tah vyšel, Pander se v Hannoveru zraněním zatím úspěšně vyhýbá a co víc, je obrovskou oporou.

5) Maza (VfB Stuttgart)

Jako spousta nákupů, i tenhle přišel tak trochu náhodně, kvůli dlouhodobému zranění Delpierreho. 64násobný mexický reprezentant Francisco Rodriguez, zvaný Maza, přišel z PSV Eindhoven, postavil se do středu obrany a začal zářit. Jeho výkonost by se dala bez uzardění přirovnat k výkonosti Jerome Boatenga, posily Bayernu, jenže Maza stál jen 1,8 milionů eur (tedy 7,5 krát méně než Boateng), o platových nárocích raději ani nemluvě.

TOP 5 nejhorších letních nákupů:

1) Ilkay Gündogan (Borussia Dortmund)

Mistrovská Borussia řešila v létě složitý problém. Kvůli klauzuli ve smlouvě mohl Nuri Sahin, klíčový muž zálohy a asi nejlepší hráč loňského ročníku Bundesligy, odejít kamkoliv za deset milionů eur, tedy zhruba za polovinu skutečné hodnoty. Po jeho přestupu do Realu hledali v Dortmundu náhradu a sáhli po špílmachrovi z Norimberku Gündoganovi.

Ten ale potvrdil prognózy škarohlídů, že na nejvyšší úroveň ještě nemá a Sahinovi nesahal ani po kotníky. Místo opory byl často nejhorším na hřišti a šance dostával spíše jen proto, že za něj v Dortmundu zaplatili čtyři miliony eur. Pohár trpělivosti ale přetekl i Jürgenu Kloppovi a v posledních týdnech ho neposílá na plac ani jako střídajícího hráče. Je mladý, třeba se ještě oklepe, ale očekávání nesplnil.

2) Srdjan Lakič (VfL Wolfsburg)

Neomylného střelce, který držel nad vodou Kaiserslautern, chtěl kdejaký renomovaný bundesligový klub. Chorvat dal v 80 zápasech 35 branek, a to v klubu, který v nejvyšší lize jen bojoval o záchranu. Nakonec ho podepsal Wolfsburg a mnul si ruce. Úsměv ale zamrzl během zatím strašlivého podzimu Vlků, Lakič totiž nedal jedinou branku, žádnou nepřipravil, na hrotu podával bezkrevné výkony a stejně jako Gündogan vypadl ze sestavy a ztratil důvěru trenéra. Hůře pro něj, že se daří jeho krajanovi Mandžukičovi, druhou volbou do útoku je pak Rasmus Jönsson.

3) Sotirios Kyrgiakos (VfL Wolfsburg)

Zkušenost do středu obrany je vždy důležitá, a přijde-li 32letý stoper z Liverpoolu, který má navíc odkopáno přes šedesát zápasů v reprezentaci, měli byste mít vyhráno. To si asi říkali i ve Wolfsburgu, když přivedli Sotiriose Kyrgiakose, jenže opak byl pravdou. Nepočítáme-li ten zápas, kdy byl bez předchozího napomenutí vyloučen a oslabil mužstvo ještě před přestávkou, odehrál za VfL šest utkání a ve čtyřech z nich inkasovala defenziva mužstva tři a více branek. Mizerné bilance a ještě mizernějších výkonů Kyrgiakose si všiml i Felix Magath a bez skrupulí ho i s Janem Polákem přeřadil do rezervního týmu.

4) Michael Mancienne (Hamburger SV)

Hamburk, pokoušící se o výrazné omlazení kádru, přivedl v létě posilu, která se do jeho filozofie dokonale hodila. Z Chelsea přišel za skvělých 2,5 milionů eur Michael Mancienne, člen všech mládežnických reprezentací Anglie od U16 do U21, přičemž často nosil kapitánskou pásku. Za Blues odehrál jen čtyři utkání, ale výrazně se prosadil na hostováních v Queens Park Rangers a Wolverhamptonu Wanderers, kde odehrál 58, respektive 56 utkání.

Na svůj věk tedy velmi zkušený, jenže v HSV vyhořel. Z prvních šesti kol dostal příležitost pětkrát, ale vždy zahrál hrozně a navrch nasbíral tři karty. Pak ze sestavy vypadl a mohla mu pomoct výměna trenéra. Michael Fink mu dal nejdřív šanci v poháru, kde ho ale v přestávce po šíleně špatném výkonu stáhl, a pak jednou v lize, i tam ale podal nejhorší výkon zápasu.

5) Ciprian Marica (FC Schalke 04)

Ve Stuttgartu seděl rumunský reprezentant Ciprian Marica na lavičce, a tak se odhodlal k přestupu. Přišel do Schalke a... sedí na lavičce. Měl být první volbou po Huntelaarovi, ale dostával šanci jen na okamžik. Nepočítaje zápas s Wolfsburgem, kdy odehrál půlhodinu, nastoupil v sedmi utkáních, a to průměrně na 5,5 minuty.

V posledním bundesligovém kole nemohl Huntelaar nastoupit, ale v základu se neobjevil Marica. Místo něho obsadil hrot útoku mladý Fin Teemu Pukki a dal obě branky Schalke 04. Výrazně si řekl o více prostoru a na Maricu už si asi nikdo ani nevzpomene.

Kam dál?

• Wolfsburg chce Pilaře, Magath ale musí zvýšit svoji nabídku
• Marco Reus je pozorován Manchesterem City

Jakub Sitek / FotbalPortal.cz