Řím obhájil Italský pohár

24.05. - Svěřenci Luciana Spallettiho porazili ve finále na svém domácím stadionu Inter a získali tak deváté vítězství v této soutěži, čímž se dotáhli na dosud nejčastějšího vítěze Juventus Turín. + FOTO

AS Řím 2:1 Inter Milán
(Mexés, Perrotta - Pelé)

Coppa Italia zůstává v Římě, ale loňské finálové vítězství giallorossi 6:2 je v nedohlednu. Giallorossi získali dvougólové vedení díky aktivní hře, Inter se pak ale pokusil o zvrat a gól na 2:1 vrátil zápasu napětí. Poslední půlhodina pak byla ze strany „domácích“ snaha o udržení výsledku, zatímco Inter nastřelil dokonce tyč.

Řím ohrozil branku hned v úvodu, a to hned dvakrát během pěti minutách. Nejdříve Perrotta a pak Vučinič zvedli diváky ze sedadel, s ukazatelem skóre však nezahýbali. Inter odpověděl tak jak se předpokládalo, snažil se snížit tempo hry, prodlužovat mezihru ve středu pole a pak náhle vysunovat Suaza či Balotelliho. Dostal se tak i ke střele, když ve třinácté minutě Maxwell donutil Doniho k prvnímu opravdovému zákroku. I Řím občas upustil od svého kombinačního stylu a hledal dlouhými nákopy na Vučiniče, který je schopný dlouhé centry dobře zpracovat a udržet míč. Po přibližně patnácti minutách hry se dostal ke střele Giuly, střela francouzského záložníka však mířila až příliš vysoko.

Minuty utíkaly, Inter dobře strážil svou polovinu hřiště a dostával se dál a dál i na polovinu římskou. Po nějakých dvaceti minutách hry se Inter dostal nejdříve k Balotelliho hlavičce mimo a především ke střele, kterou vyslal Maxwell, jíž donutil římského gólmana Doniho k efektnímu zákroku. V tom okamžiku se Řím opět probudil, jelikož dvě šance Interu byly dostatečným budíčkem, ale také protože obranná hra Interu ztrácela na dokonalosti a dovolovala Římu to, co je mu vlastní - rychlé kombinace na jeden až dva doteky. Řada tak přišla na šance římských, do kterých se dostali Vučinič a Perrotta. Pak už přišel zlom utkání.

Řím zahrával rohový kop Pizarrem, na míč letící na přední tyč skvěle zareagoval Mexés a poslal svůj tým do vedení - 1:0. Inter ztratil půdu pod nohama a Mexésově hlavičce z příliš velké vzdálenosti musel zamezit až brankář Toldo. Obrana Interu byla stále propustnější, čehož využívali především aktivní Perrotta a Vučinič, kteří si často měnili pozice, podporovaní duem Pizarro-Aquilani. Do kabin se tak šlo za jednogólového vedení giallorossi.

Druhý poločas začal tam, kde skončil ten první. Perrotta zkoušel ohrozit branku Tolda nejdříve nohou a potom i hlavou, potom Vučinič střílel hodně mimo, když měl ještě přihrát volnému Aquilanimu. Na druhé straně trenér Mancini se odhodlal ke změnám, když nejdříve vystřídal velmi nervózního Stankoviče za mladíka Pelého. Efekt to nepřineslo ihned, naopak na druhé straně Vučinič napravil, co zkazil asistencí, kterou Perrotta uklidil do prázdné branky.

Gól přišel po krásné akci, kdy Perrotta vyvezl míč a uličkou našel Vučiniče, který mu nesobecky přihrál do jasné pozice. Ve čtyřiapadesáté minutě byl tedy gólový rozdíl již dvoubrankový. O pár minut později se ukázal novic na hřišti Pelé, když krásně uklidil po rohu odražený míč do pravého horního růžku Doniho brány - 2:1. Inter začal věřit v obrat, Mancini poslal do hry Jimeneze a Burdisso po centru orazítkoval hlavou tyč. Řím pochopil, že zbytek zápasu bude muset protrpět a zábavy už moc nebude. Závěr byl plný nervů a žlutých karet, křečí a zranění - fotbal ze hřiště zmizel.

V dlouhých více než šesti minutách nastaveného času se znovu pokusil o zakončení Burdisso, gól však nedal. Pohár tak zůstává v hlavním městě. Na jeho oslavu přišel na hřiště i zraněný kapitán Francesco Totti, oblečený stejně jako ostatní jeho spoluhráči, tedy v dresu s číslem 9 značícím počet vítězství v poháru. Stejně jako loni tak je mistrem Inter, v přímém souboji ve finále poháru je ovšem opět úspěšnější tým giallorossi.

Kam dál?

Michal Šušák / gazzetta.it