Ideální jedenáctka deseti kol bundesligy

© kicker.de - Kevin Grosskreutz (vlevo) a Marcel Schmelzer

03.11. - Uběhlo deset kol německé ligy, což svádí k prvnímu bilancování. Nejvíce se dařilo fotbalistům Borussie Dortmund a Mainzu, kteří také ovládli ideální jedenáctku ligy podle FotbalPortalu. Jedenáctku, ve které se neobjevil jediný zástupce Bayernu Mnichov. To by před dvěma měsíci jeden neřekl.

Bundesligu dokonale ovládla mužstva Dortmundu a Mohuče a v nejlepší sestavě prvních deseti kol, kterou sestavil FotbalPortal, hrají prim. Ale pozor, mezi jedenáctku nejlepších se dostal i zástupce předposledního klubu tabulky.

Brankáři:

Jak Dortmund, tak Mainz se mohou spolehnout na zkušené jedničky. O první místo bez kvalitního brankáře se hrát nedá, to je notoricky známý fakt. Borussia spoléhá na Romana Weidenfellera, který už před lety aspiroval na post reprezentačního gólmana, ale v národním týmu se nikdy neuchytil. Své kvality potvrzuje sezonu co sezonu, a dnes, když má před sebou kvalitní mužstvo, drží BVB v pozici nejlépe bránícího celku soutěže. A to Borussia nevyhrává žádným antifotbalem, je jí naopak vlastní útočný styl a pohledné kombinace. Vždyť je také nejlépe střílejícím celkem německé prvoligové scény.

Wetklo sice v zápase s Dortmundem udělal velkou chybu při zpracování malé domů a děkoval jen štěstí, že nemilá situace neskončila brankou, ale pak potvrdil své zkušenosti. Nesesypal se, místo toho chytil dvě tutovky a podržel své spoluhráče.

Mnohem obtížnější než chytat za fungujícím mužstvem je však držet nad vodou tým bez formy. V takové situaci se ocitl Manuel Neuer, brankář Schalke, a ve svých čtyřiadvaceti letech řeší situace, se kterými by měli problémy i ostřílení borci. A řeší je s bravurou sobě vlastní. Jeho sebevědomí při střelách, výbězích i centrovaných míčích je skutečně dech beroucí, a proto se do sestavy FotbalPortalu dostal právě on.

Střední obránci:

Jestli má někde současný Mainz slabinu, pak je to střed obrany. Tam exceluje spíše Mats Hummels z Dortmundu, který už od svého přesunu z Bayernu patří k oporám dortmundského týmu a letos má, jen se toho nebojme, reprezentační formu. Joachim Löw zatím nesouhlasí, tak uvidíme, co na příštím srazu.

To, co znamená Hummels pro obranu Dortmundu, tím je Joris Mathijsen pro defenzivu Hamburgu. Protřelý nizozemský reprezentant je leckdy kritizován za pomalejší start na míč, ale kdo si pamatuje, že by mu letos nějaký forvard pláchl? Já ne a to jsem ho viděl v akci už mnohokrát. Když umíte číst hru, nemáte problém, to je stará pravda.

Tato dvojice vyniká nad ostatní, ale nepatřilo by se, kdybychom alespoň telegraficky nezmínili jiná jména, mnohdy překvapivá, která zaujala. Třeba stoper Kölnu Pedro Geromel hraje na solidní úrovni už nejeden pátek, velmi milým překvapení je také frankfurtský Chris.

Krajní obránci:

Tady nade všemi vysoko ční dva beci, oba shodou okolností leví. Obecný názor tvrdí, že levonozí krajní obránci jsou nedostatkových zbožím, ale pro Dortmund a Mainz to neplatí. Lídr tabulky má mladého Marcela Schmelzera, který získával zkušenosti pří dlouhodobých zranění Dedého, a tvrdil jsem před sezonou, že dneska už je lepší než legendární Brazilec. A hle, Dedé je zdráv, ale vysedává na lavičce. Schmelzer sice nemá v noze takový dynamit, má v ní však větší cit, hraje nahoru dolů a umí všechno, co by hráč na jeho postu měl umět. Trochu mi připomíná Pandera ze Schalke předtím, než začal mít zdravotní trable.

Rakouský reprezentant Christian Fuchs je to samé v bleděmodrém a od Mainzu to byl supertah, když levonohého specialistu na standardní situace přetáhl z padající Bochumi. Ve druhé lize by se Fuchsův talent zbytečně utápěl, takhle táhne nejpříjemnější překvapení ligy.

Rozdíl této dvojice a zbytku pole je tak extrémní, že jsme se rozhodli jednoho z nich zařadit na pravou stranu obrany. Solidně si počíná také Marcel Schäfer, mimochodem také levák, napravo září asi nejvíc Patrick Ochs. Ale to je dnes už spíše záložník.

Střední záložníci:

Ve středu zálohy má Bayern letos jedinou silnou zbraň, Bastian Schweinsteiger se však do sestavy neprobojoval. Na postu štítového záložníka totiž září jiný muž, Nuri Sahin. Velký talent turecké kopané je mozkem hry BVB, statistici mu napočítali minimum ztracených balónu a maximum vyhraných osobních soubojů. Když k tomu připočteme důležité góly a precizně zahrávané standardní situace, je Sahin neopomenutelným článkem jedenáctky.

Také ofenzivní práci v záloze má v naší sestavě fotbalista Borussie. Nejpříjemnějším překvapením sezony je Japonec Shinji Kagawa. Technicky vyspělý, rychlý, nešetří krokem. Perfektně zapadl do mužstva, styl ražený Jürgenem Kloppem mu padl jako ušitý. Přitom přišel z druhé japonské ligy a stál tak málo, že by si jej mohly dovolit i kluby české prvoligové scény, přišel na 350 tisíc eur, tedy na méně než devět milionů korun. Podle odhadů serveru transfermarkt.de stoupla jeho cena během podzimu na pět milionů eur, to znamená více než čtrnáctinásobně!

Ve středu pole se velmi daří sourozencům Benderovým, nečekaně výborně hraje i Christian Tiffert, který táhne nováčka z Kaiserslauternu. Je v nejlepším fotbalovém věku a nebojí se ani těch nejvěhlasnějších jmen. Místo v nominaci by si jistě vydobyl i Simon Rolfes, modla z Levekusenu, která se vrátila po táhlém zranění, a ačkoliv ještě nezvládne celá utkání, vždy když nastoupí, je nejzářivějším drahokamem na place. Kdo viděl zápas Bayeru ve Wolfsburgu, musí mi dát zapravdu. Rolfes nastoupil v 69. minutě za stavu 0:2, dal dvě branky a svým entuziasmem vybojoval penaltu. Nechci být přehnaně odvážný, ale kdyby byl Rolfes fit, měli bychom v čele tabulky místo dua lídrů tahouny hned tři.

Krajní záložníci:

Většina bundesligových trenérů volí variantu se dvěma křídelníky. Ať už jsou psáni na kraji zálohy nebo útoku, tahle skupina patří jim. I tady se do sestavy cpou adepti z vestfálského stadionu a to hned tři. Polský sympaťák Jakub Blaszczykowski, novopečený reprezentant Kevin Grosskreutz i Mario Götze, dortmundský Cristiano Ronaldo. Všichni hrají fantasticky.

Jenže právě útok z krajů hřiště, neustálá podpora forvardů, to je klíč úspěchu Mainzu. Proto v této kategorii dostali přednost oni. Lewis Holtby, mládežnický reprezentant Německa, pro kterého nenašel ve svém týmu uplatnění Felix Magath, a André Schürrle, devatenáctiletý ofenzivní univerzál, který v létě přestoupí do Leverkusenu. O jeho kvalitách hovoří částka, jakou za něj tradiční bundesligový klub utratil. Osm milionů eur za hráče, o němž ještě před rokem věděl snad jen kouč Mainzu Tuchel.

Útočníci:

Raúl Gonazáles, Klaas Jan Huntelaar, Ruud van Nistelrooy. To jsou jména, která se sklání před umem o poznání neznámějších kolegů. A to ne proto, že by bývalí forvardi Realu Madrid hráli špatně. Huntelaar dal za osm zápasů pět branek, van Nistelrooy za devět o jednu méně.

Jenže takový Adam Szalai se stal ve dvaadvaceti letech jedním z nejobávanějších útočníků v Německu. Obounohý Maďar má bez sedmi centimetrů dva metry a přitom si dokáže obejít soupeře i bleskurychle vystřelit. A té černé práce, kolik vykoná, to je určitě favorit Karla Brücknera, kouká-li někdy na německou ligu.

Nebyla by to ideální jedenáctka, kdyby v ní chyběl nejlepší střelec soutěže. Jestli jsem před mnoha řádky machroval, jak jsem čekal, že Schmelzer bez mrknutí oka předčí Dedého, Theofanise Gekase jsem jako prvního kanonýra netipoval. To jsem totiž fandovi Frankfurtu tvrdil, že se přes Halila Altintopa, Fenina nebo Amanatidise nedostane ani do základu.

A on si místo toho s chutí opakuje sezonu 2006/07, kdy se s dvaceti góly stál králem střelců. Přitom od té doby spal hlubokým střeleckým spánkem a nedělalo mu problém dát dvě branky za ročník. Ale je zpět, jak se zdá, protože devět gólů a navrch dvě asistence, to je za deset zápasů excelentní počin.

Manuel Neuer

Marcel Schmelzer	Mats Hummels	Joris Mathijsen	Christian Fuchs
Lewis Holtby	Shinji Kagawa	Nuri Sahin	Andre Schürrle
	Theofanis Gekas	Adam Szalai

Jakub Sitek / FotbalPortal.cz