Mario Gomez: Trnitá kanonýrova cesta za slávou

© kicker.de - Mario Gomez

05.11. - Prvotřídní střelci ještě nevymřeli. Ti jako Gerd Müller nebo Filippo Inzaghi. Moc toho v poli neuhrají, do kombinace se nazapojí, ale jak dostanou balon na dostřel bráně, je zle. Mario Gomez se prosadil i v době, která takovým fotbalistům moc nepřeje. Ale nebyla to cestá jednoduchá.

Třicet milionů eur, tedy hodně přes 700 milionů českých korun. Tolik peněz musel Bayern vydat za stuttgartského útočníka Gomeze, když ho v roce 2009 přetáhl do svých řad. Nikdo předtím, ani potom do bavorského klubu nepřišel dráž, vždyť i Robben s Ribérym stáli o pět milionů méně, Neuer dokonce o deset.

Ani ostatní útočníci se nemohli Gomezovi v tomhle směru rovnat. Klose přišel za polovinu peněz, Podolski s Tonim dokonce za třetinu.

Jenže Bayern takovou sumu dát musel. Už se nemohl dívat, jak reprezentační útočník střílí v dresu konkurenčního bundesligového klubu stále více a více branek, a tak k Tonimu a Klosemu přikoupil dalšího excelentního forvarda. Přišel ještě rychlonohý Olič a Gomez tak věděl, že se bude muset hodně otáčet, aby si zajistil místo v základní sestavě.

Van Gaalův zmatek

Na tohle nebyl ze Stuttgartu zvyklý, tam měl místo na hrotu předplacené. Louis van Gaal dával v prvních kolech Gomezovi přednost, přestože vysoký útočník se nestihl tak rychle aklimatizovat a nehrál úplně to, co se od něj čekalo.

Taky proto zanedlouho vypadl ze základní sestavy a jen střídal. V Bayernu to tehdy bylo divoké období. Van Gaal jednou nasadil jednoho útočníka, pak zase dva, a kromě Toniho, se kterým si vůbec nesedl, forvardy hodně střídal. Tohle Gomezovi nevyhovovalo a měl hodně nevyrovnané výkony. Na konci podzimu dal v pěti zápasech pět branek a stal se volbou číslo jedna, jenže po zimní pauze se trefil jen dvakrát a byl zase v nemilosti.

Nedostával tolik šancí, kolik potřeboval, protože je prostě útočníkem do pokutového území. A ten musí mít důvěru. Devadesát minut není vidět, a pak rozhodne. Jenže van Gaal mohl vybírat z vícero konkurentů a Gomez musel častěji a častěji vysedávat na lavičce náhradníků.

A přišel zlom...

Ta se stala jeho nejvěrnějším společníkem i v začátku další sezony, Gomez dostal v úvodních šesti kolech prostor průměrně na třináct minut za zápas. A pak přišel zlom. Nebylo to mávnutí kouzelného proutku, nečekané prozření van Gaala nebo hattrick proti Barceloně, nic z toho. Důvod byl, jak už to tak v životě při velkých zlomech chodí, mnohem prozaičtější. Klose s Oličem se zranili a bezradnému trenérovi nezbylo nic jiného, než nasadit útočníka, v jehož kvality ani tolik nevěřil.

První zápas, co myslíte? Hattrick? Výkon na jedničku? Ale jděte, Bayern prohrál s budoucím mistrem Dortmundem 0:2 a Gomez vůbec nebyl vidět.

Jenže van Gaal neměl nikoho jiného, a tak dostal v dalším zápase znovu důvěru Gomez, který nasázel při vítězství 3:0 nad Hannoverem všechny branky a rozjel kolotoč, který se dodnes nezastavil. Během 26 zápasů dal 28 branek, pětkrát se blýskl hattrickem! Poprvé v životě vyhrál korunu pro krále střelců a jeho rozlet nezastavilo ani toto léto.

V lize deset utkání a dvanáct branek, v Champions League čtyři zápasy a pět gólů. Takového borce abyste pohledali, zvlášť když mu je jedno, jak střílí. Pravá, levá, hlava, vem to čert. Těch třicet milionů eur už se dávno zhodnotilo. A to má ještě plodné roky před sebou.

Jakub Sitek / FotbalPortal.cz